Reklama


Mexiko: S odkazem revoluce

26.04.2013

Vysoká zločinnost, drogové kartely, téměř stoletý odkaz revoluce a každoroční příliv milionů turistů charakterizují dnešní Mexiko

Papričku Trinidad Moruga Scorpion vypěstoval Jim Duffy z Refining Fire Chiles. Její pálivost se kvůli objektivitě testovala ve třech laboratořích.
Papričku Trinidad Moruga Scorpion vypěstoval Jim Duffy z Refining Fire Chiles. Její pálivost se kvůli objektivitě testovala ve třech laboratořích.

Symbol v centru mexické vlajky odkazuje na aztéckou legendu, podle níž právě orel, jenž na kaktusu pojídá hada, měl indiánům ukázat místo k založení nového města – dnešního Mexico City

Ze španělsky mluvících zemí je Mexiko tou nejlidnatější. Podle posledního oficiálního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2000, žilo v tomto státě na jihu severoamerického kontinentu 103 milionů obyvatel. Dnes by to mělo být kolem 110 milionů, z nichž 75 % žije ve městech. V pěti největších aglomeracích (Mexico City, Guadalajara, Monterrey, Puebla a Toluca) je domov 30 % Mexičanů.

Mexicko-americké stěhování

Mnoho lidí s mexickou státní příslušností odchází za slibnější budoucností do USA. Naopak Mexiko je útočištěm pro největší v zahraničí žijící komunitu rodilých Američanů – v roce 1999 jich zde odhadem žilo kolem milionu, což činí 1 % mexické populace. Domov zde nalezlo i mnoho Argentinců, Brazilců, Chilanů, Kolumbijců, Peruánců či Kubánců.

Země je bohatá i na příslušníky různých etnik (většinou s různým podílem krve původních indiánů), ale spojujícím prvkem je víra – podle různých údajů je 75–89 % obyvatel římsko-katolického vyznání, což z Mexika dělá druhou nejpočetnější katolickou komunitu po Brazílii.

Mexiko se otevírá

Mexiko je historicky i geograficky spojeno s USA a do značné míry je na tuto zemi vázáno i ekonomicky. Přes mnohé „nevyřízené účty“, které spolu státy z minulosti mají, je ovšem postoj mexické vlády k USA už dlouho velmi střízlivý. Od Mexické revoluce v roce 1910 až do konce vlády prezidenta Ernesto Zedilla na přelomu 20. a 21. století, totiž Mexiko důsledně prosazovalo neutrální politiku nevměšování se do záležitostí jiných států. Tentýž postoj očekávala mexická vláda i od ostatních zemí.

Když se v roce 2000 dostal k moci prezident Vicente Fox, jmenoval ministrem zahraničí Jorge Castaňedu, který apeloval na větší otevřenost, přijímání zahraniční kritiky a větší zapojení země do mezinárodních událostí. Do té doby byla prakticky vyloučena například účast mexických ozbrojených sil na mírových misích OSN.


Proti revoluci a drogám

Z doby, kdy se stát snažil o co největší nezávislost na mezinárodních společenstvích, zdědilo Mexiko jednu z největších armád světa, druhou největší v Latinské Americe. Počet jejích jednotek přesahuje půl milionu lidí a náklady na provoz šest miliard dolarů ročně. Ačkoli Mexiko nebylo po dlouhou dobu zapojeno do žádného ozbrojeného konfliktu, jeho vojsko si na nečinnost nemohlo stěžovat. Jednotky například zasahovaly v jihomexickém státě Chiapas proti hnutí EZLN (Zapatistická armáda národního osvobození), vycházející z odkazu revolucionáře Emiliana Zapaty. Zapatisté vyhlásili roku 1994 otevřenou válku Mexickému státu, ale po potlačení ozbrojeného povstání se uchýlili k nenásilným formám prosazování svých požadavků. Od počátku 90. let se armáda výrazně zapojila do boje proti drogovým kartelům.

Turisté zločinu navzdory

Pašování drog, které prosperuje díky hranici s USA, je vážným problémem. Obdobně je to s kriminalitou obecně – například počet vražd na 100 000 obyvatel ročně kolísá mezi čísly 11 a 14. Ačkoli se vláda snaží proti zločinu bojovat, jen malé množství Mexičanů má ve státní složky důvěru. V důsledku je občany hlášeno velmi malé množství zločinů.
Statistiky neodradí zhruba 20 milionů turistů, kteří jsou přilákáni krásami a kulturním bohatstvím této pozoruhodné země.


STRUČNÉ DĚJINY

Mexiko bylo domovem několika starobylých civilizací, které se zde vyskytovaly po dobu téměř tří tisíc let – Olméků, Zapotéků, Mayů, Toltéků a Aztéků. Zásadní zlom se odehrál na začátku 16. století, kdy došlo k invazi španělských conquistadorů.

