Reklama


Indické Dillí: Život v jiném světě

08.05.2016 - Tomáš Kubuš

V indickém Dillí se míchá řada kultur i náboženství, a jeho svět je tudíž úplně jiný než ten náš. Chaos si tam podává ruce s klidem, hinduismus s islámem a britská vznešenost s chudinskou otrhaností

V současnosti žije v Dillí oficiálně přes šestnáct milionů lidí, skutečná čísla však budou mnohem vyšší. Pocit, že jsou statistiky podhodnocené, ve vás vyvolá hlavně všudypřítomné hemžení. Pozorovat jej můžete zejména na silnicích a na křižovatkách, do kterých všichni s oblibou vjíždějí zaráz. Mikrobusy, auta, staré taxíky, tuk-tuky neboli motorizované tříkolky, cyklorikši, cyklisté, muži s vozíky naloženými zbožím, krávy, žebráci a potulující se děti se v jednom okamžiku smísí a prolnou. U nás by došlo k hromadné havárii, zatímco v Dillí jsou podobné situace na denním pořádku a chaos tam zkrátka funguje. 

Pevnost klidu

Evropan ale stejně raději uteče do otevřenějšího prostoru náměstí, které rámují mohutné stěny Červené pevnosti. V jejích útrobách se ukrývají poklady mughalské architektury, v nichž se spojily prvky islámské, perské a indické kultury. Jedinečnost místa ocenilo i UNESCO a v roce 2007 jej zařadilo na seznam světového dědictví. Ostatně, v Dillí najdete hned tři památky s tímto prestižním statusem.

Do pevnosti vede šest bran a nejimpozantnější z nich se nazývá Lahorská. Mezi jejími věžičkami vlaje indická standarta, která připomíná, že právě na tomto místě vyhlásil 15. srpna 1947 premiér Džaváharlál Néhrú nezávislost země. Za vysokými zdmi pevnosti se ocitnete v jiném světě. Nikdo nikam nespěchá, nezní tam neustálé troubení. Namísto chaosu vládne pod korunami vysokých mangovníků klid a mír. Váš pohled jistě zaujme nejen audienční hala Diwan-i-Am, ale i nevelký bílý palác Rang Mahal, v němž si mughalové svého času zřídili harém. O pár kroků dál pak stojí Khas Mahal, kde panovníci bydleli. 

Muslimský poklad

Přestože se Indie prezentuje jako hinduistická země, většina její severní části je muslimská – a právě islám tam po sobě zanechal nejkrásnější stavby. Vedle Červené pevnosti je nejslavnější památkou Dillí největší indická mešita Džami Masdžid (Jama Masjid). Mezi roky 1644 a 1656 ji nechal vybudovat mughalský panovník Šáhdžahán a svatostánek údajně pojme až 25 tisíc věřících. Nádvoří navíc stráží dva červenobílé minarety, jež se tyčí do výšky 40 metrů.

Nejprve projděte okolo hluchoněmého hlídače bot, který vám naznačí, kam si odložit obuv, a také vám ji za skromnou úplatu pohlídá. Poté vám už nic nebrání usednout a poslouchat výklad imáma – islámského duchovního – v bílém rouchu a s čepičkou stejné barvy. 

Za vůní koření

Prostoupeni klidem poté rádi opět vyrazíte do rušného velkoměsta – ideálně poznávat krásy jeho starobylých částí. Staré Dillí je protkáno úzkými uličkami, nad nimiž se táhnou tisíce elektrických kabelů. Tradiční kolorit obvykle dotvářejí místní obyvatelé sedící u sklenky sladkého čaje s mlékem a kořením.

Právě ve starém městě si nejlépe uvědomíte, že je Indie zemí mnoha národností a náboženství. Malou mešitu ozdobenou kaligrafií střídá svatyně džinistů a o několik metrů dál vás zase pozdraví socha hinduistického Ganéši… Zabloudit v uličkách není problém, pokud je však vaší další zastávkou rušná ulice Khari Baoli, stačí zavřít oči a nechat se vést exotickými vůněmi. Největší indický trh s kořením vás totiž bude již z dálky lákat neodolatelnou směsicí pachů, v níž se koření prolíná s čajem, ořechy a rýží. Tamní obchůdky stojí jeden vedle druhého a často nabízejí naprosto identické zboží. Prodavače ovšem konkurence netrápí: Obvykle jen klidně popíjejí čaj, kouří a rozmlouvají s kolemjdoucími. 

Brána Indie

S kouzlem starého města ostře kontrastuje například britské náměstí Connaught Place, které bývá označováno za srdce Nového Dillí a hostí sídla nejvýznamnějších obchodních a finančních podniků celé metropole. Zároveň v místě stále přežívají vzpomínky na doby, kdy byla Indie pod koloniální správou. 

Nedaleko ovšem najdete také ikonu celé země – majestátní Bránu Indie, jež vznikla na počest 82 tisíc indických vojáků, kteří padli v první světové válce. Stavěla se v letech 1921–1931 a tyčí se do výšky 42 m. Naproti masivnímu památníku stojí neoklasicistní prezidentský palác Raštrapati Bavan (Rashtrapati Bhavan) z červeného pískovce, obklopený krásnými věžemi a kupolemi. Za ním se pak na ploše 130 hektarů rozprostírají Mughalské zahrady. 

Tlačte se, jak můžete

Zástavba Dillí postupně pokryla téměř 150 tisíc hektarů, a za vzdálenějšími krásami města tak budete muset cestovat. Pokud se chcete vyhnout chaosu ulic, představuje ideální volbu metro – ovšem mimo ranní špičku. Do vagonů se v časných hodinách tlačí tolik lidí, že se vám obvykle nepovede nastoupit napoprvé… ani napodruhé

S trochou trpělivosti se však nakonec přece jen dostanete například k hrobce bývalého královského ministra Safdardžunga. Místo jeho posledního odpočinku připomíná scénu z orientálních pohádek: Cestu k hrobce lemuje háj palem, v jejichž korunách posedávají papoušci, zatímco dole v trávě poskakují malé veverky. 

Sloup, který nereziví

Nedaleko pak stojí snad ještě krásnější hrobka, jež navíc patří samotnému mughalskému panovníkovi Humájúnovi. Její tvar dokonce inspiroval podobu slavného Tádž Mahalu, a není proto divu, že se pietní místo nachází pod ochranou UNESCO.

Mezi památkami světového dědictví figuruje rovněž přilehlý minaret Kutub Minar, čnící do závratných 120 metrů. Jedná se o nejvyšší cihlový minaret světa a také o jednu z nejstarších staveb ve městě – pochází už z roku 1200. Přímo pod věží se navíc ukrývají pozůstatky staré mešity z roku 1192, jejíž nádvoří zdobí slavný železný sloup. Vznikl zřejmě již v roce 402 a jeho odolnost vůči rzi nepřestává archeology a vědce fascinovat.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: archiv autora, Shutterstock, Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Paříž je pojmenovaná podle keltského kmene známého jako Parisii. Nejstarší osídlení se datuje do roku 4200 př. n. l.

Cestování

Konopí stále častěji nachází uplatnění v medicíně

Věda

Odvedl krysař děti na Moravu?

Historie

Nejnovější test motoru pro nosnou raketu systému SLS

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907