Reklama


Nizozemsko: Země, která roste

13.03.2014

Nizozemci odedávna bojovali proti vzdouvajícímu se Severnímu moři. Nutnost spolupracovat při zabírání vysušeného mořského dna z nich přitom udělala jeden z nejdemokratičtějších a nejvíce prosperujících národů světa

Vlajka vychází z barev, které patřily Vilémovi I. Oranžskému, jenž ve 2. polovině 16. století vedl revoltu proti španělské nadvládě. Jde zřejmě o nejstarší kontinuálně používanou trikoloru

Zhruba čtvrtina území Nizozemska leží pod úrovní moře a velká část plochy země převyšuje mořskou hladinu o jediný metr. Právě v těchto nejníže položených oblastech však žije nadpoloviční část obyvatel státu. Ne náhodou se význam názvu země ve všech jazycích shoduje: Nederland, Netherlands, Nizozemsko – tedy „země, která leží nízko“. 

Moře na ústupu

Boj proti hladině Severního moře má dlouhou tradici. Už před dvěma tisíci lety se snažili slanou vodu vytlačit Frísové, kteří se u pobřeží usadili. Domy si stavěli na vyvýšeninách, jimž říkali terpeny, a budovali i první ochranné náspy. Roku 1287 však umělé hráze selhaly a moře zaplavilo zemi do té míry, že vznikl nový záliv Zuiderzee (Jižní moře). Během dalších staletí se Nizozemci snažili zatlačit vodu zpět: stavěli nové zábrany a používali větrné mlýny na přečerpávání. V roce 1932 se podařilo dokončit hráz, která oddělila Zuiderzee od moře a vytvořila z něj sladkovodní jezero IJsselmeer. Dnes leží 27 % Nizozemska pod úrovní mořské hladiny, přičemž na tomto území žije více než 60 % populace. 

Stát se člení nejen na dvanáct administrativních provincií, ale i na 24 vodních okrsků, které zodpovídají za správu a budování vodních kanálů a hrází. První takový správní orgán byl ustaven už v roce 1196, takže jeho vznik předběhl existenci samotného státu. 

Demokracie a tolerance 

V Nizozemsku vládne tradice demokracie a sociální tolerance – a to jak v oblasti politické a náboženské, tak etnické. Od roku 1815 je země konstituční monarchií a v roce 1848 se stala parlamentní demokracií. Nikdy zde ovšem neexistovala žádná dominující politická strana, a tak už od 19. století musely vždy vznikat vládní koalice. Tradice široké tolerance se dnes projevuje v postoji vlády k mnoha ožehavým tématům, jako jsou postihování tzv. měkkých drog, prostituce nebo práva osob s menšinovým sexuálním zaměřením. 

Nizozemská ekonomika se už od 16. století řadí k vedoucím silám v Evropě. Doprava, obchod a bankovnictví představují vůdčí sektory zdejšího hospodářství a země patří mezi deset největších celosvětových vývozců. V roce 2009, po 26 letech nepřetržitého růstu, však zaznamenalo i nizozemské hospodářství pokles, konkrétně o 3,5 %. Šlo o důsledek globální finanční krize a úzkého navázání zdejších bankovních institucí na americké finančnictví. Nizozemsko je ovšem stále jednou z nejsilnějších evropských ekonomik a zemí, kde svou příležitost hledají zahraniční investoři. 

STRUČNÉ DĚJINY

Oblast dnešního Nizozemska osídlili první lidé už zhruba před 370 tisíci lety. V 1. století př. n. l. dobyli Římané jižní část země, ale sever nikdy nekolonizovali. Po jejich odchodu ve 4. století se vlády ujali Germáni – Frankové, Sasové a Frísové – a v 8. století se oblast stala součástí Franské říše. Po jejím rozpadu v roce 843 se Nizozemsko nejdříve začlenilo do Středofranské říše a v polovině 10. století připadlo Svaté říši římské. V 15. století se dostalo pod nadvládu Habsburků a od začátku 16. století jej spravovala jejich španělská větev. Rostoucí daně, omezování autonomie a snaha o rekatolizaci však vedly k protišpanělskému povstání. V roce 1579 vznikla ze sedmi nizozemských provincií tzv. utrechtská unie, která roku 1581 vyhlásila na Španělsku nezávislost – středomořská země ji však uznala až v roce 1609 (smluvně v r. 1648). Z Nizozemska se tehdy stávala námořní a koloniální velmoc. 

Po Francouzské revoluci vtrhli do země v roce 1795 Francouzi a vytvořili z Nizozemska sesterskou „Batávskou republiku“. V roce 1810 Francie území anektovala. Po porážce Napoleona se roku 1815 z Nizozemska a Belgie stal jeden stát, ovšem už v roce 1839 získala Belgie nezávislost. V první světové válce si Nizozemsko uchovalo neutralitu, během druhého světového konfliktu jej okupovalo Německo (1940–1945). Trpěli tehdy zejména nizozemští Židé: válku přežil asi jen každý šestý. V roce 1949 získala nezávislost Indonésie – do té doby nizozemská kolonie. Roku 1975 se podobně osamostatnil Surinam.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 16,8 milionu, bezmála polovina obyv. Kanady
věková struktura: 17,1 % dětí do 15 let, 17,1 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. starších 41,8 roku
městské obyvatelstvo: 83 %
etnické složení: Nizozemci 80,7 %, jiné národnosti Evropy 5 %, etničtí Indonésané 2,4 %, Turci 2,2 %, Surinamci 2 %, Maročané 2 %, národy Karibiku 0,8 %, ostatní 4,8 %
náboženství: římsko-katolické 30 %, protestanti 20 %, muslimové 5,8 %, ostatní 2,2 %, bez vyznání 42 %
úřední jazyky: nizozemština, fríština
obyv. pod hranicí chudoby: 10,5 %. 

Politika 

Typ vlády: parlamentní demokracie a konstituční monarchie
samostatnost: od 23. 1. 1579 (dříve součást habsburského Španělska)
hlava státu: král Vilém Alexandr (*27. 4. 1967) vládne od 30. 4. 2013 – bývalá královna Beatrix se stala opět „princeznou“
šéf vlády: premiér Mark Rutte (od 14. 10. 2010)
volby: monarchie je dědičná, monarcha jmenuje po volbách premiérem lídra vítězné parlamentní strany.

Ekonomika

HDP na hlavu: 41 500 USD (odhad z r. 2012; ČR – 27 000 USD), zhruba stejně jako Rakousko nebo Kanada
měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 41 543 km², tedy zhruba stejně jako Švýcarsko či Dánsko
hranice: 1 027 km (s Německem a Belgií)
délka pobřeží: 451 km
charakter území: většinou pobřežní nížiny a poldry (půda získaná z původní plochy moře), na JV nízká pahorkatina
podnebí: mírné přímořské, chladná léta a mírné zimy
min. noční / max. denní teploty (°C) v Amsterodamu: leden–březen −1–1/4–10, duben–červen 4–11/13–21, červenec–září 13–10/22–19, říjen–prosinec 7–1/14–5
nejnižší a nejvyšší bod: Zuidplaspolder (−7 m) / Vaalserberg (322 m); de facto je nejvyšší horou Nizozemska Mount Scenery (862 m) na karibském ostrově Saba, který se stal po rozpadu Nizozemských Antil nedílnou součástí země.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Switchblade od Samson Motors má být prvním létajícím sporťákem.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907