Na kávu s Adinou: Kam hvězdy chodily zapíjet žal a slavit úspěch?

Kavárna Savarin

Tento barokní palác leží v pražské ulici Na Příkopě. Roku 1927 tady byla otevřena kavárna pojmenovaná po uznávaném francouzskému politikovi, který propadl kouzlu dobrého jídla a pití, panu Brillat-Savarinovi.

Podnik se brzy stal legendárním mimo jiné i proto, že se zde u stolků scházeli členové českého Rotary klubu: třeba Jan Masaryk, majitel továrny Koh-i-noor Jindřich Waldes, zakladatel filmových ateliérů Barrandov Miloš Havel a vlastník slavného železářství Vladimír Rott. Později se v prvním patře setkávala i odnož Společenského klubu pojmenovaná jako Táflrunda. Rád sem chodil Ferdinand Peroutka, aby se při pravidelných schůzkách mohl pouštět do diskuzí se spisovatelem Karlem Poláčkem, hercem a režisérem Hugo Haasem nebo zakladatelem kabaretu Červená sedma Jiřím Červeným. (zdroj: fotoarchiv časopisu Světozor, CC BY 4.0)

Dům Baťovy služby veřejnosti

V září roku 1928 se v dolní části Václavského náměstí začal stavět obchodní dům zlínské obuvnické firmy Baťa. Šlo o velkolepý projekt, na jehož realizaci bylo třeba třicet dva vagónů cementu, sto čtyřicet tun železa, deset vagónů dříví, tisíc čtyři sta metrů krychlových písku a neskutečných padesát tisíc pálených cihel.

Stavba s deseti patry, z nichž dvě jsou v podzemí, byla slavnostně otevřena pouhý rok poté, a to na začátku prosince. Pro zákazníky byly k dispozici osobní výtahy, samozřejmostí byla pedikúra, takzvaná správkárna bot a punčoch, též specializované oddělení čištění obuvi. V obchodním domě nechyběl dětský koutek a v nejvyšším poschodí pak fungoval bufet s chutným občerstvením. Pro náročnou klientelu byla zřízena takzvaná Americká etáž, kde také pravidelně probíhaly módní přehlídky. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Kavárna a hotel Juliš

Když se Karel Juliš roku 1917 vrátil z první světové války, rozhodl se vnést Pražanům do duše znovu radost ze života. Proto koupil dům U Božího oka na Václavském náměstí, a tam otevřel cukrárnu s výrobnou. Podnik se brzy stal velmi oblíbeným, byl zbudovaný nový biograf a majitel stále přemýšlel, co dál. Jeho snem bylo vést zařízení té nejvyšší kvality, a proto v roce 1929 započala stavba domu podle návrhu architekta Pavla Janáka, který se inspiroval Fuchsovým hotelem Avion v Brně. Prosklená průčelí se střídajícími se pruhy oceli a bílého opaxitu (mléčného skla) lákala zvědavce z dalekého okolí. Architektonickou zajímavostí byla patrová kavárna s výhledem na Václavské náměstí. (zdroj: fotoarchiv časopisu Světozor, CC BY 4.0)

Lahůdkářství Jan Paukert

Mezi zákazníky tohoto podniku na dnešní Národní (kdysi Ferdinandově) třídě patřili Vlasta Burian, Karel Čapek, Max Švabinský, Adina Mandlová či Ema Destinnová. Ve stylových vitrínách byly ke koupi laskominy všeho druhu: zákusky, salámy i sýry top kvality, alkohol dovezený z dalekých zemí a také denně čerstvé chlebíčky. Říká se, že ty zakladatel podniku vynalezl. Prý to bylo takto: malíř Skramlík stál na štaflích a Paukert starší mu nosil občerstvení, obložené chleby z ořezů ryb. Nejistě balancujícímu umělci se však velké krajíce špatně jedly. Poprosil tedy, jestli by lahůdkář nevyrobil něco menšího, tak na dvě sousta… (zdroj: fotoarchiv časopisu Světozor, CC BY 4.0)

Grand hotel Šroubek

Hotel na Václavském náměstí v secesním stylu prožil svou největší slávu právě během první republiky, kdy ho vlastnil proslulý pražský restauratér Karel Šroubek. Ten měl opravdu nebývale světového podnikatelského ducha. V hale hotelu prodával české sklo i granáty a osobně dohlížel na pohodlí hostů, kterým rozdával dotazník spokojenosti v několika jazycích. Byl také takovým znalcem etikety, že se stal poradcem při pořádání oficiálních událostí na Pražském hradě. V hotelové kavárně vysedávala umělecká elita hlavního města. Vlasta Burian se přátelil s hotelovým šéfkuchařem, a proto si zašel čas od času do hotelové kuchyně „trochu zavařit“. Mezi pravidelné hosty patřila také Adina Mandlová. (zdroj: fotoarchiv časopisu Světozor, CC BY 4.0)

Lahůdkářství Lippert

Už 29. března 1892 otevřel v Praze žatecký rodák Josef Lippert svůj obchod s lahůdkami. K dostání tu byla mimo jiné i paštika s pravými lanýži, kakao, živé želvy, vlaštovčí hnízda, humrové chlebíčky, nářez z koroptví, perličky s jehněčí nádivkou a samozřejmě i vína nebo saláty té nejvyšší kvality. Podnik se ve dvacátých letech 19. století stal filiálkou vyhlášené firmy Julius Meinl. Však také pro něj v té době vymýšlel delikatesy sám Jaromír Trejbal, šéfkuchař vytrénovaný klientelou pařížského Ritzu. Od něj si mimochodem herec Vlasta Burian objednal silvestrovské pohoštění pro své hosty, a jakmile jídlo viděl a ochutnal, okamžitě kuchaře zlákal výhradně do svých služeb – ten se prý do lahůdek vrátil už jen dodělat objednávky pro stálé zákazníky a rozloučit se s majitelem. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Restaurace a kavárna Demínka

Tento oblíbený podnik se dodnes nachází jen kousek od Národního muzea na rozhraní Nového města a pražských Vinohrad. Založil ho roku 1886 pan Josef Demín, bývalý vrchní číšník na státním nádraží. Na počátku 20. století se na rohu Škrétovy a Anglické (původně Palackého) ulice scházeli anarchističtí básníci. Častým hostem byli ale také Jaroslav Hašek, Josef Lada, Fráňa Šrámek nebo Rudolf Těsnohlídek. Po první světové válce do Demínky rádi zavítali i bratři Josef a Karel Čapkové, prý sem chodívali na jedno za spisovatelem a dramatikem Františkem Langerem. (foto: Wikimedia Commons, The photonaut, CC BY-SA 4.0)