Reklama


Japonsko: Ostrovy vymírajících samurajů

04.04.2013

Země, která svým ekonomickým růstem v minulosti ohromila svět, má dnes jeden zásadní problém – jak zachránit národ, jehož děti odmítají mít děti

Dobrácký vulkán - Idylická fotografie sběračů čaje s horou Fudži v pozadí připomíná, že Japonsko je zemí časté vulkanické aktivity
Dobrácký vulkán - Idylická fotografie sběračů čaje s horou Fudži v pozadí připomíná, že Japonsko je zemí časté vulkanické aktivity

Japonské vlajce se říká Hinomaru, což doslova znamená „sluneční kotouč“. Podle legendy byla tato vlajka darována šógunovi mudrcem Ničirenem v době mongolské invaze ve 13. století

Japonsko je čtvrtou největší ostrovní zemí a izolovanost vodami Tichého oceánu hrála v jeho historii obrovskou roli. Díky ní se zde vyvinula kultura, která sice mnohé převzala odjinud (zejména z Číny, později ze západních zemí a po 2. světové válce z USA), ale zároveň dala vzniknout zcela specifickým místním zvykům, rituálům, formám umění a životnímu stylu. Stejně jako bylo Japonsko po dlouhou dobu své historie okouzleno okolním světem, je zbytek světa stále do značné míry okouzlen Japonskem.

Mír japonským zbraním

Cílevědomost a houževnatost dělá z Japonců národ, který vzbuzuje respekt. Tak tomu bylo už v počátcích 2. světové války a Adolf Hitler se po zapojení asijské země do válečného konfliktu ne nadarmo radoval, že „Německo získalo spojence, který nebyl nikdy poražen“. Závěr největší války světových dějin měl ale pravdivost tohoto tvrzení změnit.

Od té doby ovšem Japonci napřeli svoji energii úplně jiným směrem a mezi světovými mocnostmi jsou vzácně nemilitantní. Mají se svými sousedy několik nevyřešených územních rozepří a především spor o Kurilské ostrovy s Ruskem je 67 let po válce stále překážkou podepsání mírové smlouvy, takže Japonsko a Rusko jsou vlastně pořád ve válečném stavu. Nicméně japonské vojenské jednotky se drží doma a jejich krátká přítomnost v Iráku v roce 2004 byla od konce 2. světové války první vojenskou akcí na cizím území.

Zázrak japonské pracovitosti

Od 50. let minulého století Japonsko „zbrojí“ především na poli domácí ekonomiky. Země navázala na závěr 19. století, kdy byl ze západu přejat koncept tržního kapitalismu, Japonci studovali v cizině a cizinci byli najímáni, aby je učili i doma. Už tehdy Japonsko stanulo v čele asijského pokroku a poválečné období nenechalo nikoho na pochybách, že z této pozice nemíní ustoupit. V 60. letech minulého století rostla japonská ekonomika v průměru o 10 %, v 70. letech o 5 % a v 80. letech o 4 %. Zrodil se japonský ekonomický zázrak, který byl koncem minulého století zbrzděn, ale od roku 2005 opět nabírá na síle.

Obrovský ekonomický růst se negativně projevil na životním prostředí, ale už od 70. let 20. století podnikají Japonci nápravné kroky. Mezi současné priority patří snížení míry znečištění ovzduší, recyklace odpadů a ochrana přírodního prostředí v dalších aspektech. Ne náhodou je Japonsko lídrem v oblasti hybridních vozidel s minimální spotřebou a emisemi a určuje vývoj i jiných ekologických technologií. Země čerpá ze široké základny vědeckých pracovníků (téměř 700 000), kteří mají ročně k dispozici 130 miliard dolarů na výzkum.

Vymírající národ

Vedle řešení dopadů dřívějšího ekonomického rozvoje má současné Japonsko mnohem vážnější problém – jak udržet třetí největší ekonomiku (po USA a Číně) v chodu. Japonci se dožívají velmi vysokého věku (průměrně přes 82 let) a naproti tomu je zde v posledních desetiletích velmi nízká porodnost. Více než pětina obyvatel je starší než 65 let a mnoho mladých Japonců se nehodlá ženit ani mít děti. V důsledku těchto skutečností země stárne a celková pracovní síla lidí v aktivním věku (asi 67 milionů) se snižuje.

Demografové odhadují, že při zachování současného trendu bude mít Japonsko v roce 2050 jen kolem sto milionů obyvatel (dnes 127 milionů) a v roce 2100 pouze 64 milionů. To otevírá mnoho sociálních otázek a obav o budoucnost země, jejíž historie je podle tradice přes dvě a půl tisíciletí stará. Japonci hodlají tuto výzvu přijmout se svojí příslovečnou zarputilostí.

