Reklama


Středoafrická republika: V permanentní krizi

10.06.2015

Středoafrická republika je od počátku své samostatné existence velmi nestabilní zemí. Jeden z nejchudších států světa ve 20. století dokonce prošel obdobím samozvaného císařství a ani současnost nevypadá jako předzvěst lepších časů

Současná vlajka Středoafrické republiky byla vytvořena už v roce 1958. Barvy byly údajně vybrány jako klasické barvy Francie a Afriky. Rudý pruh má symbolizovat prolitou krev a žlutá hvězda zářnou budoucnost

Od března 2013, kdy rebelové svrhli prezidenta Françoise Bozizého, trvá v zemi provizorní politický stav. Navzdory mnoha obtížím, které provázejí celé půl století existence samostatné Středoafrické republiky (SAR), však populace vnitrozemského státu od roku 1960 výrazně roste. Ve zmíněném roce měla země asi jen 1,23 milionu obyvatel, odhad z poloviny roku 2014 hovoří o více než pěti milionech.

Potenciál zakopaný v bezvládí

Podobně jako mnoho jiných států „třetího světa“ je i Středoafrická republika potenciálně bohatá. Země disponuje zásobami uranu, ropy, zlata a diamantů, pokrývají ji rozsáhlé deštné pralesy, přičemž velké řeky – zejména Ubangi a Sangu, přítoky Konga – umožňují vyrábět ekologicky čistou elektřinu. Díky rozlehlým plochám orné půdy přežívá asi polovina obyvatel: zemědělství pro ně představuje jedinou možnost obživy. Důležitou součástí ekonomiky je i těžba minerálů a dřeva. Zhruba polovinu zisků z vývozu vytvářejí diamanty, přestože odhadem 30–50 % vytěžených cenných kamenů opouští SAR ilegální cestou.

Překážky hospodářského rozvoje tkví především ve vnitrozemské pozici státu, špatné dopravní síti, nekvalifikované pracovní síle a neuspokojivé makroekonomické situaci společně s politickou nestabilitou. Na rozvoj země přispívá Mezinárodní měnový fond, Francie i další státy.

Pošlapaná lidská práva

Zprávy o porušování lidských práv v SAR vykreslují tristní obraz rozvrácené země. Administrativa si se situací neví rady a právě státní úředníci, spoléhající na svoji beztrestnost, se často dopouštějí nejhorších přestupků.

Ve Středoafrické republice běžně dochází k mimosoudním procesům a popravám, k mučení a znásilňování vězněných žen. Ženská obřízka, diskriminace žen, dětí a minoritních národností společně s nucenými pracemi a obchodem s bílým masem zůstávají smutnou realitou. Některé zprávy označují za vážný problém násilí na ženách a dětech v souvislosti s obviněními z čarodějnictví.

S obavami do budoucnosti

Těžko říct, zda je aktuální situace ve Středoafrické republice horší než dřív, vždyť země prošla už tolika zkouškami. Současný konflikt v každém případě znepokojuje mezinárodní činitele: Tzv. válka v buši, která vypukla roku 2004, sice utichla o tři roky později, ale od roku 2012 znovu probíhají ozbrojené střety mezi vládou, muslimskými a křesťanskými frakcemi. Důsledkem se staly náboženské a etnické čistky a masivní opouštění domovů – jen mezi červnem a srpnem 2013 muselo ze svých obydlí utéct odhadem 200 tisíc lidí.

S ohledem na velké riziko genocidy povolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun v únoru 2014 do Středoafrické republiky tři tisíce příslušníků mírových jednotek. Přidali se ke dvěma tisícům přítomných francouzských vojáků, přičemž by se stavy mezinárodních ozbrojených sil měly ještě minimálně o 50 % navýšit. V červenci sice představitelé znesvářených stran podepsali dohodu o příměří, ale zástupci organizací na ochranu lidských práv varují, že uskutečněné kroky spolehlivě nezaručují klid v zemi.

STRUČNÉ DĚJINY

Megality u města Bouar v západní části státu naznačují, že oblast dnešní Středoafrické republiky byla obydlena nejpozději kolem roku 3500 př. n. l. O vývoji země ovšem víme jen velmi málo.

