Rypoši lysí by mohli zachránit uvadající lidskou plodnost

Rypoši lysí (Heterocephalus glaber) jsou opravdu unikátní stvoření, i když málokdo by je asi popsal jako krásná zvířátka. Tito nazí a slepí hlodavci žijící ve východních oblastech Afriky se dožívají neuvěřitelně dlouhého věku – až kolem 30 let. V mnoha ohledech jim můžeme závidět – prakticky netrpí rakovinou, jsou odolní vůči bolesti, téměř nestárnou a prospívají v prostředí s nízkým obsahem kyslíku.

„Rypoši lysí jsou ta nejdivnější zvířata jaké znám,“ potvrzuje specialista reprodukčního výzkumu Miguel Brieño-Enríquez z Pittsburské univerzity v Pensylvánii. „Pro mě je ze všech jejich podivností nejzajímavější, že nikdy nepřestanou mít potomky. Nedochází u nich k poklesu plodnosti s věkem.“

Reprodukční perpetuum

Brieño-Enríquez a jeho kolegové se rozhodli prozkoumat, jaký trik při rozmnožování rypoši využívají. Porovnávali reprodukční soustavu rypošů v různých fázích vývoje jedinci s reprodukčními orgány u myší, které sice rovněž patří mezi hlodavce, ale jejich rozmnožování je v řadě ohledů podobnější lidem než rypošům. Výsledky svého výzkumu badatelé publikovali ve vědeckém časopisu Nature Communications.

Myši se dožívají zhruba čtyř let. Přibližně po 9 měsících u nich dochází k poklesu plodnosti, podobně jako u lidí a většiny dalších savců. Zhruba stejně velcí rypoši lysí ale žijí mnohem déle a plodnost u nich prakticky neklesá. Badatelé zjistili, že u rypošů došlo k pozoruhodnému prodloužení oogeneze, což je proces tvorby vajíček ve vaječnících samic příslušného druhu.

Prodloužená rypoší plodnost

U lidských žen probíhá oogeneze během zárodečného vývoje, od konce 2. měsíce do 5. měsíce těhotenství, tedy ještě před narozením ženy. Tímto způsobem vzniknou asi dva miliony zárodečných vaječných buněk a od té doby už jejich počet stále klesá. V pubertě jich zbývá pár set tisíc a poté klesají až do menopauzy. U rypošů ale oogeneze probíhá ve vaječnících po narození dotyčné samice a nová vajíčka vznikají i u desetiletých samic rypošů.

Podle Neda Place, profesora Cornellovy univerzity a hlavního autora studie, jde o mimořádně důležité zjištění, které zpochybňuje 70 let staré dogma, podle kterého jsou samice savců obdařeny konečným počtem vajíček před porodem nebo krátce po něm.

Pokud bychom dokázali zjistit jaké mechanismy stojí za prodlouženou oogenezí u rypošů, mohli bychom podle vědců takové poznatky využít při vývoji léků, určených pro lidské pacienty. „I když lidé dnes žijí déle než v minulosti, menopauza přichází stále ve stejném věku. Doufáme, že to, co jsme se naučili od rypošů, dokážeme v budoucnu využít k ochraně funkce vaječníků a prodloužení doby lidské plodnosti,“ shrnuje zjištění nové studie profesor Brieño-Enríquez.