Noční obloha v červnu: Za oranžovou září veleobra Antara

Rozcestník hned k několika nebeským cílům červnové oblohy lze nalézt už za soumraku nízko nad jihovýchodem. Stane se jím nepřehlédnutelný oranžový veleobr Antares, stálice první velikosti, patnáctá nejjasnější hvězda noční oblohy, Alfa i srdce nebeského Štíra. 

Zmíněné souhvězdí z našich končin nikdy nezahlédneme celé; povedlo by se nám to až z jižněji položených míst, se zeměpisnou šířkou 44° nebo méně. Přesto má Štír tuzemským pozorovatelům co nabídnout – jen musí být vzduch nad jihem co nejprůzračnější, tma co největší a souhvězdí se musí nacházet co nejvýš nad obzorem.

V polovině června kulminuje Antares čtvrt hodiny před půlnocí, vystoupá však pouze 14° nad jih. Proto hrají dobré pozorovací podmínky tak důležitou roli, a mnohé o nich napoví viditelnost Mléčné dráhy, jejíž nejhustší části procházejí sousedním Střelcem a ocasem Štíra.

Obří hvězdokupa

Najít první cíl bude snadné: Jednoduše „zapíchněte“ dalekohled zhruba doprostřed mezi Antares a stálici třetí velikosti Sigmu Scorpii. Při zorném poli kolem 2° byste pak měli poblíž jeho středu zaznamenat poměrně velkou difuzní skvrnu, o úhlovém průměru asi 20′. Pokud neuspějete, zkuste přesnější způsob a vydejte se 1,3° západně od Antara.

Díky jasnosti kolem 6 mag zaznamenáte zmíněný objekt už v menších triedrech. V těch větších pak bude zřejmé, že se směrem do středu slabounce zjasňuje a při okraji začíná být zrnitý. V přístrojích s objektivem o průměru alespoň 10 cm a přinejmenším s 50násobným zvětšením potom nebude pochyb, že hledíte vstříc jedné z nejjasnějších a také nejrozložitějších kulových hvězdokup, jaké naše noční nebe nabízí.

V katalozích ji naleznete pod označením M4 či NGC 6121 a na rozdíl od dalších podobně nápadných objektů svého druhu, jako jsou M3, M13 či M15, postrádá jasné jádro. Namísto toho její střed protíná výrazný řetízek hvězd jedenácté velikosti, směřující od severu k jihu.

Podivuhodná ramena

V oranžové záři Antara se však skrývá ještě jedna hvězdokupa, NGC 6144. Pátrejte po ní v úhlové vzdálenosti jen 0,6° severozápadně od uvedené stálice, ovšem s větším binokulárem či dalekohledem. Dosahuje totiž jasnosti pouze 10 mag a s úhlovým průměrem okolo 5′ není zdaleka tak nápadná. Někdy proto pomůže odsunout oslnivý Antares zcela mimo zorné pole dalekohledu.

NGC 6144 od nás leží přibližně pětkrát dál než M4, a navíc ji od severu částečně stíní očima stěží postřehnutelné temné i reflexní mlhoviny, na něž je oblast severozápadně až severně od Antara mimořádně bohatá. I v NGC 6144 rozpoznáte samostatné hvězdy, jen budete potřebovat dalekohled s objektivem o průměru alespoň 15 cm a zhruba se 150násobným zvětšením.

Minout byste neměli ani kulovou hvězdokupu M62 neboli NGC 6266, která se na nebi nachází téměř přesně 8° jihovýchodně od Antara. Náleží už sice do souhvězdí Hadonoše, ovšem jen velmi těsně – od hranice se Štírem ji dělí necelých 5′. Její krása spočívá v podivuhodné asymetrii, jež je pro kulové hvězdokupy netradiční. Těšit se z ní však mohou jen majitelé velkých dalekohledů. V těch menších, například v triedrech 10 × 50, zůstane u drobného mlhavého obláčku, jehož jasnost se blíží 6,5 mag a úhlový průměr asi 10′.

S rostoucím průměrem objektivu bude ovšem stále víc zřejmé, že nejnápadnější část M62 leží atypicky mimo její střed směrem k jihovýchodnímu okraji. Naplno se to projeví v přístrojích s objektivy o průměru 20 cm a víc, které již hvězdokupu rozloží na jednotlivé stálice – zejména při okrajích, kde se z některých hvězd formují zajímavá ramena.

Planety za úsvitu

Zatímco se Štír i s Antarem začnou po půlnoci přibližovat k jihozápadnímu horizontu a ještě před rozedněním za ním zmizí, nad východem se postupně objeví dvě nápadné planety, a na sklonku června dokonce tři. Nejprve půjde už v brzkých ranních hodinách o Saturn ve Vodnáři, následovaný Marsem, který se během června přesune z Ryb do Berana. Poslední jasnou červnovou oběžnicí se stane Jupiter v Býkovi: Na nebi se ovšem zjeví teprve v závěru měsíce za svítání, těsně nad severovýchodem.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve Blíženců, 20. června ve 22:51 SELČ vstupuje do znamení Raka; nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – nepozorovatelná
• Mars – viditelný ráno nízko nad východem
• Jupiter – viditelný na sklonku června ráno nízko nad severovýchodem
• Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
• Uran – nepozorovatelný
• Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v červnu 2024

• 2. června – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu (2,5°) na ranní obloze za svítání nízko nad východem
• 8. a 9. června – velmi úzký měsíční srpek poblíž Polluxe z Blíženců v první polovině noci
• 11. a 12. června – měsíční srpek poblíž Regula ze Lva v první polovině noci
• 16. června – dorůstající Měsíc poblíž Spicy z Panny na nočním nebi
• 19. a 20. června – úplňkový Měsíc poblíž Antara ze Štíra na noční obloze
• 27. a 28. června – setkání ubývajícího Měsíce a Saturnu ve druhé polovině noci; nejblíž si budou 28. 6. po východu nad východní obzor, kdy je bude dělit asi 5°

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.