Reklama


Finsko: Země tisíců jezer a ostrovů, která se každoročně zvětšuje

29.09.2016

Kdysi převážně zemědělské Finsko je dnes jedním z nejbohatších států Evropy a tamní školství se uvádí jako příklad nejefektivnějšího vzdělávacího systému. Ekonomiku země momentálně brzdí drahá pracovní síla. Otázkou také zůstává, jak se na budoucnosti podepíše severský model sociálního státu

Jezero Saimaa -<p>Pohled na část největšího finského jezera Saimaa odhaluje i nížinný charakter země a její výrazné zalesnění. Plných 78 % povrchu Finska totiž pokrývají lesy.</p>
Jezero Saimaa -

Pohled na část největšího finského jezera Saimaa odhaluje i nížinný charakter země a její výrazné zalesnění. Plných 78 % povrchu Finska totiž pokrývají lesy.

Reklama

Finsko je velká země, do níž by se Česká republika vešla více než čtyřikrát. Značná část jeho území však leží za polárním kruhem a ani jižnější oblasti nenabízejí právě ideální podmínky pro život. Drtivá většina celkem z 5,5 milionu Finů proto žije na jihu státu a vzhledem k výše uvedeným faktům asi nepřekvapí, že je Finsko po Islandu a Norsku třetí nejřidčeji osídlenou evropskou zemí

Každým rokem větší 

Finsku se přezdívá „země tisíců jezer“ a nejde o nadsázku. Celkem je jich totiž 188 tisíc a největší z nich – Saimaa – si z hlediska rozlohy drží čtvrtou příčku v rámci celé Evropy. Navíc má Finsko 179 tisíc ostrovů: Více než 27 tisíc z nich se nachází v Baltském moři a zbytek leží uprostřed finských jezer (pro srovnání – Indonésie se coby největší ostrovní stát světa pyšní „pouhými“ 17 500 ostrovy).

Za „roztříštěnost“ finského území může doba ledová, která tam trvala déle než ve zbytku Evropy. Ledové krunýře byly také silnější a obrovská masa zmrzlé vody měla silný erozivní účinek. Většina finské krajiny je v důsledku působení ledu rovněž dost plochá a zvedá se z ní jen minimum výraznějších vrcholů. Někdejší zatížení ledovou krustou vyvolalo ještě jeden dopad – tzv. postglaciální vzestup, kvůli němuž země doslova stoupá z moře vzhůru. Finsko je tak podle současných měření každý rok zhruba o 7 km² větší

Stará a mladá generace

Ovšem zatímco stát samotný se zvětšuje, finská populace početně spíš stagnuje a zvolna stárne – polovina voličů má víc než 50 let. Úbytek obyvatel se tak nekoná jen díky přírůstkům z přistěhovalecké vlny. Očekává se, že letos do Finska zamíří asi 22 tisíc migrantů. 

Země sice patří k „nejstarším“ v Evropě, o to víc však investuje do mladé generace. Finské školství má vynikající pověst a skvělé výsledky, založené na volnosti a nebývalém respektu k učitelské profesi. Od 90. let funguje nový model základního vzdělávání, jenž staví na důvěře mezi učiteli a školami, na lokální kontrole a profesionalitě. Učitelé základních škol si v rámci povinného vysokoškolského studia mohou vyzkoušet různé pedagogické postupy a sami se rozhodnout, jaké metody následně zavedou ve své praxi. Učitelská profese je po lékařích druhou nejrespektovanější a jen 7 % těch, kdo se chtějí v daném oboru uplatnit, skutečně dostane příležitost. Vláda má v oblasti vzdělání jasno: Finsko sice prochází obtížným ekonomickým obdobím, ale výdaje na školství zůstávají prioritou. 