Roku 1535 založili Španělé vicekrálovství Nové Španělsko a ovládli obrovskou část Severní a Střední Ameriky. Vicekrálovství vydrželo téměř 300 let. Od začátku 19. století bylo učiněno několik pokusů o vyhlášení nezávislosti, definitivní vznik samostatného Mexika se však datuje až od roku 1821 (jako Mexické císařství). Roku 1823 se zrodila Mexická republika, která zahrnovala nejen dnešní Mexiko, ale také dnešní americké státy Kalifornii, Nevadu, Utah, Arizonu, Nové Mexiko, Texas, části Colorada a Wyomingu a všechny současné země Střední Ameriky s výjimkou Panamy. V roce 1824 se od republiky odtrhl Texas a po Americko-mexické válce (1848) ztratila země třetinu svého původního území. Od roku 1864 se datuje krátký život Druhého mexického císařství, které bylo ovládáno Francouzi. Vláda Evropanů definitivně skončila, když Benito Juárez, zřejmě nejmilovanější mexický vůdce, v roce 1867 znovu oživil Mexickou republiku.

Začátek 20. století je charakterizován opakovanými revolučními bouřemi, vojenskými puči a vraždami politických lídrů. Mezi roky 1940–1980 došlo k výraznému ekonomickému růstu nazývanému „Mexický zázrak“. Dění v zemi měla po většinu 20. století v rukou Národní revoluční strana (NRS), založená v roce 1929. Její absolutní a stále autoritářštější moc byla ukončena až v roce 2000, kdy prezidentské volby poprvé vyhrál kandidát opozice. Ke změně určitě přispěly i dvě výrazné ekonomické krize, jež zemi postihly v letech 1982 a 1994. Za pomoci USA a díky velkým ropným zásobám se ovšem Mexiko vždy rychle vzpamatovalo.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 111,2 milionů (odhad pro červenec 2009), 11. nejlidnatější země světa
Průměrná doba dožití: 75,84 let
Prům. počet dětí: 2,37 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 19,01 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 29,6 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 26 let, jen 6,1 % obyv. starších než 65 let!
Etnické složení: Mesticové (míšenci amerických indiánů a Španělů) 60 %, američtí indiáni (i míšenci s převažující indiánskou krví) 30 %, běloši 9 %, ostatní 1 %
Úřední jazyk: španělština, kolem 6 % obyvatel hovoří rovněž původními dialekty
Náboženství: římsko-katolické 76,5 %, protestanti 6,3 %, ostatní 0,3 %, nespecifikováno 13,8 %, bez vyznání 3,1 %
Nezaměstnanost: 4,1 %
Gramotnost: 91 %

Politika

Typ vlády: federativní republika
Nezávislost: od 16. září 1810 (poprvé vyhlášena); až od 27. září 1821 uznána Španělskem
Hlava státu: prezident Enrique Pena Nieto (od 1. prosince 2012); prezident je jak hlavou státu, tak šéfem vlády, volen na 6 let
Vláda a volby: v zemi je dvoukomorový parlament, kabinet je jmenován prezidentem

Ekonomika

Mexická ekonomika má v sobě prvky moderního i zastaralého zemědělství a průmyslu. Příjmy na hlavu jsou v porovnání se sousedními USA čtvrtinové a rozdělení příjmů je velmi nerovnoměrné. Administrativa stále čelí problémům s modernizací infrastruktury a pracovního práva.
HDP na hlavu: 14 400 USD (odhad 2008), zhruba stejně Argentina, o něco více než Bulharsko, ČR cca 26 800 USD
Měna: mexické peso; 1 dolar = cca 14,5 peso; 100 Kč = cca 68 peso
Vývoz: nafta a petrochemické výrobky, stříbro, ovoce a zelenina, káva, bavlna, průmyslové zboží
Dovoz: kovozpracující a zemědělské stroje, elektrická zařízení, autodíly, letadla a jejich součásti

GEOGRAFIE

Rozloha: 1 972 550 km2, o něco menší než Grónsko, 25 desetinásobek rozlohy ČR
Hranice: USA 3 141 km, Belize 250 km, Guatemala 962 km; pobřeží 9 330 km
Podnebí: Dvě výrazně oddělená období – suché (listopad–červen) a období dešťů (červen–listopad). V centrální části je počasí mírnější po celé období roku; na severu jsou výrazné teplotní extrémy. Na středním pobřeží Pacifiku je slunečno, vlhko a horko po většinu roku.
Průměrné měsíční teploty: Mexico City – 12–20 °C; Acapulco – 26–28 °C, La Paz – 18–30 °C, Mérida – 23–28 °C; Monterrey – 15–28 °C
Měsíční srážky: Mexico City – 5–170 mm; Acapulco –0–350 mm, La Paz – 20–30 mm, Mérida – 20–180 mm; Monterrey – 20–160 mm
Nejnižší a nejvyšší bod: Laguna Salada -10 m / sopka Pico de Orizaba 5 700 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

V Perugii můžete projít etruskou bránou starou více než dva tisíce let.

Zajímavosti

Mamograf je speciální rentgen pro diagnostiku rakoviny prsu

Věda

Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Válka
Zajímavosti

Neutrinový „snímek“ Slunce pořízený detektorem Super-Kamiokande vznikl v noci, tedy „skrz Zemi“. Zachycuje v podstatě pouze horké sluneční jádro

Vesmír

Rychlostní rekord v hodnotě téměř 126 km/h padl na stěně smrti loni

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907