Mezihvězdný poutník: Start vesmírné sondy Voyager 1
5. září 1977 vypustila NASA vesmírnou sondu Voyager 1. V současnosti jde o nejvzdálenější člověkem vytvořený objekt ve vesmíru - k dnešnímu dni se sonda nachází ve vzdálenosti 23 miliard kilometrů od Země (její sesterskou sondu Voyager 2 aktuálně od Země dělí více než 19 miliard kilometrů). Hlavním cílem Voyageru 1 byly planety Jupiter, Saturn, jejich měsíce a prstence. V současnosti sonda studuje helioplášť, měří sluneční vítr a výplň mezihvězdného prostoru.
Stejně jako její dvojče Voyager 2 jsou zdrojem sondy tři radioizotopové termoelektrické generátory, které sice již překonaly původně plánovanou životnost, předpokládá se ale, že budou schopny generovat dostatek energie pro komunikaci se Zemí i po roce 2020.
Voyager 1 na své palubě nese měděnou pozlacenou gramofonovou desku, která obsahuje poselství případným inteligentním nálezcům sondy. Jedná se o disk o průměru 305 mm se záznamem 115 obrázků v analogovém formátu, 55 pozdravů v různých jazycích světa a 35 různých přírodních i umělých zvuků a 27 záznamů hudby zaznamenaný při rychlosti 16⅔ otáček za minutu. Disk je uložen uvnitř hliníkového pouzdra, na jehož povrchu je vygravírováno schéma, znázorňující původ sondy a návod k použití disku. Součástí pouzdra je i vzorek radioaktivního 238U (počáteční aktivita 9,6 Bq), umožňující případnému nálezci určení stáří sondy. Zbytek nahrávky je tvořen zvukovým záznamem.
