Jedna z největších v historii: Nad Antarktidou se otevírá obří ozónová díra

Měření satelitů ukazují, že se nad Antarktidou otevřela opravdu velká ozonová díra – dokonce jedna z největších ve známé historii. Maximální velikosti dosáhla 16. září 2023, kdy obsáhla okolo 26 milionů kilometrů čtverečních. To je pro srovnání o něco více, než kolik činí celková rozloha Severní Ameriky (24 710 000 km²).

Erupce do stratosféry

Experti se domnívají, že hlavním viníkem by mohla být obrovská podmořská vulkanická erupce označovaná jako Hunga Tonga–Hunga Haʻapai, k níž došlo na přelomu let 2021 a 2022 v souostroví Tonga v jižním Pacifiku. Během této události bylo do stratosféry vyvrženo ohromné množství vody a dalšího materiálu.

Sopečná erupce v souostroví Tonga svojí silou odpovídala asi stonásobku jaderné pumy, která explodovala v Hirošimě a vytvořila nejvyšší erupční sloupec ve známé historii. Při erupci se dostalo do stratosféry asi 50 milionů tun vody. To odpovídá asi 10% nárůstu celkového obsahu vody v atmosféře. Vodní pára se ve stratosféře rozkládá na ionty, které následně reagují s ozonem podobným způsobem, jako v případě působení freonů. Zároveň se vytvářejí takzvaná polární stratosférická (perleťová) oblaka, která rovněž přispívají ke snižování množství ozonu.

Jen žádnou paniku

Vědci již v srpnu 2022 varovali, že taková událost může destabilizovat ozonovou vrstvu. Zdá se, že měli pravdu, i když přímou spojitost aktuálního stavu ozonové díry s vulkanickou erupcí bude ještě nutné prokázat.

TIP: Loňská erupce podmořského vulkánu Hunga Tonga vyvolala megatsunami

Přestože je současná ozonová díra jednou z největších, jaké byly kdy pozorovány, není podle vědců důvod k panice. Velikost ozónové díry se pravidelně mění. Od srpna do října se zvětšuje, přičemž mezi polovinou září a polovinou října dosahuje maximální velikosti. Když pak vysoké teploty ve stratosféře začnou nad jižní polokoulí klesat, úbytek ozónu zpomalí, polární vír se oslabí a rozplyne. Do konce prosince se pak obvykle úroveň ozónu vrátí k normálu.