Síla smrtícího skusu: Zubatí siláci současnosti i minulosti

Mocné čelisti vybavené ostrými zuby rychle ukončí život oběti nebo pomohou kořist naporcovat. V tomto malém přehledu najdete několik tvorů z různých geologických období, jejichž čelist budí největší respekt

03.06.2019 - Vladimír Socha



Nezanedbatelná síla lidských zubů

I když to není na první pohled zřejmé, lidé mají relativně silný čelistní stisk. Člověk je poměrně velkým obratlovcem s dobře vyvinutým svalstvem, jež přitahuje spodní čelist k horní velkou silou. Často se uvádí, že dospělý člověk má dokonce silnější stisk než například labradorský retrívr. To nemusí být nutně pravda, ale průměrná síla lidského skusu každopádně činí asi 890 Newtonů. Guinessova kniha rekordů dokonce uvádí, že po dobu dvou vteřin dokázal jeden člověk vyvinout tlak až 4 337 Newtonů. Přesto je náš biologický druh v této „disciplíně“ velmi daleko za nejlepšími.

Africký drtič kostí

Velké šelmy, jako jsou hyeny, lvi nebo tygři, potřebují silný stisk čelistí kvůli snazšímu usmrcení kořisti a následnému porcování a trhání masa. Pitbulové a jiní velcí psi dosahují při maximální snaze hodnoty zhruba 1 000–1 500 Newtonů. Hyeny (Crocuta crocuta) však disponují silou čelistního stisku přinejmenším kolem 4 500 Newtonů. Dokážou přitom drtit i kosti a využívat tak zdroj živin mnoha jiným šelmám nedostupný. Byly dokonce pozorovány hyeny, které dokázaly tlamou rozdrtit i kosti žiraf o průměru nejméně 7 centimetrů.

Děsivý pancířnatec

Asi před 380 miliony let, v období devonu, brázdil oceány na území Severní Ameriky, Afriky a Evropy obří pancířnatec (prvohorní rybovitý obratlovec) Dunkleosteus terrelli. Dosahoval délky až 10 metrů a síla jeho čelistního stisku přesahovala dle odhadů 5 400 Newtonů, čímž překonával například současnou hyenu. Na špičce jeho zubních plátů, které u těchto primitivních obratlovců nahrazovaly zuby, však síla stisku mohla údajně dosáhnout fantastické hodnoty 36 000 Newtonů na jeden čtvereční palec. Tím se vyrovnal i tyranosaurovi a překonával největší krokodýly mořské.

Rekordman současného světa

V současném světě bezpochyby nejdrtivějším stiskem čelistí disponuje největší současný plaz, až sedmimetrový krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Krokodýli snadno rozdrtí lebku velkého buvola, k čemuž jim pomáhá skvěle vyvinuté čelistní svalstvo. Přímo vědecky testován byl pětimetrový exemplář, jenž dosáhl děsivé hodnoty čelistního stisku 16 460 Newtonů. Extrapolací pro šestimetrového obra o hmotnosti kolem dvou tun pak byla vypočítána dokonce hodnota 34 250 Newtonů, jenž už se pohybuje na spodní hranici odhadované pro teropodního dinosaura druhu Tyrannosaurus rex.

Krokodýli – hydraulické lisy

Aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis) se sice silou stisku nemůže rovnat svému jihoasijskému příbuznému krokodýlu mořskému, ale i tak dosahuje pozoruhodných výsledků.

Pokusy paleontologa Gregory Ericsson ukázaly, že čelistní stisk tohoto až téměř šestimetrového siláka dosahuje dle přímo naměřených hodnot asi 9 500–11 000 Newtonů, čímž dvojnásobně překonává i hyenu skvrnitou. Ne nadarmo jsou tito velcí plazi přirovnáváni k hydraulickým strojům na vytváření tlaku.

Bílý vyzyvatel

Nikdo přesně nezná sílu stisku čelistí žraloka lidožravého (Carcharodon carcharias). Jisté je, že patří k nejsilnějším v rámci celé současné živočišné říše. V kombinaci s velikou tlamou plnou ostrých trojúhelníkovitých zubů představuje čelistní aparát žraloka bílého skutečně děsivou zbraň. V roce 2008 vytvořili vědci fyzikální počítačový model pro 6,5 metru dlouhého jedince. Výsledkem bylo ohromujících 17 800 Newtonů, čímž by žralok překonal dokonce i nejvyšší přímo změřený údaj krokodýla mořského.

Tyranský ještěr

Úplně nejsilnější čelisti by bylo třeba hledat až v dávné geologické minulosti naší planety. Jedním z favoritů by pak byl svrchnokřídový dinosaurus Tyrannosaurus rex. Dle dosud nejpřesnějších odhadů, založených na předpokládané síle jeho masivního krčního svalstva a celkové velikosti, dosahoval jeho stisk síly o hodnotě asi v rozmezí 35 000 až 57 000 Newtonů. Existují také odhady jdoucí k 80 000 nebo dokonce 235 000 N, ty však nejsou příliš věrohodné.

Král druhohor

Nedlouho před Tyrannosaurem (asi před 80–73 miliony let) žil v Severní Americe obří krokodýl Deinosuchus hatcheri. Při celkové délce 10–12 metrů a hmotnosti přes 8 tun představoval skutečně obřího prapředka dnešních aligátorů. Odhadem na základě porovnání s nimi byla pro stisk deinosuchových 1,5 metru dlouhých čelistí stanovena dech beroucí hodnota 102 750 Newtonů! Na suché zemi nic tak silného před ním ani po něm nejspíš nežilo.

Absolutní vítěz

Na základě současných poznatků disponoval možná nejsilnějším čelistním stiskem obří třetihorní žralok Carcharodon megalodon. Tento obr obýval teplejší oceány v době před 16 až 1,5 milionem let a dosahoval délky přes 15 metrů. Jeho čelisti se mohly rozevřít až na výšku dospělého muže a byly plné zubů o délce téměř 20 centimetrů. Jeho hmotnost zřejmě přesáhla 50 tun, jedná se tedy o největšího dravého žraloka, jakého věda zná. Dle výpočtů mohla síla stisku jeho čelistí dosáhnout fantastických hodnot 108 500 až 182 200 Newtonů! Obří žralok tedy kousal s třikrát větší silou než tyranosaurus, čtyřicetkrát vyšší silou než hyena a asi dvěstěkrát intenzivněji než člověk.


Drtivá síla stisku

  1. třetihorní žralok Carcharodon megalodon – 108 500 až 182 200 Newtonů
  2. krokodýl Deinosuchus hatcheri – 102 750 Newtonů
  3. ještěr Tyrannosaurus rex – 35 000 až 57 000 Newtonů
  4. žralok lidožravý – 17 800 Newtonů
  5. krokodýl mořský – 16 460 Newtonů
  6. aligátor severoamerický – 9 500–11 000 Newtonů
  7. pancířnatec Dunkleosteus terrelli – 5 400 Newtonů
  8. hyeny – 4 500 Newtonů
  9. velcí psi – 1 000–1 500 Newtonů.
  10. člověk – 890 Newtonů
  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock, Wikipedia


Další články v sekci