Reklama

Reklama

Kanada: Rozvážně postupující obr

26.4.2013 - Marek Telička
Kanadě bylo přírodní bohatství naděleno plnými hrstmi. Jeho uvážlivé užívání a cílený rozvoj státu jsou dokladem toho, jak moc si Kanaďané těchto darů považují
Jezero Peyto
Divoká příroda
Jezero Peyto v kanadském Národním parku Banff je jednou z mnoha přírodních krás, kterými Kanada oplývá
Mrakodrapy v Torontu
Kanadský muž
Ulice v Montrealu
Festival v Ohsweken

Kanada

Symbolem Kanady byl dlouho bobr, ale v roce 1860, při návštěvě následníka trůnu prince z Walesu, vítali rodilí Kanaďané prince s javorovým listem v klopě. Současná kanadská vlajka byla ovšem přijata až v říjnu 1964

Kanada je hned po Rusku druhou největší zemí světa. Pokud ale odečteme plochu řek a vodních nádrží, posune se v absolutním pořadí až na čtvrté místo. Má totiž více jezer než kterákoli jiná země a její nádrže obsahují podstatnou část povrchových zásob sladké vody. Z dalších geografických rekordů je vhodné zmínit, že má nejdelší pobřeží na světě – celková délka přes 200 000 kilometrů je pětinásobkem obvodu Země.

Nová krev Kanady

Kanada je asi 125krát větší než Česká republika, přitom počtem obyvatel přesahuje ČR jen třikrát. Určitě proto není jinak překvapivé, že je jednou z nejřidčeji obydlených zemí. Tento údaj je trochu relativizován faktem, že severní části lze jen stěží označit za obyvatelné. Velkou část kanadského severu pokrývá led a trvale zmrzlá země.

Pro život příznivé oblasti Kanady jsou ovšem i tak obrovské a jsou jedním z důvodů, proč má vláda země velice tolerantní přistěhovaleckou politiku. Stát má nejvyšší množství přistěhovalců na hlavu na světě a například pro tento rok je kvóta nových stálých obyvatel stanovena na 240–265 tisíc. Imigranti se většinou usazují v městských aglomeracích podél americko-kanadské hranice, kde do vzdálenosti 150 kilometrů žijí čtyři pětiny veškeré populace.

Dobrý soused a ropné zásoby

Hranice mezi Kanadou a USA má ještě jednu zajímavost – je nejdelší hranicí mezi dvěma státy a zároveň i nejdelší hranicí, která není střežena vojenskými silami. Kanada a USA mají velmi přátelské vztahy a jejich společenský život je provázán zřejmě jako mezi žádnými jinými státy. Dokladem jsou například společné sportovní soutěže (hokejová NHL, basketbalová NBA …), v méně „divácké“ rovině pak společná vojenská cvičení a mise. Zároveň jsou si tyto státy vzájemně největšími obchodními partnery.

Pilířem kanadské ekonomiky jsou služby, kde jsou zaměstnány asi tři čtvrtiny obyvatelstva. Mezi rozvinutými zeměmi má ovšem Kanada jednu zvláštnost a tou je důležitost primárního sektoru, kde nejvýraznější jsou ropný a dřevařský průmysl. U pobřeží Atlantiku má Kanada obrovské zásoby zemního plynu a v provincii Alberta jsou ropné rezervy, které předčí jedině Saudská Arábie.

Quebec by chtěl z Kanady

V žádném případě není na místě představovat si Kanadu jako stát, který je závislý pouze na přírodním bohatství. Téměř 2 % HDP jsou investována do vědy a výzkumu a 18 laureátů Nobelovy ceny za fyziku, chemii a lékařství pochází právě z této přírodou požehnané země.

Kanada je zemí snad až překvapivě klidnou a nekonfliktní. Snad jediným tématem, které dlouhodobě rozviřuje hladinu veřejného mínění, jsou separatistické snahy provincie Quebec. K nacionalistickým snahám o odtržení ve frankofonní provincii došlo už v 60. a 70. letech.  Prvním neúspěšným krokem k osamostatnění bylo referendum v roce 1980, v němž jednoznačně převládl názor zůstat součástí Kanady. O patnáct let později bylo ovšem už jen 50,6 % pro setrvání ve svazku a 49,4 % pro odtržení. Jednostranné odtržení od federace bylo od té doby znemožněno usnesením nejvyššího soudu.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock, Wikipedie

Reklama