Reklama


NASA dala zelenou teleskopu WFIRST: Má mít 100× vyšší rozsah než Hubble

23.02.2016 - Martin Reichman

NASA pokročila v plánech na spuštění nového vesmírného infrateleskopu. Základem má být vyřazená špionážní družice

Do teleskopu Jamese Webba, jehož spuštění je plánováno na rok 2018, se vkládají velké naděje. NASA ale musí myslet mnohem dál. Dokladem je i aktuálně schválný přesun plánu na vývoj infračerveného teleskopu Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST) z kategorie „zvažované“ do kategorie „plánované – k realizaci“. Předběžný plán pro nasazení nového infračerveného dalekohledu počítá s rokem 2020.

Repasovaná špionážní družice

Základem pro nový teleskop má být vyřazená špionážní družice, pro kterou neměl úřad pro národní průzkum (NRO) využití a věnoval ji NASA. WFIRST má být přibližně stejně velký jako Hubbleův teleskop, díky své konstrukci ale nabídne větší úhlové rozlišení a tedy detailnější snímky a měření. Měl by se také věnovat hledání planet u cizích hvězd nebo odpovědět na otázky týkající se zatím nejasnostmi opředené temné energie.

WFIRST má disponovat dvěma přístroji – Wide-Field Instrument (WFI) má být kamera s rozlišením 288 megapixelů. Druhou důležitou částí má být koronograf, který má odstínit světlo mateřských hvězd a má také pátrat po známkách života v atmosférách vzdálených planet. Na expozicích dalekého vesmíru, kde HST zachytil tisíce galaxií, jich WFIRST zaznamená miliony.

Formální posun v plánech neznamená, že WFIRST skutečně vznikne. NASA odhaduje, že náklady na jeho přestavbu se vyšplhají na 90 milionů dolarů.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA/GSFC/Conceptual Image Lab

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907