Reklama


Noční obloha v dubnu: Jarní nebe ozdobí vlasatice s československým rodokmenem!

03.04.2017 - Redakce Tajemství vesmíru

V dubnu rozzáří nebe krátkoperiodická kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Její letošní návrat je nejpříznivější za posledních 200 let

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák - Krátkoperiodickou kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák snad na počátku dubna spatříme i bez dalekohledu. Její cestu souhvězdími jarního nebe naleznete i v kruhové mapě noční oblohy. Fotografie komety vznikla 15. února 2017
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák - Krátkoperiodickou kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák snad na počátku dubna spatříme i bez dalekohledu. Její cestu souhvězdími jarního nebe naleznete i v kruhové mapě noční oblohy. Fotografie komety vznikla 15. února 2017

Na počátku dubna můžeme s pozorováním oblohy začít už krátce po západu Slunce. Nízko nad západním obzorem bude totiž viditelný Merkur. Příznivější podmínky pro jeho sledování už přitom letos nenastanou. Prvního dubna se planeta ocitne v největší východní elongaci a od naší denní hvězdy ji na nebi bude dělit úhlová vzdálenost 19°. Jasnost Merkuru sice v prvních dubnových dnech dosáhne až −0,1 mag, nesmíme však zapomínat, že jej uvidíme na pozadí světlé soumrakové oblohy. Bez dalekohledu bude tudíž vypadat jako malý a nepříliš nápadný zářící bod.

Čtvero planet

Asi půl hodiny po západu Slunce spatříme nejmenší planetu naší soustavy v úhlové výšce cca 10° nad západním horizontem. Její vyhledání nám značně usnadní malý dalekohled s velkým zorným polem. Při dostatečném zvětšení pak rozlišíme i drobný srpek Merkuru. V následujících dnech však bude jasnost planety postupně klesat a kolem 8. dubna přestane být pozorovatelná.

Po setmění zahlédneme o něco výš nad západním obzorem i Mars, který bude až do 11. dubna okupovat souhvězdí Berana a následně přejde do Býka. Zapadat ovšem bude zhruba hodinu a půl před půlnocí. Mnohem lepší výhled budeme mít na Jupiter v souhvězdí Panny. Ten se totiž 7. dubna ocitne v opozici se Sluncem, což znamená, že bude vycházet současně se západem naší denní hvězdy a bude pozorovatelný po celou noc. Ve druhé polovině noci se pak nad jihovýchodním horizontem objeví Saturn v souhvězdí Střelce a od druhé poloviny dubna bude za rozbřesku nízko nad východem opět viditelná i Venuše v roli jitřenky.

S československou stopou

Dubnové noční nebe ovšem ozdobí ještě jeden objekt Sluneční soustavy, krátkoperiodická kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Vyplní-li se optimistické scénáře, měla by být v dubnu vidět i pouhýma očima – samozřejmě pod tmavou oblohou. Navíc je proslulá nenadálými, byť krátkými zjasněními až o 10 magnitud, a dost možná nás tedy příjemně překvapí. Poněkud nevyzpytatelná vlasatice si však zaslouží pozornost i z jiných důvodů: Například proto, že její letošní návrat je nejpříznivější za posledních 200 let a lépe si kometa nepovede ani v následujícím století. Kromě toho v jejím jméně nalezneme československou stopu.

Kometu 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák objevil v roce 1858 americký astronom Horace Parnell Tuttle, nepodařilo se však přesně určit parametry její dráhy, a tudíž ji ani odhalit při dalších návratech. Následně ji v roce 1907 pozoroval, respektive znovuobjevil Francouz Michel Giacobini, ovšem ani tentokrát nedošlo k úspěšnému stanovení dráhy. V důsledku toho byla navíc považována za novou kometu. 

V roce 1928 už ovšem britský astronom Andrew Crommelin upřesnil její dráhu natolik, že ji bylo možné dát do souvislosti s vlasaticí z roku 1858. Navzdory Crommelinovým precizním výpočtům se však kometu nepodařilo na obloze nalézt, tudíž se považovala za ztracenou. Potřetí ji pak objevil československý astronom Ľubor Kresák na Skalnatém Plese až v roce 1951, kdy byla také jednoznačně ztotožněna s kometami pozorovanými v letech 1858 a 1907.