Od otroků po nezávislost

Mezi 16. a 17. stoletím představovali zdejší metlu muslimští obchodníci s otroky. Zavrženíhodný byznys přitom přetrval až do 19. století. V roce 1894 si oblast podmanili Francouzi a kolonie dostala název Ubangi-Šari. V roce 1905 se spojila s Čadem a o dalších pět let později vytvořila ještě společně s Gabonem a Středním Kongem Francouzskou rovníkovou Afriku. Roku 1946 došlo k rebelii, která Francouze donutila dát zemi autonomní vládu. V roce 1958 se uskutečnily volby o samostatnosti a ofi ciálně byla nezávislost vyhlášena v srpnu 1960. První prezident David Dacko se politicky přiklonil k čínskému komunismu, ovšem na silvestra roku 1965 jej svrhl při puči plukovník Jean-Bédel Bokassa. 

Střídání v čele státu

Prezident Bokassa se na konci roku 1976 prohlásil císařem a jeho režim patřil k nejbrutálnějším, jaké Afrika poznala. Roku 1979 jej rovněž svrhli pučisté, načež se k moci znovu dostal dřívější prezident Dacko, který byl ovšem opět odstraněn v roce 1981. Vůdci v čele státu se ještě mnohokrát vyměnili, od roku 1993 k tomu však alespoň někdy docházelo v rámci relativně standardních voleb. Po povstání v roce 1996 požádal tehdejší prezident Ange-Félix Patassé francouzskou vládu o pomoc při potlačení vzbouřenců. Roku 1998 vyslala OSN do země své jednotky. K neúspěšným vůdcům minulosti se řadí i generál François Bozizé, který vládl od roku 2003 a musel odstoupit po povstání v březnu 2013.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 5,28 milionu, polovina obyvatel ČR; očekávaná doba dožití: 51,35 roku; prům. počet dětí: 4,46 na 1 ženu; kojenecká úmrtnost: 92,86 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 40,6 % dětí do 15 let, 3,6 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 19,4 roku; městské obyv.: 39,1 %; etnické složení: Baya 33 %, Banda 27 %, Mandjia 13 %, Sara 10 %, Mboum 7 %, M’Baka 4 %, Yakoma 4 %, ostatní 2 %; náboženství: animisté 35 %, protestanti 25 %, katolíci 25 %, muslimové 15 %; jazyky: úředním jazykem je francouzština, společným jazykem je i sangho; obyv. pod hranicí chudoby: údaj neznámý; gramotnost: 56,6 %.

Politika

Typ vlády: republika poloprezidentského typu; samostatnost: od 13. 8. 1960 (dříve francouzská kolonie); hlava státu: prozatímní prezidentka Catherine Samba- Panza (od 23. 1. 2014); šéf vlády: prozatímní premiér Mahamat Kamoun (od 10. 8. 2014); provizorní politický stav: od března 2013, kdy rebelové svrhli prezidenta Bozizého, se v zemi vystřídali už tři prozatímní prezidenti a tři prozatímní premiéři.

Ekonomika

HDP na hlavu: 700 USD (odhad z r. 2013), jedna z pěti nejchudších zemí světa (ČR – 26 300 USD); měna: středoafrický frank (CFA frank, také XAF), který je pevně ukotven na euro; 1 euro = 655,96 XAF, 1 USD = cca 525 XAF, 1 CZK = asi 24 XAF.

GEOGRAFIE

Rozloha: 622 984 km², tedy zhruba stejně jako Ukrajina nebo Francie; hranice: 5 920 km (s Demokratickou republikou Kongo, Čadem, Jižním Súdánem, Kamerunem, Kongem a Súdánem); charakter území: rozsáhlá plochá až zvlněná náhorní plošina, na severovýchodě a jihozápadě roztroušené kopce; podnebí: tropické, horké suché zimy a mírná až horká léta s dostatkem vláhy; min. noční / max. denní teploty (°C) v Bangui: leden–březen 20–21/33–34, duben–červen 21/26–27, červenec– září 20/29–31, říjen–prosinec 19–20/31–32; nejnižší a nejvyšší bod: řeka Oubangui (335 m) / Mont Ngaoui (1 420 m). 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Víska Albinen leží na jihu země v nadmořské výšce 1 300 metrů, na dohled od Matterhornu.

Zajímavosti

Vlevo šaty vyrobené z listí, vpravo herečka Bingbing Fan.

Revue

Mrtvý muž z dnešního Německa, který se zřejmě stal obětí moru doby kamenné

Věda

<p>Ve výjimečných případech jsou rohy starých beranů dlouhé až jeden metr</p>

Příroda

Protiletadlový kanón Bofors instalovaný na polském torpédoborci ORP Błyskawica

Válka

Ledové gejzíry na Saturnově Enceladu jistě stojí za prozkoumání

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907