Reklama


Pochroumané Srbsko: Osamělý pohrobek Jugoslávie

21.04.2017

Po devadesáti letech koexistence s mnoha jinými státy někdejší Jugoslávie zůstalo Srbsko v roce 2006 samo. Přišlo o přístup k moři a nedlouho poté i o provincii Kosovo. V současnosti se stále pokouší začlenit do EU a získat pevnější ekonomickou půdu pod nejistýma nohama

Pochroumané Srbsko - Nekompetentní vláda, občanská válka, poničená infrastruktura a dlouhodobé mezinárodní sankce srazily srbské hospodářství na přelomu tisíciletí na poloviční úroveň v porovnání s rokem 1990. 
Pochroumané Srbsko - Nekompetentní vláda, občanská válka, poničená infrastruktura a dlouhodobé mezinárodní sankce srazily srbské hospodářství na přelomu tisíciletí na poloviční úroveň v porovnání s rokem 1990. 

Vlajka Srbska je složená z tradičních slovanských barev, kterou tvoří trikolóra bílé, modré a červené. Pořadí pruhů může být interpretováno jako obrácená zástava Ruska. 

Z někdejší velké Jugoslávie zůstal po roce 1992 jen svaz Srbska a Černé Hory. Tyto dvě republiky pak roku 2003 vytvořily volnější unii, která měla vyjít vstříc touze Černohorců dosáhnout vyšší formy samostatnosti. Po třech letech se pak občané Černé Hory vyjádřili v referendu pro úplnou nezávislost. 

Nezávislé Kosovo?

Odtržení Černé Hory však nebylo posledním dělením, s nímž se Srbsko muselo vyrovnat. Už v roce 1998 totiž vzplála vlna násilí v srbské provincii Kosovo. Tamní povstalecká armáda podporovaná většinově zastoupenými Albánci vyhlásila srbské vládě otevřenou válku a ta se k boji nenechala pobízet.

Mezinárodní tlak na Srbsko, vedené tehdy Slobodanem Miloševičem, vzrůstal – a stejně rostlo i násilí v Kosovu. V březnu 1999 zahájilo NATO v Kosovu a Srbsku letecké údery a následoval exodus etnických Albánců do okolních zemí. Srbské síly byly z oblasti vytlačeny a správu převzaly jednotky OSN. Selhaly všechny pokusy o konsenzus a v únoru 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost. Srbsko však tento akt považovalo za neplatný. Ke konci minulého roku uznávalo nezávislost Kosova 114 zemí, velká část asijských, afrických a jihoamerických států však mezi nimi chybí

Klopotná cesta do EU

Srbská vláda se dlouhodobě snaží, aby se země začlenila do Evropské unie. Úvodní jednání započala už v roce 2005, o pár měsíců později však ztroskotala na neschopnosti Bělehradu zajistit zadržení několika válečných zločinců. Jeden z těch nejznámějších, politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič, byl nakonec v metropoli zatčen v červenci 2008 (a loni jej odsoudili ke čtyřiceti letům vězení). Tento krok představoval důležitý mezník v jednáních o vstupu Srbska do EU. 

V prosinci 2009 země oficiálně požádala o přijetí do Unie. Začátek rozhovorů se ovšem opět odkládal, kvůli dalším válečným zločincům: vojenskému vůdci bosenských Srbů Ratko Mladičovi a vůdci chorvatských Srbů Goranu Hadžičovi. Oba byli zatčeni v roce 2011 a předáni Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Poté rozhovory znovu nabraly na obrátkách a v březnu 2012 se země dočkala statusu kandidátského státu. Důležitou podmínkou vstupu bylo narovnání vztahů s Kosovem: V dubnu 2013 podepsaly obě strany dohodu, podle Srbska však smlouva neznamená uznání nezávislosti Kosova. 

Blíž k Evropě… a k Rusku

Nekompetentní ekonomická vláda Slobodana Miloševiče, občanská válka, poničená infrastruktura a dlouhodobé mezinárodní sankce srazily srbské hospodářství na přelomu tisíciletí na poloviční úroveň v porovnání s rokem 1990. Vláda podnikla několik kroků k liberalizaci ekonomiky, ale mnoho velkých společností zůstává v rukou státu. Hlavní výzvy představují nezaměstnanost (kolem 14 %), vysoké výdaje na mzdy státních zaměstnanců, starobní důchody a zdravotní péče. Země se stále víc zadlužuje a bez zahraniční pomoci si zřejmě neporadí. Mezi další problémy patří málo výkonný soudní systém, značná míra korupce a stárnutí populace. 

Výhodami do budoucnosti by naopak mohly být strategická poloha i relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla. Ačkoliv je současná vláda jednoznačně prozápadní, vsází země také na tradiční vazby s Ruskem, které mimo jiné dosud neuznalo nezávislost Kosova. A když nastupoval do funkce prezident Tomislav Nikolič, vyjádřil svůj záměr rozvíjet vztahy jak s EU, tak právě s obrem na východě. 

