Reklama

Reklama

Středoafrická republika: V permanentní krizi

10.6.2015 - Marek Telička
Středoafrická republika je od počátku své samostatné existence velmi nestabilní zemí. Jeden z nejchudších států světa ve 20. století dokonce prošel obdobím samozvaného císařství a ani současnost nevypadá jako předzvěst lepších časů

Středoafrická republika

Vlajka Středoafrické republiky

Současná vlajka Středoafrické republiky byla vytvořena už v roce 1958. Barvy byly údajně vybrány jako klasické barvy Francie a Afriky. Rudý pruh má symbolizovat prolitou krev a žlutá hvězda zářnou budoucnost

Od března 2013, kdy rebelové svrhli prezidenta Françoise Bozizého, trvá v zemi provizorní politický stav. Navzdory mnoha obtížím, které provázejí celé půl století existence samostatné Středoafrické republiky (SAR), však populace vnitrozemského státu od roku 1960 výrazně roste. Ve zmíněném roce měla země asi jen 1,23 milionu obyvatel, odhad z poloviny roku 2014 hovoří o více než pěti milionech.

Potenciál zakopaný v bezvládí

Podobně jako mnoho jiných států „třetího světa“ je i Středoafrická republika potenciálně bohatá. Země disponuje zásobami uranu, ropy, zlata a diamantů, pokrývají ji rozsáhlé deštné pralesy, přičemž velké řeky – zejména Ubangi a Sangu, přítoky Konga – umožňují vyrábět ekologicky čistou elektřinu. Díky rozlehlým plochám orné půdy přežívá asi polovina obyvatel: zemědělství pro ně představuje jedinou možnost obživy. Důležitou součástí ekonomiky je i těžba minerálů a dřeva. Zhruba polovinu zisků z vývozu vytvářejí diamanty, přestože odhadem 30–50 % vytěžených cenných kamenů opouští SAR ilegální cestou.

Překážky hospodářského rozvoje tkví především ve vnitrozemské pozici státu, špatné dopravní síti, nekvalifikované pracovní síle a neuspokojivé makroekonomické situaci společně s politickou nestabilitou. Na rozvoj země přispívá Mezinárodní měnový fond, Francie i další státy.

Pošlapaná lidská práva

Zprávy o porušování lidských práv v SAR vykreslují tristní obraz rozvrácené země. Administrativa si se situací neví rady a právě státní úředníci, spoléhající na svoji beztrestnost, se často dopouštějí nejhorších přestupků.

Ve Středoafrické republice běžně dochází k mimosoudním procesům a popravám, k mučení a znásilňování vězněných žen. Ženská obřízka, diskriminace žen, dětí a minoritních národností společně s nucenými pracemi a obchodem s bílým masem zůstávají smutnou realitou. Některé zprávy označují za vážný problém násilí na ženách a dětech v souvislosti s obviněními z čarodějnictví.

S obavami do budoucnosti

Těžko říct, zda je aktuální situace ve Středoafrické republice horší než dřív, vždyť země prošla už tolika zkouškami. Současný konflikt v každém případě znepokojuje mezinárodní činitele: Tzv. válka v buši, která vypukla roku 2004, sice utichla o tři roky později, ale od roku 2012 znovu probíhají ozbrojené střety mezi vládou, muslimskými a křesťanskými frakcemi. Důsledkem se staly náboženské a etnické čistky a masivní opouštění domovů – jen mezi červnem a srpnem 2013 muselo ze svých obydlí utéct odhadem 200 tisíc lidí.

S ohledem na velké riziko genocidy povolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun v únoru 2014 do Středoafrické republiky tři tisíce příslušníků mírových jednotek. Přidali se ke dvěma tisícům přítomných francouzských vojáků, přičemž by se stavy mezinárodních ozbrojených sil měly ještě minimálně o 50 % navýšit. V červenci sice představitelé znesvářených stran podepsali dohodu o příměří, ale zástupci organizací na ochranu lidských práv varují, že uskutečněné kroky spolehlivě nezaručují klid v zemi.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock

Reklama