Ghana: Demokracie na dluh
Navzdory vysoké míře korupce a rostoucímu státnímu dluhu je Ghana v rámci západní Afriky zřejmě nejúspěšnější zemí. Už dvacet let je zde totiž stabilní demokratický režim
Zelená, žlutá a červená na ghanské vlajce jsou takzvané panafrické barvy, které jsou symbolem sounáležitosti mezi africkými zeměmi. Hvězda v centru je symbolickým ukazatelem cesty ke svobodě
Organizace Fund for Peace (Mírový fond) sestavuje každý rok index států, které selhávají při vykonávání svých funkcí. Ghana je v tomto žebříčku jednou z výjimek mezi africkými státy. V přehledu za rok 2012 je mezi 177 hodnocenými zeměmi na 65. místě a řadí se mezi Ukrajinu a Malajsii. Z afrických zemí jsou jen o něco lépe hodnoceny Botswana, JAR a Mauritius. Za posledních šest let se Ghana nicméně propadla o 13 míst.
V západních zemích má však tento africký stát stále velmi dobré jméno. To se ukazuje i na pozicích, které v různých mezinárodních organizacích zaujímají ghanští diplomaté a politici. Ghanský původ má například někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan nebo viceprezidentka Mezinárodního trestního soudu Akua Kuenyehia.
V rámci africký zemí je Ghana pozoruhodná i tím, že navzdory velké etnické různorodosti více než padesáti národnostních skupin zde v novodobé historii nedošlo k žádným rasově motivovaným nepokojům nebo dokonce k občanské válce.
Světový vývozce zlata
Politické stabilitě Ghany napomáhá relativně výkonná ekonomika, která v poměru na hlavu zhruba dvojnásobně převyšuje HDP jiných západoafrických států. Země byla za koloniálních časů známá bohatstvím zlata a dodnes zůstává jedním z hlavních světových exportérů žlutého kovu. Kromě toho vyváží především kakao, naftu a zemní plyn. Vůdci státu však Ghanu stále více zadlužují. Roku 2001 dluh dosáhl výšky 7,5 miliardy dolarů. Navíc se stále prohlubovala inflace – až tak, že v roce 2009 musela být v zemi provedena měnová reforma. Při ní byla stará měna cedi nahrazena „novým ghanským cedi“ v poměru jeden ghanský cedi za deset tisíc starých cedi.
Dluh stále roste
Budoucnost slibuje prosperu, především v turistickém ruchu a těžbě ropy. V roce 2007 bylo v Ghaně objeveno nové ložisko, které odhadem obsahuje tři miliardy barelů. Celkem má země zásoby zhruba pěti miliard barelů. Je tak na ropu šestou nejbohatší zemí Afriky a 25. ropným státem světa.
Otázkou zůstává, co budou mít z ropných zásob budoucí generace Ghaňanů. Již zmíněný státní dluh se totiž sice po roce 2001 dařilo několik roků snižovat, ale v posledních letech opět roste. V roce 2011 si Ghana půjčila další tři miliardy dolarů od Čínské rozvojové banky. Čínské společnosti za to získaly právo na ghanskou ropu. Diskutabilní obchod byl uzavřen navzdory hlasitým protestům většiny ghanského parlamentu a rovněž Mezinárodního měnového fondu. Jeho zástupci totiž tvrdí, že Ghana se tak vystavuje riziku, že nebude schopna dostát svým ostatním závazkům.
Čtvrtina Ghaňanů musí denně vystačit s částkou odpovídající asi 25 korunám
Víte, že?
Jezero v "centru Země"
Na mapě Ghany není možné přehlédnout jezero Volta s rozlohou celkem 8 482 km2. Jde o plošně největší sladkovodní nádrž na světě. Kromě tohoto primátu by jezero Volta mohlo aspirovat i na titul nádrže, která je nejblíž pomyslnému středu Země. Rozkládá se totiž podél nultého Greenwichského poledníku a jeho nejjižnější okraj u přehrady Akosombo je necelých 700 km vzdálen od průsečíku nultého poledníku a rovníku.
