Reklama


Do vlastních řad: Případy přátelské palby za Velké války (1)

01.02.2018 - Jaroslav Nečas

Velká válka stála životy zhruba jedenácti milionů mužů ve zbrani, avšak zdaleka ne všechny měl na svědomí nepřítel. Například dělostřelectvo dokázalo při chybném načasování pohyblivé palebné clony mezi vlastními pěšáky rozpoutat strašlivý masakr. Chyby podobného charakteru se přitom stávaly až příliš často

Plynový útok -<p>Známá propagační fotografie, jež měla přimět vojáky k rychlému a správnému nasazená plynové masky</p>
Plynový útok -

Známá propagační fotografie, jež měla přimět vojáky k rychlému a správnému nasazená plynové masky

Reklama

Při zahájení chemického útoku se mohla osudově projevit třeba i jen náhlá změna počasí, jako se tomu stalo během bitvy o Loos (25. září–14. října 1915). Britové si tu připravili 5 500 kanystrů se 140 t chloru a vypustili ho ve chvíli, kdy foukalo příhodně k německým zákopům.

Zrádné počasí

Vítr se ale náhle obrátil a zanesl smrtící látku mezi královské vojáky, čímž způsobil nepopsatelný chaos. Vzhledem k počáteční nedokonalosti plynových masek si je pěšáci sundávali, protože neviděli skrze zamlžená skla, nebo se jim špatně dýchalo, což vedlo k ještě většímu počtu zasažených plynem. Zmatek ještě umocnili němečtí dělostřelci, kteří v tu chvíli spustili odvetnou palbu. 

Jeden z granátů zasáhl dosud neotevřené nádoby se smrtící látkou, která okamžitě zamořila dosud nedotčenou oblast. Neštěstí si vyžádalo život deseti královských vojáků a zhruba dalších 2 000 mužů skončilo kvůli vdechnutí chloru na ošetřovně. V další fázi války přešly obě armády postupně na používání plynových granátů, jež dělostřelci pálili přímo na pozice nepřítele, čímž zamezili podobným incidentům.

Nedostatečný náměr

Dne 17. září 1916 se v průběhu bitvy na Sommě shromáždili britští pěšáci v zákopech nedaleko francouzské vesnice Thiepval (severovýchodně od Amiensu). Napjatě očekávali hvizd píšťalky, aby vyrazili na zteč proti císařským zákopům, když mezi ně začaly dopadat minometné granáty. Nešťastné Tomíky (dobové označení britské pěchoty) si však na mušku nevzal nepřítel, ale vlastní obsluhy 81mm minometů.

Minometčíci totiž přišli na daný úsek fronty teprve nedávno a dosud nestihli pořádně se zastřílet, takže nedopatřením nastavili špatný náměr a místo na Němce pálili mezi vlastní pěšáky. Nejvíce mrtvých a zraněných si vyžádal zásah skladu s ručními granáty, který inicioval další výbuchy. I přes zmatek, jejž nečekané ostřelování vyvolalo, dokázal velící kapitán Basil Lupton shromáždit bojeschopné muže a vést je proti nepřátelskému postavení! Britům se pak navzdory nešťastnému úvodu podařilo obsadit úsek německého zákopu, čímž splnili svůj úkol.

Inferno pod zemí

Malé skupině císařských vojáků se 25. února 1916 podařilo prakticky bez boje obsadit francouzskou pevnost Fort Douaumont, což značně otřáslo morálkou nepřítele. Němci zde mohli po dalších téměř devět měsíců bitvy o Verdun (únor–prosinec) najít klid a odpočinek před peklem odehrávajícím se mimo betonové zdi. Idyla však skončila 8. května 1916, kdy si neopatrný voják chtěl ohřát kávu a k rozdělání ohně použil trochu směsi do plamenometů. Od extrémně hořlavé látky vzápětí vzplanuly také zbylé zásoby ženistů – následnou explozi pak ještě umocnily uskladněné granáty různé ráže.

TIP: Strasti a radosti řadového pěšáka: Počasí a nemoci v zákopech

Podzemím pevnosti se okamžitě prohnala ohnivá bouře spalující zaživa stovky mužů včetně celého štábu 12. pluku brandenburských granátníků. Téměř dvě tisícovky začouzených německých vojáků se pokusily uniknout smrtícímu infernu, když v panice prchaly směrem k vlastním zákopům v okolí fortu. Vinou sežehnutých uniforem a kůže zčernalé od kouře si je vlastní spolubojovníci spletli s koloniálními africkými vojáky, načež spustili palbu. Plameny v podzemí si vyžádali životy 679 Vilémových vojáků, ale další muži, jejichž počet není znám, padli za oběť střelbě svých kamarádů ve zbrani.

Dokončení: Do vlastních řad: Případy přátelské palby za Velké války (2)

  • Zdroj textu: I. světová
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.

Historie

Na adresu Guida Grolleho bylo za uplynulé dva týdny odesláno kolem stovky pizz od různých podniků, které dělají rozvážky.

Revue

Mennonitský řád z americké Iowy zakazuje všem svým farmářům používat gumová kola. Mennonité z Kanady tak přísní nejsou a pneumatiky běžně používají.

Zajímavosti

Společnost Virgin Hyperloop One plánuje zavést hyperloop v Indii.

Věda

Při letmém spatření okapi byli první Evropané vzezřením a velikostí zvířete překvapeni. Fantazie pak zvířeti přisuzovala i mnohé rysy, které měly se skutečností pramálo společného

Příroda

Taínové odnesli příchod Evropanů mezi prvními.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907