Reklama


Pomoc ze srdce Evropy: Jak vypadala československá podpora mladého Izraele

13.02.2018 - Vojtěch Borek

Izrael trpěl od samého počátku své existence nedostatkem zbraní. To by ještě neznamenalo příliš vážný problém, kdyby nový stát nemusel čelit zbrojnímu embargu téměř celého světa. Prakticky jedinou zemí, která se ve větší míře angažovala ve prospěch Izraele, tak zůstávalo Československo

Izraelci s MG 34 -<p>Přílušníci Izraelských obranných sil s původně německým kulometem MG 34 dovezeným z Československa</p>
Izraelci s MG 34 -

Přílušníci Izraelských obranných sil s původně německým kulometem MG 34 dovezeným z Československa

Reklama

Skoncem druhé světové války najednou nebylo kde udat velké množství zbraní, které ustupující Němci zanechali po celé Evropě. Kromě nich také továrny v různých zemích nadále pokračovaly ve výrobě stíhaček Messerschmitt nebo kulometů MG 34. Zbrojní embargo OSN sice zakazovalo dovážet tento materiál do britské Palestiny čím dál tím víc zmítané občanskou válkou, ale Československo se jednoznačně postavilo na stranu Židů a začalo toto embargo obcházet. Dodávky probíhaly tajně. Úřady nákladním letounům narychlo vystavovaly potřebnou dokumentaci, která umožnila jejich hladký přelet přes Maďarsko, Jugoslávii, Itálii a následně přes Středozemní moře do přístavu Haifa. V rámci kamufláže tohoto pohybu zbraní se někdy vyjednávalo i přes latinskoamerické státy jako například Mexiko nebo Panamu. 

Zbraně pro Izrael

Dne 1. prosince 1947 uzavřela Hagana dohodu s brněnskou Zbrojovkou, která dodala do Izraele velké množství pěchotních zbraní a munice. O měsíc a půl později už se židovskou podzemní organizací uzavřeli kontrakt přímo zástupci čs. státu. V jeho důsledku se do Palestiny dostalo 4 500 pušek 98N (české označení pro standardní německou druhoválečnou pušku Kar 98k), 200 kulometů MG 34 a víc jak 5 milionů kusů munice. Další dodávky brzy následovaly.

Československo se touto cestou zbavovalo například 59mm minometů nebo 105mm horských houfnic. Pomoc obsahovala také například těžké kulomety ZB-37 a různé další pěchotní zbraně. Celkově také do Izraele doputovalo víc jak 100 milionů nábojů. Tak rozsáhlé přesuny zbraní neměli Čechoslováci a Izraelci šanci utajit. Brzy se ozvaly USA, které prostřednictvím velvyslance v červenci 1948 zaslaly čs. ministerstvu zahraničí nótu, v níž žádaly, aby Československo vyšetřilo nedávné přistání tří létajících pevností s materiálem pro Izrael.

Mezinárodní potíže

V srpnu pak Američané reklamovali přistání dalších čtyř strojů, které tentokrát letěly s cizími výsostnými znaky, ale na palubě měly americké občany. Čs. ministerstvo zahraničních věcí odpovědělo, že na území ČSR sice přistávaly různé stroje, ale všechny standardy mezinárodního obchodu zůstaly zachovány a obchodníci měli všechny potřebné listiny v pořádku. Američané se ovšem se svými podezřeními nemýlili.

Kromě nich se ozvala i Arabská liga, ale protože se nejednalo o samostatný suverénní stát, tak nechali Čechoslováci věc bez odpovědi. Hned poté si pak stěžoval Egypt, se kterým si to Československo nechtělo rozházet, takže na diplomatickou nótu pečlivě odpovědělo. Nebylo ani nutné se nějak zvlášť vytáčet, neboť nóta se hemžila chybami. Egypťané například psali, že letouny se zbraněmi startují z letiště u Breslau (Vratislav), což je město v Polsku, které si zástupci arabského státu pravděpodobně spletli s Břeclaví. 

Česko-německé stíhačky

Neméně důležitý příspěvek Československa na podporu těžce bojujícího Izraele představovaly bojové letouny. V českých zemích se v letech 1939–1945 vyrobilo mnoho německých letadel, přičemž některá z nich po konci bojů ještě zůstala v továrnách a na letištích. Výrazné zastoupení mezi nimi měl stroj Bf 109 verze G a K. K těmto stíhačkám ale chyběly originální motory Daimler-Benz, a tak se inženýři rozhodli, že do strojů namontují pohonnou jednotku Jumo 211. Tak vznikl stroj Avia S-199, který měl oproti svému předchůdci také odolnější kryt motoru a třílistou vrtuli.

