Rakousko: Neutralita pod Alpami
Rakousko charakterizuje slavná minulost a současné postavení prosperující neutrální země na pomyslné hranici západní a východní Evropy. Láká přírodními krásami i bohatstvím historických památek, ale potýká se i s projevy nacionalismu
Bílý pruh na červeném pozadí odkazuje na legendu, podle níž si babenberský vévoda Leopold V. sundal po jedné z bitev na křižáckém tažení v roce 1191 pás z bílého oděvu, prosáklého krví a spatřil právě takový pruh. Vlajku doplňuje státní znak
Na počátku novodobých dějin Rakouska stojí osudné výstřely v Sarajevu roku 1914. Vražedný atentát na rakouského následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu se stal spouštěcím momentem první světové války. Císař František Josef umírá roku 1916, na konci války roku 1918 se Rakousko stává republikou. Těžká hospodářská krize a politické spory mezi křesťansko-sociálním a sociálnědemokratickým táborem přivádějí zemi v únoru 1934 k občanské válce. Květnovou ústavou z roku 1934 zřizuje spolkový kancléř Engelbert Dollfuss autoritářský stavovský stát. V červenci téhož roku se rakouští nacionální socialisté pokoušejí o převrat. Ten je sice odražen, je však při něm zavražděn spolkový kancléř Dolfuss.
Od anšlusu k neutralitě
12. března 1938 vstupuje do Rakouska německá armáda a připojí zemi k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války roku 1945 je sice Rakousko obnoveno jako republika, zůstává však ještě celé desetiletí obsazeno vítěznými spojeneckými mocnostmi Velkou Británií, Francií, USA a Sovětským svazem.
Podpisem Státní smlouvy mezi spojenci a Rakouskem 15. května 1955 a vyhlášením trvalé neutrality získává Rakousko opět nezávislost. V letech existence železné opony sehrává Rakousko významnou roli spojnice mezi východem a západem. Azyl v ní nacházejí uprchlíci po maďarském povstání 1956 a Pražském jaru 1968, stává se sídlem mezinárodních organizací (OSN, OPEC) a hostitelem významných konferencí a setkání na nejvyšší úrovni. Od roku 1995 se Rakousko stává členem Evropské unie.
Těsné vítězství koalice
Současnou politickou situaci v zemi ovlivňují výsledky parlamentních voleb z 29. září letošního roku. Hlavní otázkou voleb bylo, zda stávající velká koalice opět získá absolutní většinu a bude moci pokračovat ve vládnutí. Nakonec se i přes ztráty obou stran absolutní většinu získat podařilo, ovšem za cenu nejhoršího poválečného výsledku obou hlavních rakouských politických stran.
Přes čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do Národní rady se dostala i další nová politická strana NEOS (Das Neue Österreich), která vznikla ani ne před rokem a pro tyto volby vytvořila volební platformu s Liberálním fórem (to již v Národní radě v letech 1994–1999 zastoupeno bylo). Je to poprvé v novodobé historii Rakouska, co se nějaké zcela nové straně napoprvé zdařil vstup do Národní rady. NEOS je strana velmi liberálně orientovaná a volili ji dle analýz především voliči zklamaní (málo liberální) hospodářskou politikou lidovců. Přes čtyřprocentní hranici se naopak nedostal Svaz pro budoucnost Rakouska, který svého času založil dnes již zesnulý korutanský hejtman Jorg Haider.
Ráj milovníků přírody
Rakousko je vnímáno jako turisticky mimořádně atraktivní země s řadou architektonických památek a přírodních krás. Větší část rozlohy země zaujímá alpský masiv, nížiny se rozprostírají v povodí Dunaje.
Pro přírodu Rakouska je charakteristická rovněž existence několika stovek ledovcových jezer. Největším z nich je Bodamské jezero (536 km²), které leží na hranicích s Německem a Švýcarskem. Neziderské jezero (315 km²) se rozprostírá na pomezí s Maďarskem. V zemi existuje rovněž šest národních parků.