Stavba přehrady probíhala mezi roky 1961–1965 a kvůli nové nádrži se muselo přestěhovat zhruba 80 tisíc lidí.
Stručné dějiny
Známá historie Zlatého pobřeží, jak se Ghaně několik staletí říkalo, začíná až v 15. století. Předchozí události jsou známy pouze z ústně předávané tradice. Ta tvrdí, že nynější obyvatelé Ghany se na místo dostali ve starověku migrací z oblasti dnešní Mauritánie a Mali.
V roce 1470 přistála u pobřeží portugalská výprava, a došlo tak k prvnímu kontaktu s Evropany. Od roku 1821 se datuje výhradní nadvláda Britů, kteří své koloniální zájmy získali částečně dohodou s pobřežními kmenovými vládci. Dlouho ovšem museli bojovat s vnitrozemskými Ašanty. Nakonec ale v roce 1902 získali kontrolu i nad severními územími, kde zřídili protektorát. K oblasti ovládané Brity přibyl v roce 1946 i dříve německý Togoland. Ten se v roce 1957 stal součástí nezávislé Ghany – první subsaharské země koloniální Afriky, která získala samostatnost.
Prvním vůdcem nezávislé Ghany se stal Kwame Nkrumah, který postupně přešel od demokratické vlády k autoritářskému režimu doživotního prezidenta. Roku 1966 byl ale svržen vojenským převratem – prvním v řadě dalších. V následujících čtyřech dekádách byla v Ghaně několikrát změněna ústava a oficiálně byla čtyřikrát vyhlášena nová republika. V roce 1981 se vojenským pučem dostal k moci Jerry Rawlings, který nejprve zrušil systém parlamentních stran, ale v roce 1992 demokratický systém obnovil. Po osmi letech byl vystřídán Johnem Kufuorem, po kterém v roce 2009 převzal funkci John Atta Mills. Podruhé v dějinách Ghany tak výkonná moc přešla z jednoho legitimně zvoleného prezidenta do rukou dalšího. Byla tak potvrzena demokratická cesta, na niž se Ghana definitivně vydala. Po smrti prezidenta Millse letos v červenci nastoupil do úřadu dřívější viceprezident John Dramani Mahama.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 25 milionů, o něco víc než Rumunsko
Prům. počet dětí: 4,15 na jednu ženu
Věková struktura: 36,1 % děti do 15 let, jen 3,6 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 21,7 let
Městské obyvatelstvo: 51 %
Etnické složení: zhruba 50 etnických skupin, těmi hlavními jsou Akan 45,3 %, Mole-Dagbon 15,2 % a Ewe 11,7 %
Náboženství: křesťané 68,8 %, muslimové 15,9 %, tradiční náboženství 8,5 %, ostatní 0,7 %, bez vyznání 6,1 %
Jazyky: angličtina, místních jazyků a dialektů existuje asi 50
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 28, 5 %
Gramotnost: 67,3 %
Lidí s AIDS: asi 250 tisíc
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu
Samostatnost: 6. března 1957
Hlava státu: prezident John Dramani Mahama (od r. 2012), prezident je zároveň šéfem vlády a vrchním velitelem ghanských ozbrojených sil
Volby: prezident a viceprezident jsou při všelidovém hlasování voleni na jednom volebním lístku na čtyřleté období, další volby v prosinci 2016
Ekonomika
HDP na hlavu: 3 400 USD (odhad z r. 2012)
Měna: nové cedi (GHS), 1 USD = asi 1,9 cedi, 1 cedi = asi 10 Kč
Geografie
Rozloha: 238 533 km2, téměř velké jako Rumunsko
Délka pobřeží: 539 km
Hranice: 2 094 km (s Togem, Pobřežím slonoviny a Burkinou Faso)
Charakter území: většinou nížiny, na jihu centrální části zbrázděná náhorní plošina
Podnebí: tropické – teplé a relativně suché podél jihovýchodního pobřeží, horké a vlhké na jihozápadě, horké a suché na severu
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Accře: leden–březen 23–24/32, duben–červen 24–22/32–28, červenec–září 22–21/28–27, říjen–prosinec 27–28/29–31
Nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán 0 m / Mount Afadjato 885 m