Kometa s jádrem o průměru asi 1,4 km obíhá kolem Slunce s periodou 5,4  roku. Zatímco v přísluní ji od naší hvězdy dělí zhruba 1 AU, v odsluní se dostává do vzdálenosti přes 5 AU. Během letošního návratu nastávají nejlepší pozorovací podmínky hned v prvních dubnových dnech, kdy by měla jasnost komety atakovat hranici 6 mag. Na noční obloze ji v té době spatříme v souhvězdí Draka. Bude tedy cirkumpolární a pozorovatelná po celou noc! Ideální výhled se ovšem naskytne kolem půlnoci, kdy ji nalezneme velmi vysoko nad severovýchodním obzorem. 

Ať už však bude vlasatice viditelná pouhýma očima, či nikoliv, rozhodně se na ni podívejte i dalekohledem. Vhodné je malé zvětšení a velké zorné pole, aby vynikla její koma, eventuálně také chvost. V následujících týdnech pak začne kometa slábnout: Na konci dubna, kdy doputuje do souhvězdí Herkula, už bude mít jasnost asi jen 7 mag a nejlépe ji uvidíme na ranní obloze. V průběhu května se potom dostane až pod 8,5 mag a přestane být pozorovatelná malými dalekohledy. 

Měsíc v hlavní roli 

Na sklonku dubna nás pak čeká ještě jedna mimořádná astronomická událost – 28. dubna ve večerních hodinách totiž proběhne zákryt jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka Měsícem. Celý úkaz umocní i skutečnost, že bude mít souputník Země v té době podobu úzkého srpku a neosvětlenou část jeho přivrácené strany prozradí pouze slabý popelavý svit. 

Oba hlavní protagonisty zákrytu spatříme už na soumrakové obloze nad západem. Proluka mezi nimi se bude pozvolna zmenšovat a přibližně ve 20:20 SELČ se nápadný Aldebaran ukryje za levým horním (neosvětleným) okrajem Měsíce. Konec úkazu nastane asi ve 21:10 SELČ, kdy se hvězda vynoří zpoza pravého dolního okraje měsíčního kotouče, respektive jeho srpku. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. dubna6 h 26 min19 h 15 min
15. dubna5 h 57 min19 h 36 min
30. dubna5 h 29 min19 h 59 min

V první polovině dubna je Slunce ve znamení Berana, 19. dubna ve 23:26 SELČ vstupuje do znamení Býka. 

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
První čtvrt3. dubna11 h 02 min01 h 48 min
Úplněk11. dubna19 h 47 min6 h 29 min
Poslední čtvrt19. dubna02 h 13 min11 h 32 min
Nov26. dubna5 h 57 min19 h 52 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný na začátku dubna za soumraku nízko nad západem
  • Venuše – viditelná ve druhé půlce dubna na ranní obloze nízko nad východem
  • Mars – viditelný večer nad západem
  • Jupiter – viditelný po celou noc
  • Saturn – viditelný ve druhé půlce noci
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun – nepozorovatelný

Úkazy na nebi

  • 1. dubna – Merkur v největší východní elongaci (v úhlové vzdálenosti 19° od Slunce)
  • 7. dubna – Jupiter v opozici se Sluncem
  • 10. dubna – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
  • 16. a 17. dubna – setkání Měsíce a Saturnu ve druhé polovině noci
  • 22. dubna – maximum meteorického roje Lyrid
  • 28. dubna – setkání úzkého měsíčního srpku, Marsu a jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem; zákryt Aldebaranu Měsícem (začátek zákrytu ve 20:20 SELČ při levém horním okraji měsíčního disku, konec zákrytu ve 21:10 SELČ při jeho pravém dolním okraji)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu: Hvězdárna a planetárium Brno
  • Zdroj fotografií: archiv autora, Michael Jäger

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907