Krize v zemi blahobytu

Až do 50. let 20. století bylo Finsko převážně zemědělským státem. V dalších desetiletích si však vybudovalo silnou ekonomiku s rozsáhlým sociálním systémem. Těžiště finského hospodářství spočívá ve službách, velmi důležitou roli hraje výroba elektroniky a strojů, ale také těžba dřeva. V posledních letech ovšem tamní ekonomika klesá a loni se propadla až na úroveň z roku 2006. Hospodářská zranitelnost Finska je dána malou populací, a tím i závislostí na exportu – zejména do Evropské unie, ale také do Ruska, USA a Číny. 

Hlavní výzvou bude snížit vysoké pracovní náklady a znovu se stát konkurenceschopným vývozcem. Slevit ze standardů sociálního státu však nebude jednoduché. Na konci minulého roku se objevila zpráva, že finská vláda hodlá s ekonomickou krizí bojovat tak, že každému občanovi měsíčně vyplatí 800 eur. Tato plošná suma by nahradila veškeré dosavadní benefity a dostávali by ji všichni – bez ohledu na to, zda mají, či nemají práci. Asi 10 % Finů je momentálně nezaměstnaných a uvedená částka jim má pomoct překonat obtížné období a motivovat je ke hledání specializovanějších pozic, místo aby přijali jakoukoliv práci, která se jim naskytne.

Hora z Norska k narozeninám

Severská země má převážně rovinatý profil a tamní průměrná nadmořská výška dosahuje pouhých 164 m. (Jen pro srovnání: Nejnižší bod České republiky leží ve 115 m n. m. a průměrná nadmořská výška našeho území činí 433 m.) Hor je ve Finsku opravdu málo a nejvyšší bod země se nachází 1 324 m nad hladinou moře. Záměrně přitom mluvíme o nejvyšším bodě, nikoliv o hoře: Tamní nejvýš položené místo byste totiž našli na svahu hory Halti, ještě pod jejím vrcholem, který se sice tyčí do 1 365 m n. m., nicméně leží už na území Norska. 

Jelikož Finsko příští rok oslaví sto let samostatnosti, odstartovala již před několika měsíci v Norsku kampaň s cílem posunout hranice států asi o 200 m, tak aby se vrchol hory nacházel na finském území. Za vším stojí vysloužilý geodet Bjørn Geirr Harsson: Jeho nápad přitom nadchl tisíce Norů, kteří se nyní snaží přesvědčit vlády obou zemí, aby myšlenku přijaly za svou. Výrazně hornatější Norsko, kde se vrchol Halti neřadí ani mezi dvacet nejvyšších, by přitom horu ležící na dalekém severu rozhodně nepostrádalo a posunem hranic by přišlo o pouhých 15 000 m². Mezi oběma státy panují velmi přátelské vztahy, a pokud by se záměr zdařil, šlo by o skutečně mimořádné a velkorysé gesto.

STRUČNÉ DĚJINY

První lidé se na území dnešního Finska usadili už kolem roku 7000 př. n. l. Vědělo se o nich jen málo a ve starověku neměli prakticky žádný kontakt s civilizacemi Řecka a Říma. Původní laponské obyvatele vytlačovaly od 2. století na sever ugrofinské kmeny, které od 9. století čelily nájezdům Vikingů, především ze Švédska. 

Tahanice mezi Rusy a Švédy

Ve 12. století začali do země přicházet křesťanští misionáři ze západu i z východu a o nadvládu nad regionem usilovala knížata z ruského Novgorodu i Švédové. Zmíněné mocnosti si ve 14. století území rozdělily na východní a západní část. Mezi roky 1397 a 1527 tvořilo Finsko v rámci Švédska součást tzv. Kalmarské unie. Reformace započatá v 16. století Martinem Lutherem zasáhla i Finsko a Švédsko, což napomohlo vzniku psané finštiny – a roku 1642 do ní byla poprvé přeložena Bible. V 17. století se Švédům podařilo posunout východní hranice Finska na úkor ruského teritoria. Během několika válek v 18. století si však Rusové části Finska vzali zpět. Celé území Rusku připadlo během napoleonských válek v roce 1809, načež se stalo autonomním knížectvím. 

