Na transneptunických tělesech se nachází led z oxidu uhličitého a uhelnatého

Planetární vědci zaznamenali cenný úspěch při průzkumu transneptunických těles (TNO, Trans-Neptunian Object), tedy objektů Sluneční soustavy které se pohybují za oběžnou drahou Neptunu, ve vzdálenosti 30 až 50 AU od Slunce, zhruba v oblasti Kuiperova pásu. Odborníci odhadují, že se v této oblasti nachází přes 70 tisíc těles větších 100 kilometrů v průměru.

Mário Nascimento De Prá z Univerzity Centrální Floridy a jeho tým využili schopnosti Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v analýze spektra infračervené oblasti a prostudovali chemické složení 59 transneptunických těles a kentaurů. Závěry výzkumu zveřejnili ve vědeckém časopisu Nature Astronomy.

Led z protoplanetárního disku

Jde o převratnou studii, která ukazuje, že ve chladných vnějších oblastech dávného protoplanetárního disku, z něhož vznikaly planety Sluneční soustavy, byl hojně zastoupený led z oxidu uhličitého a v menší míře také z oxidu uhelnatého. Badatelé objevili zmrzlý oxid uhličitý na 56 z 59 zkoumaných těles, zatímco led z oxidu uhelnatého se vyskytoval nejméně na 28 z nich.

„Je to poprvé, co jsme pozorovali spektra většího počtu těles z této části Sluneční soustavy. Dává tedy smysl, že jsme získali vzrušující výsledky,“ uvádí De Prá. „Původně jsme nečekali, že oxid uhličitý bude na transneptunických tělesech tak všudypřítomný a ještě méně jsme čekali poměrně častý výskyt oxidu uhelnatého.“

Objev nečekaně běžného ledu z oxidů uhlíku na transneptunických tělesech přispívá k pochopení stále ne úplně jasného vzniku Sluneční soustavy a planet, které ji tvoří. Jak podotýká De Prá, transneptunická tělesa jsou relikty z té doby. Vznikly ve větších vzdálenostech od Slunce a zachovaly se v „primitivním“ stavu, díky čemuž nesou informace o původním složení protoplanetárního disku.