Africká Rwanda: Ve stínu genocidy
Rwanda představuje nejhustěji osídlenou zemi Afriky. Před dvaceti lety se však skrz ni přehnala jedna z nejkrvavějších genocid 20. století a z vybíjení Tutsiů příslušníky etnika Hutu se bude stát zřejmě vzpamatovávat ještě dlouho
Tato rwandská vlajka byla ustanovena v roce 2001, aby se eliminovaly jakékoliv připomínky genocidy – byť jen v podobě staré vlajky. Slunce symbolizuje osvícení, zatímco modrá, žlutá a zelená barva vyjadřují mír, rozvoj a prosperitu.
Napětí mezi Hutuy a Tutsii panovalo ve Rwandě už dávno před 20. stoletím. Velký obrat v poměru sil však nastal v roce 1959, kdy došlo ke svržení tutsijského krále. V následujících letech zemřely násilnou smrtí tisíce Tutsiů a zhruba sto padesát tisíc jich skončilo v exilu. Jejich potomci pak dali vzniknout ozbrojené Rwandské patriotické frontě (RPF), která na začátku 90. let 20. století spustila občanskou válku.
Útoky a útěky
Antipatie vyvrcholily v dubnu 1994, kdy vypukla státem organizovaná genocida zaměřená na Tutsie a s nimi sympatizující Hutuy. Během následujících měsíců zemřelo téměř milion lidí a populace Tutsiů se smrskla na třetinu. Mezinárodní společenství se k situaci postavilo velmi váhavě a výstřely utichly teprve poté, co kontrolu nad situací převzala RPF operující z Ugandy a severní Rwandy a ustanovila novou vládu.
Změna uspořádání však vyústila v hromadný útěk Hutuů, kteří se obávali tutsijské odvety. Zhruba dva miliony se jich tak dostaly do sousedních zemí, přičemž většina se později vrátila domů, nejvíce jich ovšem dosud zůstává v Demokratické republice Kongo. Vytvořili tam extremistickou skupinu, jež hodlá – podobně jako v roce 1990 RPF – zahájit útok na rodnou zemi a převzít moc.
Záhada atentátu na prezidenta
Katalyzátorem hrůzné rwandské genocidy se stal atentát na prezidenta Juvénala Habyarimanu, který působil v čele země mezi lety 1973 a 1994. Jeho letadlo sestřelili 6. dubna 1994 a všech dvanáct osob na palubě, včetně prezidenta Burundi, zahynulo.
Dodnes není jasné, kdo nese za tento klíčový čin zodpovědnost. Okamžité podezření však padlo na fanatiky z řady Hutuů, kteří následně spustili celonárodní vraždění. Existují i teorie, podle nichž stál za útokem současný prezident Rwandy Paul Kagame. Žádnou z možností ovšem nelze podepřít solidními důkazy a mezinárodní společenství včetně OSN se k motivům atentátu oficiálně nevyjadřuje.
Snaha o usmíření
V období po genocidě se stal hlavním politickým hybatelem prezident Paul Kagame, který v čele RPF dokázal řádění Hutuů zastavit. Oponenti mu vyčítají tvrdé metody, ale nelze mu upřít, že se snaží mezi oběma etniky dosáhnout usmíření. Situace v zemi se pomalu stabilizuje a pomoct mají i tradiční tribunály gacaca – jakási forma místní samosprávy. Řeší se při nich případy obviněných, kteří se sice na genocidě podíleli, ale nepatřili k jejím organizátorům.
Rwanda se celkově víc otevírá světu, což dokládá mimo jiné přechod od tradiční francouzštiny k angličtině. V tomto jazykovém odklonu ovšem hraje roli i fakt, že právě Belgičanům a Francouzům a jejich laxnímu přístupu ke kořenům krize připisují Rwanďané částečný podíl na genocidě.
Gorily pomáhají ekonomice
Po ekonomické stránce se Rwanda vzpamatovává velmi rychle. Jako jedna z mála zemí subsaharské Afriky zaznamenává pravidelný každoroční nárůst HDP a mezi lety 2001 a 2012 rostlo její hospodářství v průměru o 8 % ročně.
Obživa asi 90 % obyvatel Rwandy závisí na zemědělství, přičemž mezi nejdůležitější vývozní komodity patří káva a čaj. Na významu nabývá turistický ruch, který se od roku 2011 stal nejvýraznějším zdrojem příjmů cizí měny.
Navzdory relativně nedávné genocidě má země pověst bezpečné destinace. Navíc těží i z faktu, že lze na jejím území pozorovat horské gorily. Nicméně bez ohledu na zřetelný pozitivní vývoj žije stále velká část populace v bídě a bez mezinárodní pomoci by zatím Rwanda nemohla fungovat.
Stručné dějiny
První lidé žili na území dnešní Rwandy zřejmě už před deseti tisíci let. Nejstaršími původními obyvateli byli předkové současného etnika Twa, lovci a sběrači příbuzní Pygmejům. Dnes jde o zcela menšinovou skupinu, jejíž život je prakticky stejný jako před mnoha staletími.
Od klanů po království
Mezi roky 700 př. n. l. a 1500 migrovalo do oblasti několik větších společenství a Twa před nimi museli ustoupit do hor. Je možné, že prvními z těchto osadníků byli dnešní Hutuové a až později přišli etnicky odlišní Tutsiové. Existuje však i alternativní teorie, podle níž probíhala migrace pomalu a plynule. Nově příchozí se tak začleňovali do poměrně stabilní společnosti a rozdělení na Hutu a Tutsi se objevilo teprve později, na základě třídních, a nikoliv etnických rozdílů.
Po několik staletí převažovalo klanové uspořádání a teprve v 15. století se klany začaly sdružovat do menších království. Kolem roku 1750 se nejvýznamnějším z nich stalo království Rwanda, jemuž vládl tutsijský klan Nyiginya.
Vládnoucí a podrobení
Jeden z nejmocnějších panovníků království Rwanda, Kigeli Rwabugiri, si ve druhé polovině 19. století podrobil nová území a přistoupil ke společenským reformám. Díky nim se Tutsiové stali ofi ciálně vládnoucí třídou, zatímco Hutuové pro ně museli pracovat. Napětí mezi zmíněnými etniky tak narůstalo.
Rozhodnutím berlínské konference z roku 1885 připadlo území pod názvem Ruanda-Urundi Německu. Během první světové války obsadili region Belgičané. Po skončení druhého světového konfliktu se Rwanda stala svěřeneckým územím OSN pod belgickou správou a v roce 1962 získala samostatnost. V dubnu 1994 vypukla v zemi genocida, při níž zhruba během sto dní zemřelo půl milionu až milion Tutsiů i umírněných Hutuů. Klid zbraní nastal v červenci téhož roku.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 12,3 milionu; očekávaná doba dožití: 59,26 roku; prům. počet dětí: 4,62 na 1 ženu; věková struktura: 42,1 % dětí do 15 let, 2,5 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 18,7 roku; městské obyv.: 19,1 %; etnické složení: Hutuové 84 %, Tutsiové 15 %, Twa 1 %; náboženství: katolíci 49,5 %, protestanti 39,4 %, ostatní křesťané 4,5 %, muslimové 1,8 %, animisté 0,1 %, ostatní, nespecifikovaná a bez vyznání 4,7 %; jazyky: oficiálním jazykem je kinyarwanda; obyv. pod hranicí chudoby: 44,9 %; gramotnost: 71,7 %.
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 1. 7. 1962; hlava státu: prezident Paul Kagame (od 22. 4. 2000); šéf vlády: premiér Pierre Damien Habumuremyi (od října 2011); volby: prezident se volí v přímých volbách na 7 let (může kandidovat podruhé; příští volby se mají konat v r. 2017), vládu jmenuje prezident na návrh premiéra.
Ekonomika
HDP na hlavu: 1 100 USD (odhad z r. 2013; ČR – 26 300 USD), jedna z nejchudších zemí světa; měna: rwandský frank (RWF), 1 USD = cca 670 RWF, 1 CZK = asi 27 RWF.
Geografie
Rozloha: 26 338 km², tedy zhruba stejně jako Makedonie; hranice: 893 km (s Burundi, Demokratickou republikou Kongo, Tanzanií a s Ugandou); charakter území: většinou travnaté plošiny a kopce; hornatý reliéf s nadmořskými výškami klesajícími od západu k východu; podnebí: mírné se dvěma obdobími dešťů – od února do dubna a od listopadu do ledna; v horách mohou být i mrazy a sníh; min. noční / / max. denní teploty (°C) v Kigali: leden–březen 14–16/26–27, duben–červen 15/26, červenec–září 15/26, říjen–prosinec 15/25; nejnižší a nejvyšší bod: řeka Rusizi (950 m) / vulkán Karisimbi (4 519 m).