Reklama

Reklama

Pochroumané Srbsko: Osamělý pohrobek Jugoslávie

21.4.2017 - Marek Telička
Po devadesáti letech koexistence s mnoha jinými státy někdejší Jugoslávie zůstalo Srbsko v roce 2006 samo. Přišlo o přístup k moři a nedlouho poté i o provincii Kosovo. V současnosti se stále pokouší začlenit do EU a získat pevnější ekonomickou půdu pod nejistýma nohama
Pochroumané Srbsko
Pochroumané Srbsko

Nekompetentní vláda, občanská válka, poničená infrastruktura a dlouhodobé mezinárodní sankce srazily srbské hospodářství na přelomu tisíciletí na poloviční úroveň v porovnání s rokem 1990. 

Srbsko

Srbsko

Vlajka Srbska je složená z tradičních slovanských barev, kterou tvoří trikolóra bílé, modré a červené. Pořadí pruhů může být interpretováno jako obrácená zástava Ruska. 

Z někdejší velké Jugoslávie zůstal po roce 1992 jen svaz Srbska a Černé Hory. Tyto dvě republiky pak roku 2003 vytvořily volnější unii, která měla vyjít vstříc touze Černohorců dosáhnout vyšší formy samostatnosti. Po třech letech se pak občané Černé Hory vyjádřili v referendu pro úplnou nezávislost. 

Nezávislé Kosovo?

Odtržení Černé Hory však nebylo posledním dělením, s nímž se Srbsko muselo vyrovnat. Už v roce 1998 totiž vzplála vlna násilí v srbské provincii Kosovo. Tamní povstalecká armáda podporovaná většinově zastoupenými Albánci vyhlásila srbské vládě otevřenou válku a ta se k boji nenechala pobízet.

Mezinárodní tlak na Srbsko, vedené tehdy Slobodanem Miloševičem, vzrůstal – a stejně rostlo i násilí v Kosovu. V březnu 1999 zahájilo NATO v Kosovu a Srbsku letecké údery a následoval exodus etnických Albánců do okolních zemí. Srbské síly byly z oblasti vytlačeny a správu převzaly jednotky OSN. Selhaly všechny pokusy o konsenzus a v únoru 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost. Srbsko však tento akt považovalo za neplatný. Ke konci minulého roku uznávalo nezávislost Kosova 114 zemí, velká část asijských, afrických a jihoamerických států však mezi nimi chybí

Klopotná cesta do EU

Srbská vláda se dlouhodobě snaží, aby se země začlenila do Evropské unie. Úvodní jednání započala už v roce 2005, o pár měsíců později však ztroskotala na neschopnosti Bělehradu zajistit zadržení několika válečných zločinců. Jeden z těch nejznámějších, politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič, byl nakonec v metropoli zatčen v červenci 2008 (a loni jej odsoudili ke čtyřiceti letům vězení). Tento krok představoval důležitý mezník v jednáních o vstupu Srbska do EU. 

V prosinci 2009 země oficiálně požádala o přijetí do Unie. Začátek rozhovorů se ovšem opět odkládal, kvůli dalším válečným zločincům: vojenskému vůdci bosenských Srbů Ratko Mladičovi a vůdci chorvatských Srbů Goranu Hadžičovi. Oba byli zatčeni v roce 2011 a předáni Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Poté rozhovory znovu nabraly na obrátkách a v březnu 2012 se země dočkala statusu kandidátského státu. Důležitou podmínkou vstupu bylo narovnání vztahů s Kosovem: V dubnu 2013 podepsaly obě strany dohodu, podle Srbska však smlouva neznamená uznání nezávislosti Kosova. 

Blíž k Evropě… a k Rusku

Nekompetentní ekonomická vláda Slobodana Miloševiče, občanská válka, poničená infrastruktura a dlouhodobé mezinárodní sankce srazily srbské hospodářství na přelomu tisíciletí na poloviční úroveň v porovnání s rokem 1990. Vláda podnikla několik kroků k liberalizaci ekonomiky, ale mnoho velkých společností zůstává v rukou státu. Hlavní výzvy představují nezaměstnanost (kolem 14 %), vysoké výdaje na mzdy státních zaměstnanců, starobní důchody a zdravotní péče. Země se stále víc zadlužuje a bez zahraniční pomoci si zřejmě neporadí. Mezi další problémy patří málo výkonný soudní systém, značná míra korupce a stárnutí populace. 

Výhodami do budoucnosti by naopak mohly být strategická poloha i relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla. Ačkoliv je současná vláda jednoznačně prozápadní, vsází země také na tradiční vazby s Ruskem, které mimo jiné dosud neuznalo nezávislost Kosova. A když nastupoval do funkce prezident Tomislav Nikolič, vyjádřil svůj záměr rozvíjet vztahy jak s EU, tak právě s obrem na východě. 

Foto, ilustrace: 
Shutterstock

Reklama