Reklama


Domy v německém Staufenu se hroutí: Na vině jsou zpackané geotermální vrty

30.11.2017 - Martin Reichman

V souladu s německým plánem na přechod k zeleným zdrojům energie, se v roce 2007 v Bádensko-Württembersku pustili do hloubení geotermálních vrtů. Sedm vrtů v okolí města Staufen ale odstartovalo katastrofu nečekaného rozsahu

Popraskané domy ve městě zdobí nápisy: Staufen se nesmí rozpadnout!
Popraskané domy ve městě zdobí nápisy: Staufen se nesmí rozpadnout!

Sedmitisícový Staufen leží na převážně na anhydritovém podloží. Tento minerál je podobný sádrovci, na rozdíl od něj ale neobsahuje vodu.  Ve stavebnictví je využíván jako přísada do cementů a k výrobě anhydritového pojiva vhodného do vnitřních omítek. Nevýhodou je nutnost ochrany anhydritu před vlhkem, neboť ve spojení s vodou dochází k výrazné změně jeho objemu.

Pomalá zelená katastrofa

Přesně to se podle odborníků stalo v Staufenu. Voda z geotermálních vrtů se dostala k anhydritovému podloží, které začalo pracovat. Více než 270 budov popraskalo, přičemž dva domy musely být již zbourány. Další budovy zřejmě podobný osud čeká.

Zpomalit rozsah katastrofy mají pumpy, které odčerpávají vodu z vrtů. Z původního posunu o desítky centimetrů se podloží v současné době mění v řádu milimetrů. Ani tak ale není jasné, za jak dlouho a zda vůbec se podaří krizi zvládnout. Podle odhadů se náklady na opravy vyšplhají k 50 milionům eur. Trvalé řešení je přitom v nedohlednu. Podle starosty města Michaela Benitze je pravděpodobné, že pumpy budou muset vodu odčerpávat několik příštích let. Možná i několik desítek let.

Staufen přitom není jediným místem v Německu, které se potýká s dopady geotermálních vrtů – geologové upozorňují na podobné problémy v nedalekém Freiburgu, Böblingenu a Rudersbergu.

Geotermální energie je běžně využívána například na Islandu, kde se podílí až z 85 % na vyhřívání domů. Slouží zde také k vyhřívání skleníků, veřejných budov, bazénů a chodníků nebo jako levný zdroj energie pro pěstování banánů či jiného jižního ovoce. Další země, které geotermální energii ve větším využívají jsou USA, Velká Británie, Francie, Švýcarsko a Nový Zéland. V Česku využívá geotermální energii například Ústí nad Labem nebo Děčín.

  • Zdroj textu: The Local
  • Zdroj fotografií: Ekem/Wikimedia Commons

Reklama



Reklama

Aktuální články

Kéralští komunisté propagují sekularismus a práva žen. Jejich demonstrace stále dokážou přitáhnout davy.

Zajímavosti

Kaspické jezero (resp. Kaspické moře) je se svojí rozlohou 371 tisíc kilometrů čtverečných a délkou 1 199 kilometrů největším jezerem světa a zasahuje území pěti středoasijských států. Prvenství mezi jezery zastává i co do objemu, nachází se v něm 78 200 krychlových kilometrů slané vody.

Zajímavosti

Novozélandští vojáci pózují s německou protitankovou puškou Tankgewehr Mauser

Válka

S heliocentrickým uspořádáním Sluneční soustavy přišli už staří Řekové. Na obrázku ilustrace z roku 1660

Vesmír

Princ Ruprecht nebyl jen velký dobrodruh a schopný velitel, ale také štědrý mecenáš věd a umění

Historie

Jeskynní a skalní obydlí hrála důležitou roli i v čínské historii. V jednom takovém strávil sedm let i současný čínský prezident Si Ťin-pching.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907