STRUČNÉ DĚJINY

Japonské císařství bylo podle tradice založeno roku 660 př. n. l. císařem Džinmu, který měl být přímým potomkem bohyně slunce Amaterasu. Historické údaje potvrzující existenci císařství se ovšem datují až do roku 297 n. l., kdy je Japonsko zmíněno v čínské knize Han.

Uvádí se, že po celou dobu japonského císařství je u moci stejná dynastie. To je do značné míry pravda, i když je potřeba si uvědomit, že mezi roky 1192 až 1867 vládli zemi šógunové – nejvyšší vojenští velitelé – a císařové hráli jen druhořadou roli. V období šógunů vznikla také vládnoucí společenská třída samurajů – válečníků, kteří i v západní kultuře prosluli svou statečností. Právě oni se postarali o odvrácení mongolské invaze v letech 1274 a 1281, i když jim výrazně pomohl kamikaze (doslova „božský vítr“), tajfun, který dvakrát rozmetal mongolskou flotilu.

K prvnímu kontaktu se západem došlo v polovině 16. století. Do té doby měla na Japonsko zásadní vliv Čína a mezi oběma kulturami probíhal čilý obchodní diplomatický a kulturní styk střídaný obdobími otevřené agrese. Obdobně se vyvíjel i vztah Japonska k západní kultuře, když počáteční okouzlení západem vystřídala japonská izolace. Poté, co se v roce 1867 dostal k moci opět císař, vzal si při přerodu japonské společnosti znovu příklad ze západu. Zrušil tradiční rozvrstvení společnosti včetně třídy samurajů, nastolil formální rovnoprávnost pohlaví, nastartoval industrializaci a vytvořil zárodky moderních demokratických orgánů. V 1. světové válce stálo Japonsko na vítězné straně. Zřejmě i proto vzrostly jeho mocenské ambice a ve druhé světové válce se postavilo na stranu Německa. Po ní bylo poražené Japonsko až do roku 1952 pod správou spojeneckých vojsk. Nedlouho nato se zrodil japonský ekonomický zázrak.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 127 368 088 (odhad z července 2012), 10. nejlidnatější země světa
Průměrná doba dožití: 83,91 let
Prům. počet dětí: 1,39 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 2,21 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 13,5 % dětí do 14 let, 62,6 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 23,9 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: Japonci 98,5 %, Korejci 0,5 %, Číňané 0,4 %, ostatní 0,6 %
Úřední jazyk: japonština
Náboženství: šintoismus a buddhismus cca 84 % populace, většina Japonců kombinuje víru a rituály obou těchto náboženství; cca 0,7 % křesťané
Nezaměstnanost: 9,1 %
Gramotnost: 99 %

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie s parlamentní vládou
Nezávislost: podle tradice založeno císařem Džinmu roku 660 př. n. l.
Hlava státu: císař Akihito (od 7. ledna 1989); šéf vlády: premiér Jošihiko Noda (od srpna 2011)
Vláda a volby: Z parlamentních voleb tradičním způsobem vychází vůdce majoritní strany nebo koalice jako premiér. Monarchie je dědičná.

Ekonomika

Spolupráce mezi vládou a průmyslovými podniky, silná pracovní morálka, prvotřídní technologie a poměrně nízké výdaje na zbrojení posunuly zemi na místo třetí největší světové ekonomiky (za USA a Čínu). V současnosti se Japonsko vypořádává s problémy stárnoucí populace a vysokého státního dluhu.
HDP na hlavu: 35 200 USD (odhad z roku 2011)
Měna: jen; 1 dolar = asi 90 jenů
Vývoz: automobily a jiná dopravní zařízení, polovodiče, elektrospotřebiče, chemikálie
Dovoz: stroje a vybavení, paliva, potraviny, chemikálie, textil, suroviny

GEOGRAFIE

Rozloha: 377 915 km2, téměř pětinásobek rozlohy ČR
Délka pobřeží: 29 751 km
Podnebí: Na většině území je počasí mírné se čtyřmi ročními obdobími. Výjimkou jsou mnohem chladnější ostrov Hokkaidó a naopak subtropický region Okinawa. Prší po celý rok, ale zejména v červnu a červenci.
Průměrné měsíční teploty: Tokio – 4–26 °C; Nagasaki – 7–28 °C, Sapporo – -5–22 °C
Měsíční srážky: Tokio – 50–220 mm; Nagasaki – 70–300 mm, Sapporo – 60–150 mm
Nejnižší a nejvyšší bod: Hachiro-gata -4 m / Fudži 3 776 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama



Reklama

Aktuální články

Věda

Štíhlý blonďák s modrýma očima okouzloval okolí svým zjevem, vybraným chováním a konverzační duchaplností

Historie

Veliké černé díry jsou jako kočky. Buď spí, nebo pojídají dobroty v okolí

Vesmír

Na potřeby tří lidí v České republice padne ročně jeden statný smrk.

Zajímavosti
Revue

Jezírko u pramene Farské kyselky

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907