Stroj létal maximální rychlostí téměř 600 km/h a měl operační dolet až 850 km. První dohodu o dodání těchto letounů uzavřely obě strany 23. dubna 1948 a za prvních deset avií si měla čs. strana přijít na 1,8 milionu dolarů. Izraelci se rychle přesvědčili o kvalitě dodávaných strojů a hned v květnu nakoupili dalších 15 kusů.

Po sestavení a letových zkouškách se jednotlivé stroje opět rozmontovaly a v přepravních bednách putovaly do Izraele. Československo poslalo na Blízký východ také několik desítek stíhaček Spitfire LF Mk. IXE. Tyto letouny stály méně peněz, neboť na nich nebylo třeba provádět žádné zásadní úpravy. Část spitfirů odletěla do Izraele dokonce po vlastní ose, když přistály kvůli doplnění paliva v Jugoslávii.

Výcvik nových bojovníků

Již na počátku ledna 1948 se rozběhla akce s kódovým označením DI (Důvěrné Izrael), v rámci které se měli v Československu cvičit židovští vojáci. Dne 5. května (tedy ještě před vznikem Izraele de iure) byla podepsána tajná smlouva o školení pilotů a techniků a již o pět dní později začal výcvik. Není bez zajímavosti, že mezi členy hned první výcvikové skupiny patřil i tehdy jednadvacetiletý Mordechaj Hod, který později v letech 1966–1973 velel celému izraelskému letectvu.

Mladí židovští piloti a mechanici se cvičili v Českých Budějovicích, Hradci Králové a Prostějově. Kromě pilotů se na území ČSR připravovalo také několik desítek prvních izraelských parašutistů, kteří absolvovali kursy ve Stráži pod Ralskem. Velkým příspěvkem Československa k obraně Izraele se stal také výcvik budoucích velitelských kádrů ve vojenském prostoru Libavá u Olomouce. Od konce srpna do počátku listopadu 1948 zde potilo krev víc jak 1 300 dobrovolníků z celého světa.

Ti se museli asi v půlce programu přesunout o dvacet kilometrů dál do Velké Střelné, když se prozradilo, že se zde připravují vojáci pro nasazení v Izraeli, a hrozil mezinárodní skandál. Absolventi výcviku si přáli, aby šli do války jako samostatná jednotka. Izraelský premiér David Ben Gurion osobně zasáhl a zajistil, aby nastoupili na frontu po částech, čímž chtěl zabránit obvinění světové veřejnosti z toho, že za Izraelem stojí státy hájící zájmy Sovětského svazu. Tato skutečnost také nemile překvapila komunistické vedení Československa, které doufalo, že náležitě ideologicky zpracovaní branci rozšíří v Izraeli myšlenky socialismu. 

Konec zlatých časů

Těsně po skončení druhé světové války se země vznikajícího východního bloku stavěly k židovské věci kladně a nově vzniklý stát podporovaly. Již první svobodné izraelské volby ale naznačily, že se věci brzy změní. Komunisté získali pouze 3,5 % hlasů a sovětský diktátor Josif Stalin pomalu zjišťoval, že vývoz myšlenek komunismu na Blízký východ bude muset realizovat jinak.

TIP: Izraelské tankové síly: Těžká technika na obranu vlastní existence

Izrael navíc začal svou zahraniční politiku více vyvažovat, když se začal orientovat i na západní země. V průběhu roku 1949 čs. dodávky zbraní postupně ustávaly, aby na počátku 50. let skončily úplně. Napříště již měli Čechoslováci podporovat Egypt a další arabské státy. Přesto zůstává neoddiskutovatelným faktem, že Československo výrazně pomohlo Izraeli v asi nejtěžší chvíli jeho existence a židovský stát to vždy veřejně přiznával. 

  • Zdroj textu: Vojska
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.

Historie

Na adresu Guida Grolleho bylo za uplynulé dva týdny odesláno kolem stovky pizz od různých podniků, které dělají rozvážky.

Revue

Mennonitský řád z americké Iowy zakazuje všem svým farmářům používat gumová kola. Mennonité z Kanady tak přísní nejsou a pneumatiky běžně používají.

Zajímavosti

Společnost Virgin Hyperloop One plánuje zavést hyperloop v Indii.

Věda

Při letmém spatření okapi byli první Evropané vzezřením a velikostí zvířete překvapeni. Fantazie pak zvířeti přisuzovala i mnohé rysy, které měly se skutečností pramálo společného

Příroda

Taínové odnesli příchod Evropanů mezi prvními.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907