Proti Rusku, s Německem 

V 19. století rostl finský nacionalismus a v roce 1902 se finština spolu se švédštinou stala oficiálním jazykem země. Od roku 1906 mohly ve Finsku – jako v prvním evropském státě – volit i ženy. Po pádu carského Ruska byla v prosinci 1917 vyhlášena nezávislost; od října 1918 bylo Finsko královstvím, v polovině roku 1919 se změnilo v republiku. V tzv. zimní válce (1939–1940) na něj zaútočil Sovětský svaz a vynutil si postoupení některých teritorií. V roce 1941 se Finsko přidalo na stranu Německa; během války a po ní ztratilo části svého území a muselo platit citelné válečné náhrady. V 70. letech 20. století se však ekonomicky vzpamatovalo a po několika propadech se stalo ekonomicky silnou zemí.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 5,48 milionu, zhruba jako Slovensko; očekávaná doba dožití: 80,77 roku; prům. počet dětí: 1,75 na ženu; věková struktura: 16,41 % dětí do 15 let, 20,21 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 42,4 roku; městské obyv.: 84,2 %; etnické složení: Finové 93,4 %, Švédové 5,6 %, Rusové 0,5 %, Estonci 0,3 %, Romové 0,1 %, Laponci 0,1 %; náboženství: luteráni 73,8 %, řeckokatolická církev 1,1 %, ostatní nebo bez vyznání 25,1 %; jazyky: oficiálními jazyky jsou finština a švédština; gramotnost: 100 %.

Politika 

Typ vlády: parlamentní republika; samostatnost: od 6. 12. 1917 (předtím součást Ruska); hlava státu: prezident Sauli Niinistö (od 1. 3. 2012); šéf vlády: premiér Juha Sipilä (od 29. 5. 2015); volby: prezident se volí v přímých volbách ve dvou kolech na šest let (může být volen podruhé).

Ekonomika

HDP na hlavu: 41 100 USD (odhad z r. 2015; ČR – 31 600 USD); měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 338 145 km², tedy zhruba jako Německo; hranice: 2 563 km (s Ruskem, Norskem a Švédskem); délka pobřeží: 1 250 km; charakter území: většinou nížiny s mírně zvlněným terénem, proložené nízkými kopci a jezery; podnebí: mírné a chladné, potenciálně subarktické, ale se zmírňujícím účinkem Severoatlantského proudu, Baltského moře a více než 60 tisíc jezer; min. noční / max. denní teploty (°C) v Helsinkách: leden–březen −9 až −4 / −3 až 2, duben–červen −3 až 11 / 3–21, červenec–září 6–13 / 12–22, říjen–prosinec −5 až 5 / −1 až 11; nejnižší a nejvyšší bod: Baltské moře (0 m) / svah hory Halti (1 324 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články

Kosovo: Malý stát s velkými nepřáteli

Kosovo Balkán se ještě nezotavil z válek konce 20. století, a už čelí nové vlně náboženské nesnášenlivosti i mocenských tlaků. Nejčernější mračna se přitom stahují nad Kosovem

Reklama

Reklama

Aktuální články

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.

Historie

Na adresu Guida Grolleho bylo za uplynulé dva týdny odesláno kolem stovky pizz od různých podniků, které dělají rozvážky.

Revue

Mennonitský řád z americké Iowy zakazuje všem svým farmářům používat gumová kola. Mennonité z Kanady tak přísní nejsou a pneumatiky běžně používají.

Zajímavosti

Společnost Virgin Hyperloop One plánuje zavést hyperloop v Indii.

Věda

Při letmém spatření okapi byli první Evropané vzezřením a velikostí zvířete překvapeni. Fantazie pak zvířeti přisuzovala i mnohé rysy, které měly se skutečností pramálo společného

Příroda

Taínové odnesli příchod Evropanů mezi prvními.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907