Reklama


Nizozemsko: Země, která roste

13.03.2014

Nizozemci odedávna bojovali proti vzdouvajícímu se Severnímu moři. Nutnost spolupracovat při zabírání vysušeného mořského dna z nich přitom udělala jeden z nejdemokratičtějších a nejvíce prosperujících národů světa

Vlajka vychází z barev, které patřily Vilémovi I. Oranžskému, jenž ve 2. polovině 16. století vedl revoltu proti španělské nadvládě. Jde zřejmě o nejstarší kontinuálně používanou trikoloru

Zhruba čtvrtina území Nizozemska leží pod úrovní moře a velká část plochy země převyšuje mořskou hladinu o jediný metr. Právě v těchto nejníže položených oblastech však žije nadpoloviční část obyvatel státu. Ne náhodou se význam názvu země ve všech jazycích shoduje: Nederland, Netherlands, Nizozemsko – tedy „země, která leží nízko“. 

Moře na ústupu

Boj proti hladině Severního moře má dlouhou tradici. Už před dvěma tisíci lety se snažili slanou vodu vytlačit Frísové, kteří se u pobřeží usadili. Domy si stavěli na vyvýšeninách, jimž říkali terpeny, a budovali i první ochranné náspy. Roku 1287 však umělé hráze selhaly a moře zaplavilo zemi do té míry, že vznikl nový záliv Zuiderzee (Jižní moře). Během dalších staletí se Nizozemci snažili zatlačit vodu zpět: stavěli nové zábrany a používali větrné mlýny na přečerpávání. V roce 1932 se podařilo dokončit hráz, která oddělila Zuiderzee od moře a vytvořila z něj sladkovodní jezero IJsselmeer. Dnes leží 27 % Nizozemska pod úrovní mořské hladiny, přičemž na tomto území žije více než 60 % populace. 

Stát se člení nejen na dvanáct administrativních provincií, ale i na 24 vodních okrsků, které zodpovídají za správu a budování vodních kanálů a hrází. První takový správní orgán byl ustaven už v roce 1196, takže jeho vznik předběhl existenci samotného státu. 

Demokracie a tolerance 

V Nizozemsku vládne tradice demokracie a sociální tolerance – a to jak v oblasti politické a náboženské, tak etnické. Od roku 1815 je země konstituční monarchií a v roce 1848 se stala parlamentní demokracií. Nikdy zde ovšem neexistovala žádná dominující politická strana, a tak už od 19. století musely vždy vznikat vládní koalice. Tradice široké tolerance se dnes projevuje v postoji vlády k mnoha ožehavým tématům, jako jsou postihování tzv. měkkých drog, prostituce nebo práva osob s menšinovým sexuálním zaměřením. 

Nizozemská ekonomika se už od 16. století řadí k vedoucím silám v Evropě. Doprava, obchod a bankovnictví představují vůdčí sektory zdejšího hospodářství a země patří mezi deset největších celosvětových vývozců. V roce 2009, po 26 letech nepřetržitého růstu, však zaznamenalo i nizozemské hospodářství pokles, konkrétně o 3,5 %. Šlo o důsledek globální finanční krize a úzkého navázání zdejších bankovních institucí na americké finančnictví. Nizozemsko je ovšem stále jednou z nejsilnějších evropských ekonomik a zemí, kde svou příležitost hledají zahraniční investoři. 

STRUČNÉ DĚJINY

Oblast dnešního Nizozemska osídlili první lidé už zhruba před 370 tisíci lety. V 1. století př. n. l. dobyli Římané jižní část země, ale sever nikdy nekolonizovali. Po jejich odchodu ve 4. století se vlády ujali Germáni – Frankové, Sasové a Frísové – a v 8. století se oblast stala součástí Franské říše. Po jejím rozpadu v roce 843 se Nizozemsko nejdříve začlenilo do Středofranské říše a v polovině 10. století připadlo Svaté říši římské. V 15. století se dostalo pod nadvládu Habsburků a od začátku 16. století jej spravovala jejich španělská větev. Rostoucí daně, omezování autonomie a snaha o rekatolizaci však vedly k protišpanělskému povstání. V roce 1579 vznikla ze sedmi nizozemských provincií tzv. utrechtská unie, která roku 1581 vyhlásila na Španělsku nezávislost – středomořská země ji však uznala až v roce 1609 (smluvně v r. 1648). Z Nizozemska se tehdy stávala námořní a koloniální velmoc. 