STRUČNÉ DĚJINY

Archeologické nálezy dokládají, že na území dnešního Srbska žili lidé už před půl milionem let. V 7. tisíciletí př. n. l. dominovaly jihovýchodní Evropě kultury Starčevo a Vinča, jejichž centrum se nacházelo v oblasti dnešního Bělehradu. 

Řím, Byzancie a Turci

Ve 2. století ovládli většinu lokality Římané a po rozpadu jejich impéria zůstal region provincií Byzantské říše. V 7. století přišli do oblasti slovanští Srbové. Původně se dělili na jednotlivé klany, ale v 8. století je sjednotil kníže Vastimir, který tak založil první srbský stát, nazvaný Rasica. V následujícím století přijali Srbové křesťanství a až do 13. století zůstala Rasica vazalem Byzancie. 

Následoval „zlatý věk“ trvající dlouhých dvě stě let, od konce 14. století však území dobývali osmanští Turci, kteří si nakonec v roce 1521 podmanili i Bělehrad. Proti jejich nadvládě vypuklo několik povstání: Poslední z nich, v letech 1804–1807, podporovalo Rusko; když ovšem v roce 1812 uzavřelo s Tureckem mír, ovládli Turci opět celý region. Další rebelie propukla roku 1815 a tehdy se Srbům podařilo získat omezenou autonomii – a v roce 1878 i úplnou nezávislost. 

Vznik a rozpad Jugoslávie

V roce 1882 se Srbsko stalo královstvím a po první světové válce se začlenilo do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jež bylo roku 1930 přejmenováno na Jugoslávii (což znamená „země jižních Slovanů“). Za druhé světové války stát okupovaly Německo a Maďarsko a po skončení konfliktu získali v zemi moc komunisté vedení Josipem Brozem Titem. 

Po rozpadu socialistického bloku došlo i k rozpadu Jugoslávie. Nejdřív se odtrhly Slovinsko a Makedonie, poté Chorvatsko a Bosna. Srbsko a Černá Hora zůstaly pohromadě jako Federální republika Jugoslávie mezi roky 1992 a 2003. Ve volnější formě svazku pak setrvaly ještě do roku 2006.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 7,15 milionu; prům. počet dětí: 1,43 na ženu; věková struktura: 14,64 % dětí do 15 let, 18,03 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 42,3 roku; městské obyv.: 55,6 %; etnické složení: Srbové 83,3 %, Maďaři 3,5 %, Romové 2,1 %, Bosňáci 2 %, ostatní 5,7 %, nespecifikované nebo neznámé etnikum 3,4 %; náboženství: srbská ortodoxní církev 84,6 %, katolíci 5 %, muslimové 3,1 %, protestanti 1 %, ateisté 1,1 %, ostatní 0,8 %, bez vyznání 4,4 %; jazyky: oficiálním jazykem je srbština; obyv. pod hranicí chudoby: 9,2 %; gramotnost: 98,1 %.

Politika 

Typ vlády: parlamentní republika; samostatnost: od 5. 6. 2006, kdy se rozpadlo Státní společenství Srbsko a Černá Hora; hlava státu: prezident Tomislav Nikolič (od 11. 6. 2012); šéf vlády: premiér Aleksandar Vučič (od 27. 4. 2014); volby: prezident se volí v přímých volbách na pět let a může kandidovat podruhé; premiéra a kabinet volí Národní shromáždění. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 13 700 USD (odhad z r. 2015; ČR – 32 100 USD); měna: srbský dinár (RSD), 1 USD = cca 118 RSD, 1 CZK = 4,5 RSD.

GEOGRAFIE

Rozloha: 77 474 km², tedy o něco méně než Česká republika; hranice: 2 322 km (s Rumunskem, Bulharskem, Makedonií, Kosovem, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem a Maďarskem); charakter území: velmi různorodý, s úrodnými náhorními plošinami na severu, vápencovými hřebeny a údolími na východě a horami a kopci na jihovýchodě; podnebí: na severu kontinentální klima, s chladnými zimami a horkými vlhkými léty, na zbytku území středomořské a kontinentální, s poměrně chladnými zimami s množstvím sněhových srážek a s horkými a suchými léty a podzimy; min. noční / max. denní teploty (°C) v Bělehradu: leden–březen −2 až 5 / 3–15, duben–červen 6–16/16–26, červenec až září 10–16/21–27, říjen–prosinec −1 až 10 / 5–20; nejnižší a nejvyšší bod: soutok Dunaje a Timoku (35 m) / Midžor (2 169 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Paříž je pojmenovaná podle keltského kmene známého jako Parisii. Nejstarší osídlení se datuje do roku 4200 př. n. l.

Cestování

Konopí stále častěji nachází uplatnění v medicíně

Věda

Odvedl krysař děti na Moravu?

Historie

Nejnovější test motoru pro nosnou raketu systému SLS

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907