Slovensko: Tygr pod Tatrami

Samostatné Slovensko je jedním z nejdynamičtějších států Evropy, jejž sráží v rozletu jen sporné údaje o vysoké nezaměstnanosti. Pro většinu Čechů střední a starší generace pak tato země zůstává atraktivním druhým domovem

06.10.2013 - Marek Telička



Alt text

Vlajka Slovenska je v této podobě v platnosti od 3. září 1992, kdy byl na trikoloru přidán státní znak s dvojitým křížem, který pochází už z dob Byzantské říše

Po pádu komunistické vlády existovalo jednotné Československo ještě dva roky. Opakované změny názvu státu, který podle názoru slovenské strany dostatečně nerespektoval rovnoprávné postavení obou částí země, předznamenaly rozpad na dva samostatné státní útvary. Poklidný rozchod, který vedli slovenský premiér Vladimír Mečiar a český premiér Václav Klaus, si v zahraničí vysloužil označení „sametový rozvod“.

Česko pořád nejblíž

V době rozpadu státu nepanoval na rozdělení zdaleka jednotný názor a většina tehdejších občanů si s největší pravděpodobností separaci nepřála. Dvě desetiletí poté se ovšem zdá, že oběma stranám odloučení prospělo.

Čas smazal někdejší sváry a dá se říct, že vztahy mezi Čechy a Slováky jsou lepší než dříve. Vlády obou zemí plánují společné projekty v oblasti dopravy, energetiky nebo obrany a čilá spolupráce se rozvíjí i na nevládní úrovni. Pro mladou generaci Čechů a Slováků se ovšem řeč jejich sousedů pomalu stává nesrozumitelným jazykem. I tak bychom však ve světě asi jen těžko hledali dva státy, které jsou si stejně blízké.

Nejvíce aut na hlavu

Slovenská ekonomika zažívá úspěšné roky a díky jejímu rozvoji se zemi občas přezdívá „Tatranský tygr“. V roce 2008 byl stát formálně přeřazen ze skupiny rozvojových a transformujících se zemí, takže pro Světovou banku nyní představuje poskytovatele rozvojové pomoci, nikoliv jejího příjemce. Před celosvětovou ekonomickou krizí dosáhl růst HDP na Slovensku 10,5 % v roce 2007 a 6 % o rok později. V roce 2010 byla slovenská ekonomika se 4 % nejúspěšnější ze zemí Evropské unie. V hubených letech si naši sousedé v rámci tohoto kritéria i dnes udržují jednu z předních pozic v Evropě.

I když většina HDP pochází ze sektoru služeb, důležitý je také průmysl, v jehož rámci tvoří výrazné odvětví produkce automobilů. Od roku 2007 představuje Slovensko vedoucího výrobce aut v přepočtu na jednoho obyvatele: v roce 2012 vyprodukovalo více než 925 tisíc vozů a číslo pro rok 2013 má být ještě o něco vyšší.

Progresivní země velkých hor

V roce 2004 vstoupilo Slovensko do Evropské unie a v lednu 2009 se stalo i členem eurozóny a začalo používat euro. Bez ohledu na změny a další postup, který budoucnost Slovensku bezpochyby přinese, zůstane země v očích mnoha lidí idylickým rájem velkých hor a starých dob. Slovenské Vysoké Tatry jsou nejvyššími z karpatských hor: čítají 29 vrcholů přesahujících nadmořskou výšku 2 500 metrů. Právě tam směřuje velká část z více než 1,5 milionu turistů, kteří Slovensko každoročně navštíví. Celou čtvrtinu z nich přitom tvoří Češi, pro něž země zůstává známým druhým domovem.

Stručné dějiny

Archeologické nálezy u Nového Mesta nad Váhom nasvědčují, že oblast dnešního Slovenska byla osídlena již zhruba před 270 tisíci lety. Známá historie regionu začíná v 6. století, kdy se zde usadili Slované. V 9. století tvořilo Slovensko součást Velké Moravy a do téže doby se datuje příchod křesťanství. V 10. století však zemi na dalších tisíc let ovládli Maďaři.