Po Francouzské revoluci vtrhli do země v roce 1795 Francouzi a vytvořili z Nizozemska sesterskou „Batávskou republiku“. V roce 1810 Francie území anektovala. Po porážce Napoleona se roku 1815 z Nizozemska a Belgie stal jeden stát, ovšem už v roce 1839 získala Belgie nezávislost. V první světové válce si Nizozemsko uchovalo neutralitu, během druhého světového konfliktu jej okupovalo Německo (1940–1945). Trpěli tehdy zejména nizozemští Židé: válku přežil asi jen každý šestý. V roce 1949 získala nezávislost Indonésie – do té doby nizozemská kolonie. Roku 1975 se podobně osamostatnil Surinam.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 16,8 milionu, bezmála polovina obyv. Kanady
věková struktura: 17,1 % dětí do 15 let, 17,1 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. starších 41,8 roku
městské obyvatelstvo: 83 %
etnické složení: Nizozemci 80,7 %, jiné národnosti Evropy 5 %, etničtí Indonésané 2,4 %, Turci 2,2 %, Surinamci 2 %, Maročané 2 %, národy Karibiku 0,8 %, ostatní 4,8 %
náboženství: římsko-katolické 30 %, protestanti 20 %, muslimové 5,8 %, ostatní 2,2 %, bez vyznání 42 %
úřední jazyky: nizozemština, fríština
obyv. pod hranicí chudoby: 10,5 %. 

Politika 

Typ vlády: parlamentní demokracie a konstituční monarchie
samostatnost: od 23. 1. 1579 (dříve součást habsburského Španělska)
hlava státu: král Vilém Alexandr (*27. 4. 1967) vládne od 30. 4. 2013 – bývalá královna Beatrix se stala opět „princeznou“
šéf vlády: premiér Mark Rutte (od 14. 10. 2010)
volby: monarchie je dědičná, monarcha jmenuje po volbách premiérem lídra vítězné parlamentní strany.

Ekonomika

HDP na hlavu: 41 500 USD (odhad z r. 2012; ČR – 27 000 USD), zhruba stejně jako Rakousko nebo Kanada
měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 41 543 km², tedy zhruba stejně jako Švýcarsko či Dánsko
hranice: 1 027 km (s Německem a Belgií)
délka pobřeží: 451 km
charakter území: většinou pobřežní nížiny a poldry (půda získaná z původní plochy moře), na JV nízká pahorkatina
podnebí: mírné přímořské, chladná léta a mírné zimy
min. noční / max. denní teploty (°C) v Amsterodamu: leden–březen −1–1/4–10, duben–červen 4–11/13–21, červenec–září 13–10/22–19, říjen–prosinec 7–1/14–5
nejnižší a nejvyšší bod: Zuidplaspolder (−7 m) / Vaalserberg (322 m); de facto je nejvyšší horou Nizozemska Mount Scenery (862 m) na karibském ostrově Saba, který se stal po rozpadu Nizozemských Antil nedílnou součástí země.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Tradiční trh na jednom z mnoha malých náměstí v Lille. Podobné se konají každé sobotní ráno a na stáncích najdete vše, po čem vaše srdce touží.

Cestování

Kresba podle dřevořezby doprovázející českou zprávu o pádu povětroně v Durynsku

Historie

USS Constitution představuje skutečný unikát: Třístěžňová fregata je totiž originál. Na vlnách se plaví od roku 1797 a kromě britské HMS Victory (která se však několik let rekonstruovala) jde o nejstarší a nejdéle sloužící válečnou loď světa. Vznikla v bostonské loděnici podle návrhu konstruktéra Joshuy Humphreyse a největší úspěch slavila roku 1812, kdy porazila pět anglických plavidel. Vysloužila si tak přezdívku Old Ironside, v překladu „lamželezo“. Od roku 1907 funguje v Bostonu jako muzejní loď s prohlídkami pro veřejnost.

Revue

Flétňáci australští jsou pěkní, inteligentní a nebezpeční

Věda

I vesmír má své „těstoviny“ – v nitru neutronových hvězd

Vesmír

<p>Severní srázy Cǎlimanu a tábořiště na cestě Maria Terezia</p>

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907