Přírodní podmínky dělají z Rakouska také doslova ráj pro milovníky lyžování. V osmi celoročních lyžařských oblastech najdou zájemci o zimní sjezdové či běžecké lyžování i snowboarding vynikající podmínky včetně zázemí pro ubytování a relaxaci a lze se spolehnout na to, že země se své pověsti lyžařského ráje snaží dostát ze všech sil.
Proč Rakousko?
Österreich znamená v češtině „východní říše“.České pojmenování Rakousko (historicky Rakúsy, později Rakousy) pochází od pohraničního hradu Ratgoz (dnes Raabs na soutoku moravské a německé Dyje), jehož název čeští obchodníci zkomolili na Rakús (nebo Rakuš). Podle něj pak pojmenovali okolní území a později celou zemi.
Stručné dějiny
Území dnešního Rakouska bylo osídleno už ve starší době kamenné (zhruba do roku 8.000 př.n.l.). V období keltském (800 až 400 př.n.l.) vzniká první království zvané Noricum, jehož sídla bohatla zejména z těžby soli a obchody s touto komoditou.
Kolem počátku našeho letopočtu dobyli velkou část území Římané, kteří vybudovali města a silnice.
Od 6. století osídlují zemi Bavoři. V 10. století vzniká markrabství východně od Enže, které podléhá vévodovi bavorskému, a je dáno lénem Leopoldovi z dynastie Babenberků. V této době (996) se poprvé v listině objevuje název Ostarrichi, který se později mění na Österreich. V první polovině 12. století se Rakousko stává vévodstvím, Vídeň pak sídelním městem.
O více než 100 let později usedá na trůn král Rudolf I. z habsburské dynastie, která od té doby po téměř 650 let řídí osudy země. Centrem říše se stává vídeňský hrad Hofburg. Za vlády Habsburků se z Rakouska postupně stává velmoc, roku 1452 za vlády Friedricha III. se země stává císařstvím.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 8, 222 milionu
Očekávaná doba dožití: 80,04 roku
Prům. počet dětí: 1,42 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 4,21 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 13,7 % dětí do 15 let, 18,9 % obyv. starších 65 let
Městské obyvatelstvo: 68 %
Etnické složení: Rakušané 91,1 %; imigranti ze zemí bývalé Jugoslávie 4 %; Turci 1,6 %; Němci 0,9 %; ostatní nebo neurčení 2,4 %
Náboženství: římskokatolické 73,6 %; protestantské 4,7 %; muslimské 4,2 %; ostatní nebo neurčené 2 %; bez vyznání 12 %
Jazyky: úředním jazykem je němčina, v zemi se mluví také chorvatsky, srbsky, turecky a maďarsky
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 6,2 %
Gramotnost: 98 %
Politika
Typ vlády: parlamentní demokracie
Samostatnost: od 12. listopadu 1918
Hlava státu: spolkový prezident Heinz Fischer (od dubna 2010)
Šéf vlády: spolkový kancléř Werner Faymann
Volby: spolkový prezident je volený přímou volbou na šestileté období. Parlamentní volby se uskutečnily v září 2013, v současné době probíhá jednání o sestavení vlády
Ekonomika
HDP na hlavu: 43 100 USD (odhad z r. 2012; ČR 27 600 – USD)
Měna: euro
Geografie
Rozloha: 83 871 km²
Hranice: 2 562 km (s Českou republikou, Německem, Maďarskem, Itálií, Lichtenštejnskem, Slovenskem, Slovinskem a Švývarskem)
Charakter území: na západě a jihu převažují hory (Alpy), východní a serverní okraj země je rovinatý, nebo mírně svažitý
Podnebí: mírná léta s občasnými dešti, chladné zimy s častými srážkami
Min. noční / max. denní teploty (°C) ve Vídni: leden–březen −3 až 2 / 2– 9, duben–červen 5–13 / 14–22, červenec–září 15–12 / 25–21, říjen–prosinec 6 až −1 / 14–4
Nejnižší a nejvyšší bod: Neziderské jezero (115 m) / Grossglockner (3 798 m)