Roku 1526 zvítězili Turci v bitvě u Moháče, Maďarsko ztratilo pozici velké říše a Slovensko se stalo součástí Rakouska-Uherska. Na přelomu 18. a 19. století výrazněji zvedli hlas slovenští nacionalisté, nejprve Anton Bernolák a poté Ľudovít Štúr, který začal v polovině 19. století vydávat první slovenské noviny.

Na konci 19. století se však Maďaři pokusili Slovensko „maďarizovat“ a například používání slovenštiny ve školách bylo zakázáno. V té době tisíce Slováků emigrovaly do zámoří. V první světové válce mnozí odmítali bojovat na straně Rakouska-Uherska a nejeden zběh přešel na východní frontě na druhou stranu. Po skončení války vznikl 28. října 1918 společný stát Čechů a Slováků, nazvaný Československo.

První dvě desetiletí existence Československa se nesla ve znamení prosperity, která skončila se světovou hospodářskou krizí. V březnu 1939 obsadilo nacistické Německo dnešní Českou republiku a formálně samostatný Slovenský štát se stal loutkou v Hitlerových rukou. Po druhé světové válce bylo obnoveno jednotné Československo. Léta 1948–1989 komunistické vlády se nesla ve znamení ignorace lidských práv a ekonomické stagnace. Po zhroucení socialistického bloku byla na konci roku 1989 opět obnovena demokracie. Už dva roky nato, 1. ledna 1993, se Česko a Slovensko rozdělily. Jako všechny bývalé socialistické státy se i Slovensko zpočátku potýkalo s ekonomickými problémy a velkou nezaměstnaností.

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 5,49 milionu, prakticky stejně jako Kyrgyzstán, Dánsko nebo Spojené arabské emiráty
Očekávaná doba dožití: 76,24 roku
Prům. počet dětí: 1,39 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 6,35 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 15,5 % dětí do 15 let, 13,4 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. starších 38,4 roku
Městské obyvatelstvo: 54,7 %
Etnické složení: Slováci 85,8 %; Maďaři 9,7 %; Romové 1,7 %; Rusíni a Ukrajinci 1 %; ostatní nebo neurčení 1,8 %
Náboženství: římskokatolické 68,9 %; protestantské 10,8 %; řeckokatolické 4,1 %; ostatní nebo neurčené 3,2 %; bez vyznání 13 %
Jazyky: úředním jazykem je slovenština, asi pro 10 % obyvatel je mateřským jazykem maďarština; v zemi se mluví také romsky, rusínsky a česky
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 21 %
Gramotnost: 99,6 %.

Politika

Typ vlády: parlamentní demokracie
Samostatnost: od 1. ledna 1993, kdy se dřívější Československo rozdělilo na ČR a SR
Hlava státu: prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
Šéf vlády: premiér Igor Matovič (od 2020)
Volby: prezident je v rámci všelidového hlasování volen na pětileté období (může kandidovat i podruhé), premiér je po parlamentních volbách určen prezidentem, který většinou jmenuje vůdce vítězné strany nebo koalice.

Ekonomika

HDP na hlavu: 19 400 USD (odhad z r. 2020; ČR 23 000 – USD)
Měna: euro

Geografie

Rozloha: 49 035 km², tedy jen o málo menší než Bosna a Hercegovina, více než Dánsko nebo Švýcarsko
Hranice: 1 474 km (s Maďarskem, Polskem, ČR, Rakouskem a s Ukrajinou)
Charakter území: vysoká pohoří na severu a ve středu země, nížina u jižních hranic Podnebí: mírné s teplými léty a chladnými vlhkými zimami
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Bratislavě: leden–březen −3 až 6 / 2–16, duben–červen 6–15 / 16–26, červenec–září 16–7 / 26–15, říjen–prosinec 7 až −2 / 15–4
Nejnižší a nejvyšší bod: řeka Bodrog (94 m) / Gerlachovský štít (2 655 m)

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci