Reklama


Mýty kolem atentátu na Heydricha (2): Otazníky kolem akce Anthropoid

11.08.2017 - Jiří Šulc

Co se dělo krátce po seskoku parašutistů? Jak to bylo se signalizací zrcátkem a skutečně si nasadil Heydrich na hlavu Svatováclavskou korunu?

Koruna na Heydrichově hlavě - Na Svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko se v roce 1941 přišli kromě Heydricha (v popředí) podívat (zprava) K. H. Frank, Horst Böhme, státní prezident Emil Hácha a Kurt von Burgsdorff (v brýlích). Po Heydrichově pravici stojí Rudolf Toussaint. O tom, že by si Heydrich nasadil korunu na hlavu, neexistuje jediný doklad.
Koruna na Heydrichově hlavě - Na Svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko se v roce 1941 přišli kromě Heydricha (v popředí) podívat (zprava) K. H. Frank, Horst Böhme, státní prezident Emil Hácha a Kurt von Burgsdorff (v brýlích). Po Heydrichově pravici stojí Rudolf Toussaint. O tom, že by si Heydrich nasadil korunu na hlavu, neexistuje jediný doklad.

Řadu detailů spojených s atentátem poznamenaly jak rychlá smrt přímých účastníků, tak poválečné zmatky a neexistence písemných zdrojů. Některé legendy se českým historikům podařilo vyvrátit konkrétními důkazy, některé důkazy nepřímými – ale přesto jich řada stále v našem povědomí zůstává. Zkusme se na ně podívat na pozadí reálných událostí tak, jak šly za sebou.


Přechozí část: Kdo byl Ladislav Vaněk a jakou úlohu sehrál v operaci Anthropoid


Koruna na Heydrichově hlavě

V době, kdy vrcholil výcvik parašutistů, uskutečnila se známá návštěva Reinharda Heydricha ve svatovítské katedrále, kde si nechal ukázat korunovační klenoty. Přestože Heydrichovi, posedlému svatováclavským kultem (v němž spatřoval možnost demonstrovat odvěkou podřízenost Čechů německé říši), by nedělalo potíže Čechy ponížit nasazením koruny, neexistuje jediný doklad o tom, že by tak opravdu učinil.

Tím spíš je nesmyslná údajná legenda, podle které ten, kdo koruny není hoden, zemře do roka poté, co si ji na hlavu nasadí. Kdy by taková legenda vznikla? Kdo kdy dříve něco takového udělal, či plánoval udělat? Ne, jde skutečně jen o legendu, zcela určitě vzniklou nesmyslným spojením prohlídky klenotů s následky květnového útoku…

Bezradný Gabčík a Kubiš

Skupinu ANTHROPOID vysadili Britové do protektorátu v noci z 28. na 29. prosince 1941. Dodnes přežívá mýtus o dvou zoufalých výsadkářích, kteří po vysazení u Nehvizd místo plánované Plzně našli útočiště v jakémsi lomu, kde čekali tak dlouho, až je tam objevili místní občané, kteří zřejmě zcela bezradné vojáky se speciálním výcvikem dokázali z lomu vyvést a postarat se o ně. Gabčík s Kubišem přitom nic podobného pochopitelně neudělali – jejich rozkazy zněly jasně, a i když vysazení neproběhlo podle plánu, přesně podle instrukcí se ze středočeských Nehvizd okamžitě vydali do Plzně, kde disponovali kontaktními adresami. Tam se jich ujala ilegální skupina českých sokolů, která jim opatřila kontakty v Praze.

Žádné dlouhé čekání v lomu se tedy nekonalo. Film Atentát Jiřího Sequense kromě mnoha jiných nepřesností ukazuje, jak Gabčík s Kubišem okamžitě začínají sledovat Heydricha v jeho bydlišti v Panenských Břežanech. Jenže v době, kdy ANTHROPOID v Praze svou misi zahajoval, Heydrich stále ještě bydlel na Pražském hradě. Do renovovaného „dolního“ zámku v Břežanech se přestěhoval až o Velikonocích, v dubnu 1942. Teprve tehdy dostali oba specialisté příležitost zaměřit se na Heydrichovy cesty mezi Břežany a Prahou.

Zaváhal střelec?

