Reklama

Reklama

Brazílie: Divočina, bída, násilí

2.5.2013 - Marek Telička
Pátá nejpočetnější i největší země světa se potýká s mnoha problémy. Mezi ty nejzávažnější patří rychle rostoucí počet obyvatel, ničení přírodního prostředí a stoupající zločinnost
Záliv Botafogo
Magické Rio
Záliv Botafogo u Rio de Janeira je jednou z úžasných přírodních dominant Brazílie
Kostel v Olindě
Město Brasília
Vodopády Iguaçu
Město Manaus
Pláž Copacabana

Brazílie

Zelená a a žlutá jsou barvy královských rodin Braganza (císař Pedro I. – první císař nezávislé Brazílie) a Habsburků (jeho žena císařovna Leopoldina). Emblém vprostřed vlajky je nebe nad Rio de Janeirem v noci 15. listopadu 1889, kdy se země stala republikou

Když v roce 1500 přistál portugalský mořeplavec Vasco da Gama u pobřeží dnešní Brazílie, žili na tomto území odhadem tři miliony amerických indiánů rozčleněných do 2 000 národností a kmenů. Dnes je pátá nejlidnatější země tavícím kotlem nejrůznějších etnik z celého světa.

Indiánská kapka v moři národností

Na konci 19. století se Brazílie otevřela přistěhovalcům. Mezi roky 1870–1953 se sem přemístilo kolem pěti milionů lidí z Evropy a Asie, na začátku 20. století odstartovala i masivní přistěhovalecká vlna z Japonska a Blízkého východu. V důsledku toho má dnes jihoamerická velmoc několik četných národnostních minorit. Žije zde přes 25 milionů lidí italského, 12 milionů německého a 15 milionů španělského původu. K tomu připočtěte deset milionů etnických Arabů, asi 1,6 milionu etnických Japonců a téměř dva miliony obyvatel s polskými kořeny. Největší a nejstarší evropské etnikum pochopitelně představují „portugalští Brazilci“.

Portugalština je rovněž oficiálním státním jazykem, což Brazílii odlišuje od ostatních zemí Jižní Ameriky, kde se mluví španělsky. Původní indiánské jazyky jsou ve státě obývaném bezmála dvě stě miliony lidí okrajovou záležitostí asi 150 000 jedinců. I tak ale loňský průzkum odhalil 67 různých kmenů, které dosud žijí bez kontaktu s civilizací. To je větší počet necivilizovaných původních kmenů než na Nové Guinei.

Méně lesa, více bídy

Životní prostor původních obyvatel se ovšem kvůli rozšířené ilegální těžbě dřeva v amazonských pralesích neustále zmenšuje. Od roku 1970 bylo vytěženo přes 600 000 km2 deštného pralesa (plocha velikosti Ukrajiny) a se stromy zmizely i mnohé rostlinné a živočišné druhy. Mezi roky 2002 až 2006 byla vytěžena plocha o velikosti České republiky a odhaduje se, že v roce 2020 bude v důsledku mizení původních porostů vyhubeno 50 % místních přírodních druhů.

Brazilské životní prostředí je ohrožováno rychlým ekonomickým růstem. Jde o desátou největší ekonomiku světa, jejíž existence začíná být na mezinárodních peněžních a komoditních trzích znát. Růst ekonomiky je nezbytně doprovázen i růstem populačním. Ten je bohužel natolik výrazný a distribuce příjmů natolik nerovnoměrná, že třetina obyvatel je nucena žít pod hranicí chudoby. Mnozí přežívají v chudinských čtvrtích brazilských velkoměst a jedním ze zdánlivých úniků z bídy je pro ně zločin.

Násilím proti násilí

Přes 80 % Brazilců žije ve městech. Ve čtrnácti největších sídlech žije přes milion obyvatel, z nichž největší Sao Paulo a Rio de Janeiro mají i s předměstími bezmála 20, respektive 12 milionů obyvatel. Tyto obrovské metropole, společně s dalšími městy, jako je Belo Horizonte, Recife a hlavní město Brasília, jsou dějištěm největšího počtu nezákonných činů.

Přepadení, loupeže, únosy a násilí pouličních gangů jsou na denním pořádku a zkorumpovanost policie je pověstná. Každý rok je v Brazílii zavražděno kolem 50 000 lidí. Podle OSN zemřelo násilnou smrtí mezi roky 1979–2003 půl milionu Brazilců. Kromě běžných forem zločinu se v Brazílii vyskytuje také námořní pirátství – zejména v okolí ústí Amazonky. V posledních letech vláda přistoupila k vytvoření zvláštních policejních jednotek, nezávislých na běžné policii, které mají vysokou kriminalitu potírat metodami jednotek rychlého nasazení.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock, Wikipedie

Reklama