Reklama


Brazílie: Divočina, bída, násilí

02.05.2013

Pátá nejpočetnější i největší země světa se potýká s mnoha problémy. Mezi ty nejzávažnější patří rychle rostoucí počet obyvatel, ničení přírodního prostředí a stoupající zločinnost

Pašeráka převezli po zadržení do nemocnice, kde mu lékaři jeho zlomeniny ošetřili doopravdy.
Pašeráka převezli po zadržení do nemocnice, kde mu lékaři jeho zlomeniny ošetřili doopravdy.

Zelená a a žlutá jsou barvy královských rodin Braganza (císař Pedro I. – první císař nezávislé Brazílie) a Habsburků (jeho žena císařovna Leopoldina). Emblém vprostřed vlajky je nebe nad Rio de Janeirem v noci 15. listopadu 1889, kdy se země stala republikou

Když v roce 1500 přistál portugalský mořeplavec Vasco da Gama u pobřeží dnešní Brazílie, žili na tomto území odhadem tři miliony amerických indiánů rozčleněných do 2 000 národností a kmenů. Dnes je pátá nejlidnatější země tavícím kotlem nejrůznějších etnik z celého světa.

Indiánská kapka v moři národností

Na konci 19. století se Brazílie otevřela přistěhovalcům. Mezi roky 1870–1953 se sem přemístilo kolem pěti milionů lidí z Evropy a Asie, na začátku 20. století odstartovala i masivní přistěhovalecká vlna z Japonska a Blízkého východu. V důsledku toho má dnes jihoamerická velmoc několik četných národnostních minorit. Žije zde přes 25 milionů lidí italského, 12 milionů německého a 15 milionů španělského původu. K tomu připočtěte deset milionů etnických Arabů, asi 1,6 milionu etnických Japonců a téměř dva miliony obyvatel s polskými kořeny. Největší a nejstarší evropské etnikum pochopitelně představují „portugalští Brazilci“.

Portugalština je rovněž oficiálním státním jazykem, což Brazílii odlišuje od ostatních zemí Jižní Ameriky, kde se mluví španělsky. Původní indiánské jazyky jsou ve státě obývaném bezmála dvě stě miliony lidí okrajovou záležitostí asi 150 000 jedinců. I tak ale loňský průzkum odhalil 67 různých kmenů, které dosud žijí bez kontaktu s civilizací. To je větší počet necivilizovaných původních kmenů než na Nové Guinei.

Méně lesa, více bídy

Životní prostor původních obyvatel se ovšem kvůli rozšířené ilegální těžbě dřeva v amazonských pralesích neustále zmenšuje. Od roku 1970 bylo vytěženo přes 600 000 km2 deštného pralesa (plocha velikosti Ukrajiny) a se stromy zmizely i mnohé rostlinné a živočišné druhy. Mezi roky 2002 až 2006 byla vytěžena plocha o velikosti České republiky a odhaduje se, že v roce 2020 bude v důsledku mizení původních porostů vyhubeno 50 % místních přírodních druhů.

Brazilské životní prostředí je ohrožováno rychlým ekonomickým růstem. Jde o desátou největší ekonomiku světa, jejíž existence začíná být na mezinárodních peněžních a komoditních trzích znát. Růst ekonomiky je nezbytně doprovázen i růstem populačním. Ten je bohužel natolik výrazný a distribuce příjmů natolik nerovnoměrná, že třetina obyvatel je nucena žít pod hranicí chudoby. Mnozí přežívají v chudinských čtvrtích brazilských velkoměst a jedním ze zdánlivých úniků z bídy je pro ně zločin.

Násilím proti násilí

Přes 80 % Brazilců žije ve městech. Ve čtrnácti největších sídlech žije přes milion obyvatel, z nichž největší Sao Paulo a Rio de Janeiro mají i s předměstími bezmála 20, respektive 12 milionů obyvatel. Tyto obrovské metropole, společně s dalšími městy, jako je Belo Horizonte, Recife a hlavní město Brasília, jsou dějištěm největšího počtu nezákonných činů.

Přepadení, loupeže, únosy a násilí pouličních gangů jsou na denním pořádku a zkorumpovanost policie je pověstná. Každý rok je v Brazílii zavražděno kolem 50 000 lidí. Podle OSN zemřelo násilnou smrtí mezi roky 1979–2003 půl milionu Brazilců. Kromě běžných forem zločinu se v Brazílii vyskytuje také námořní pirátství – zejména v okolí ústí Amazonky. V posledních letech vláda přistoupila k vytvoření zvláštních policejních jednotek, nezávislých na běžné policii, které mají vysokou kriminalitu potírat metodami jednotek rychlého nasazení.

STRUČNÉ DĚJINY

Kolem roku 9000 př. n. l. překročilo mnoho lidí Beringovu úžinu ze Sibiře do Ameriky. Většina původních obyvatel Brazílie jsou pravděpodobně potomci těch, kdo se na americký kontinent dostali v této migrační vlně. Až do roku 1500, kdy k brazilským břehům připluly lodě portugalského objevitele Vasco da Gamy, žili brazilští indiáni pouze jako sběrači a lovci.