Řadou nesmyslů zůstává pak poznamenán i vlastní průběh útoku na Heydricha. Celkem marginálně se jeví údajná účast čtvrtého muže, spolupracovníka ANTHROPOIDU Jaroslava Smrže, který měl fungovat jako jedna z hlídek spolu s výsadkářem ze skupiny SILVER A Josefem Valčíkem – podle nedávných výzkumů se zdá, že nad zatáčkou totiž nestál ani Valčík. Jeho údajná signalizace zrcátkem tvoří podle všeho další mýtus už kvůli tomu, že podle zjištění historika Jaroslava Čvančary toho dne bylo s největší pravděpodobností pod mrakem

Dodnes přetrvává téměř nenarušená představa nevysokého Gabčíka, který se staví do cesty nejvýkonnějšímu mercedesu své doby a snaží se ohrozit protektora přes dlouhou, vysokou karoserii motoru. Tak paradoxně průběh atentátu popsala nacistická propaganda v prvních zmatečných hodinách po vlastní akci a v obecném povědomí se za těch 74 let příliš nezměnil.

Jak nicméně záhy zjistilo už gestapo během vyšetřování, Gabčík zůstal stát na obrubníku (ten mu k jeho výšce přidal několik důležitých centimetrů) a počkal, až mu Heydrich na sedadle spolujezdce v otevřeném kabrioletu vjede před ústí jeho samopalu. Pravdou zůstává, že samopal Sten v jeho rukou nevystřelil. Teorií kolem důvodů se v průběhu následujících let vynořilo mnoho – od zaseknutého náboje přes unavenou pružinu zásobníku až po Gabčíkovo zaváhání kvůli projíždějící tramvaji, v níž by mohl neúmyslně zasáhnout někoho z Čechů.

Před pár lety dokonce Lubomír Kubík, autor knihy Proč Gabčík nestřílel, přišel s teorií, že si speciálně vycvičený výsadkář Gabčík výstřel v posledním okamžiku rozmyslel, protože jako věřící slíbil své dívce, že nikoho zabíjet nebude. Proč by si potom šel do zatáčky v Kobylisích stoupnout? Pochybnostem učinil přítrž až historik Eduard Stehlík, který v roce 2015 našel v archivu záznam české policie o zajištěném britském Sten gunu se zaseknutým nábojem…

Kdo útočil první?

Zpravidla se uvádí, že bomba představovala pouze záložní řešení a primární zbraň pro útok představoval samopal Sten. V roce 2012, po zpřístupnění vzácných údajů o výcviku skupiny ANTHROPOID britskými National Archives v Londýně, přišel Eduard Stehlík s další revoluční teorií – výcvik parašutistů se zaměřoval na zastavení automobilu bombou, samopal měl sloužit pro následnou likvidaci případných přeživších. Střelba na jedoucí automobil se necvičila, jelikož hlavní zbraní pro útok na vozidlo byly právě bomby.

Dokončení: Mýty kolem atentátu na Heydricha (3): Osudy hrdinných výsadkářů

Naši parašutisté však zpočátku měli problémy se správným házením, neboť jim (na rozdíl od Britů) chyběla zkušenost s kriketem, ale výcvik nakonec přinesl ovoce. Tento model útoku dodnes praktikují speciální jednotky a smysl by tedy dával. Na druhou stranu tvrzení svědků (včetně samotného Heydricha) vždy ukazovala na opačný postup – první se snažil útočit Gabčík samopalem, zajišťoval ho Kubiš s bombou. Přesné určení událostí se dnes jeví už zřejmě jako nemožné…

  • Zdroj textu: Válka REVUE SPECIÁL Protektorát Čechy a Morava
  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama



Reklama

Aktuální články

Izraelský památník holocaustu Jad Vašem udělil mnoha hrdinům, kteří za války Židům pomáhali, ocenění „Spravedlivý mezi národy“ .

Zajímavosti

Digitální pilulky vzbuzují naděje i obavy

Věda

Ferrotypie (též tintype nebo fotografie na plechových deskách) zachycující pistolníka Billyho the Kida (druhý zleva) a šerifa Pata Garretta (uprostřed). Podle odborníků byl snímek pořízen mezi roky 1875 a 1880.

Revue

<p>Pro mladé zajíce se širá pole stala smrtící pastí</p>

Příroda

Kabourek přivedl obě sestry Cihlovy v krátkém čase do jiného stavu

Historie

Zárodky černých děr se uvnitř galaxií začaly formovat brzy po vzniku hvězdných ostrovů

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907