Cizopasní řasníci: Fascinující včelí jezdci

Zástupci řádu řasnokřídlých jsou nepatrní parazité, jejichž hostiteli bývá z našeho pohledu už tak drobný hmyz. V Česku sice žije několik druhů těchto miniaturních tvorů, ale ve volné přírodě je můžete pozorovat jen s dávkou znalostí a kusem nezbytného štěstí

31.08.2018 - Pavel Krásenský



V přírodě mě vždy fascinovali nejrůznější parazité a symbionti. Proto jsem posledních pár let věnoval poměrně dost času hledání řasníků, broukům podobných miniaturních tvorů, kteří parazitují na zemních včelách rodu Andrena. Nedávno se na mě konečně usmálo štěstí…

Skrytý život řasnokřídlých

Zástupci řádu Strepsiptera (řasnokřídlí) patří mezi hmyz s dokonalou proměnou a v jejich vývoji najdeme stádium vajíčka, larvy, kukly a imaga. V některé literatuře se uvádí, že jsou řasnokřídlí blízce příbuzní broukům a jejich vývoj se podobá životu majek. Samičky vyprodukují velké množství vajíček, z nichž se líhnou pohyblivé larvy. Stejně jako u majek se larvy vyšplhají na květ, kde čekají na včelu nebo vosu, která je odnese do hostitelského hnízda. V hnízdě pak larva vniká do nového hostitele. Vše probíhá ukryto před lidskými zraky a tak je opravdu fascinující alespoň jednu etapu života tohoto hmyzu pozorovat ve volné přírodě.

Najít včely ve správný čas

Prvním předpokladem pro nalezení řasníků je samozřejmě objevení kolonie hostitelských včel, což je většinou i první problém. Včely často obývají velmi nečekaná místa, a když už na takovou kolonii natrefíte, musíte ji navštívit v ten správný čas. Samci řasníků se objevují jen v prvních teplých dnech roku, kdy se na svět derou první zemní včely. Jde opravdu o maximálně dva tři dny s teplejším počasím, kdy se včely poprvé objeví na povrchu. Velmi často bývají silně parazitované a mezi zadečkovými články můžete vidět samičí puparia. S těmi se můžete při pozorném prohlížení včel setkat v přírodě poměrně často.

Milostný akt na těle hostitele

Na životě řasníků je zajímavých mnoho věcí. Jednou z nich je fakt, že ke kopulaci samičky a samečka dochází přímo na těle včely. Sameček řasníka je lákán feromonem vylučovaným samicí, a proto není vzácností vidět jedinou samičku v obležení několika nápadníků. Pozorovat samce při kopulaci ovšem vůbec není snadné. Dochází k ní jen v první teplejší dny roku, a to hned po ránu. Vše se odehraje velmi rychle a po zhruba sto dvaceti minutách je prakticky po všem. Na druhou stranu je pravda, že v časných ranních hodinách jsou včely méně aktivní, a tak je snazší řasníky objevit a pozorovat. Parazitované včely zároveň bývají méně aktivní než jejich nenapadené družky, ale toto pravidlo neplatí u všech včelích jedinců.

Čekání na nápadníky

Dostal jsem slibný tip na oblast přímo v Praze, a tak jsem vyrazil již brzo ráno, abych byl na místě před půl osmou. Obloha byla jasná a teplota se držela někde kolem pěti stupňů. Obešel jsem lokalitu a pokoušel se najít výletové otvory včel druhu Andrena vaga. Jsou to atraktivní a poměrně velké zemní včely a najít jejich výletové otvory nedá zkušenému oku moc práce. Vzduch se začínal pomalu ohřívat a já jsem procházel vybraná místa a pozoroval, zda nespatřím vylézat první včelu. 

Po půl hodině se v jedné hromádce kypré hlíny objevila hlava hledané včelky. Slunce ji zahřálo, a tak po pár minutách opustila svůj úkryt. První včela však neznamenala úspěch. Byla bez parazitů, takže jsem pokračoval v hledání. Asi po půl hodině jsem objevil další včelu, která již na zadečku nesla dvě samičí puparia. To pro mě byl signál věnovat se jí víc a čekat, zda si ji najde nějaký sameček. Uběhlo dalších pár minut a o několik decimetrů vedle jsem si všiml v trávě pohybu. Další včela, a opět parazitovaná. Ale sameček pořád nikde.

Láska až za hrob

Pozoroval jsem obě samičky a čekal, zda se objeví sameček přilákaný dávkou jejich feromonu. Protože trpělivost nepřináší jen růže, za několik minut jsem zahlédl přilétat prvního krasavce. Nejdříve slétl asi 15 centimetrů daleko od jedné ze samiček, ale okamžitě začal s naprostou jistotou směřovat k ní. Netrvalo ani pět minut a už seděl na včele a zahájil kopulaci. Pro mě nečekané bylo, že se včela ani nepokoušela ulétnout. Pouze se snažila nevítaného návštěvníka odkopnout zadními končetinami. To se jí však nepodařilo, sameček se schoval pod její křídla a v klidu se dál věnoval svému poslání. 

TIP: Lvi říše hmyzu- Zabijácká duše kudlanek

Celý akt trval asi deset minut, po jejichž uplynutí sameček odlétl. Uvádí se, že poměrně rychle po kopulaci nápadníci hynou. Nemají to zkrátka snadné. Pozorně jsem prohlížel každý kousek louky a hledal další samičky. V průběhu tří hodin jsem pozoroval asi patnáct samečků řasníků a šest parazitovaných samiček zemních včel. Některé z nich byly i s parazity velmi aktivní, a když jsem se k nim přiblížil, ihned odlétly. Na místě pak zbylo několik samečků, kteří se hned rozlétli do okolí pátrat po dalších samičkách.


Jak živoří hostitelé?

Parazitace řasníky má značný vliv na život hostitele. Nejčastěji postihuje vnitřní i vnější orgány a u blanokřídlých se projevuje i trvalými změnami na hlavě, ve struktuře kutikuly či ve změnách ochlupení a barvy. Zajímavé je, že parazit uvnitř hostitele žije tak, aby nezkrátil jeho život. Je to důležité především pro samice řasníků a také pro embryonální vývoj a vylíhnutí triungulinů.

Témata

  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Pavel Krásenský


Další články v sekci