Zpočátku projevovali Portugalci o zemi malý zájem. Z Brazílie se dováželo pouze červené dřevo sapanu ceněné pro svoji temně rudou barvu. Situace se změnila, když se zde ve velkém měřítku začala pěstovat cukrová třtina – až do začátku 18. století hlavní vývozní artikl. Poté přitáhla pozornost ložiska zlata a diamantů nalezená ve dnešním státě Minas Gerais, z nichž byly hrazeny náklady na provoz portugalského královského dvora. Koloniální vláda navíc zavedla daně, proti nimž se zvedla vlna odporu, která přerostla v požadavky o osamostatnění.

Nezávislost nepřímo přinesly až události v Evropě. Portugalský dvůr utekl v roce 1808 z Lisabonu do Rio de Janeira, které se dočasně stalo hlavním městem říše. To trvalo do roku 1815, kdy vzniklo Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve s Lisabonem coby hlavním městem.

Portugalský král João (Jan) VI. se v roce 1821 vrátil do Evropy a nechal v Brazílii jako regenta svého syna Pedra. Ten na konci roku 1822 vyhlásil nezávislost a stal se prvním císařem samostatné Brazílie jako Dom Pedro I. Portugalsko uznalo nezávislost Brazílie až v roce 1825. Na místo prvního císaře nastoupil roku 1840 jeho syn Pedro II., který byl v listopadu 1889 sesazen republikánským vojenským pučem. Stejným způsobem se vlády měnily i v letech 1930 a 1964. Skutečná demokracie byla nastolena až v roce 1988 a Fernando Collor de Mello se roku 1990 stal prvním svobodně zvoleným prezidentem.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 201 milionů (odhad 2013)
Průměrná doba dožití: 71,7 let
Prům. počet dětí: 2,22 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: cca 20 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 27 % obyv. mladších než 15 let, 66,8 % obyv. ve věku 15–64 let, 6,3 % obyv. 65 let a starší
Etnické složení: běloši 53,7 %, míšenci 38,5 %, černoši 6,2 %, ostatní (Japonci, Arabové, američtí Indiáni) 0,9 %, nespecifikovaní 0,7 % (podle sčítání 2000)
Oficiální jazyk: portugalština; další jazyky: španělština, němčina, italština, japonština, angličtina
Náboženství: římsko-katolické (nominálně) 73,6 %, protestanti 15,4 %, spiritisté 1,3 %, Bantu/voodoo 0,3 %, ostatní 1,8 % (podle sčítání 2000)
Nezaměstnanost: 9,3 % (odhad 2007)
Gramotnost: 88,6 %
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 31 % (v r. 2005)

Politika

Typ vlády: federální republika
Nezávislost: od 7. září 1822 (dříve kolonie Portugalska)
Hlava státu: prezidentka Dilma Rousseffová (od r. 2011), prezident je hlavou státu i šéfem vlády
Vláda a volby: kabinet je jmenován prezidentem; prezident a viceprezident jsou všeobecným hlasováním společně voleni na čtyřleté období; další volby budou v r. 2014

Ekonomika

Rozvinuté zemědělství, důlní a zpracovatelský průmysl, služby. Brazilská ekonomika je jedna z nejsilnějších na světě a začíná se prosazovat i na světových trzích.
HDP na hlavu: 11 200 USD (odhad 2012)
Měna: real (BRL); 1 USD = cca 1,85 BRL; 1 BRL = cca 9,7 Kč
Zemědělská produkce: káva, sója, pšenice, rýže, kukuřice, cukrová třtina, kako, citrusy, hovězí maso
Průmyslová produkce: textil, obuv, chemikálie, cement, dřevo, železná ruda, cín, ocel, letecký průmysl, automobily a jiné mechanické stroje

GEOGRAFIE

Poloha: východní část Jižní Ameriky
Rozloha: 8 511 965 km2; pátý největší stát světa
Hranice: Bolívie 3 423 km, Peru 2 995 km, Venezuela 2 200 km, Kolumbie 1 644 km, Guyana 1 606 km, Paraguay 1 365 km, Argentina 1 261 km, Uruguay 1 068 km, Francouzská Guyana 730 km, Surinam 593 km
Podnebí: na většině území tropické, na jihu mírnější
Měsíční srážky: minimální/maximální průměrné měsíční srážky – Manaus 40/260 mm, Belem 70/360 mm, Recife 25/280 mm, Rio de Janeiro 40/140 mm, Sao Paulo 30/235 mm, Porto Alegre 80/130 mm
Průměrné teploty: minimální/maximální průměrné měsíční teploty – Manaus 24/33 °C, Belem 22/32 °C, Recife 22/30 °C, Rio de Janeiro 10/28 °C, Sao Paulo 14/28 °C, Porto Alegre 9/31 °C
Nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán 0 m / Pico da Neblina 3 014 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Paříž je pojmenovaná podle keltského kmene známého jako Parisii. Nejstarší osídlení se datuje do roku 4200 př. n. l.

Cestování

Konopí stále častěji nachází uplatnění v medicíně

Věda

Odvedl krysař děti na Moravu?

Historie

Nejnovější test motoru pro nosnou raketu systému SLS

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907