Reklama

Reklama

Surinam: Multikulturní kotlík vedený prezidentem zločincem

15.9.2015 - Marek Telička
Jihoamerický Surinam je zajímavý velkou etnickou pestrostí, ale mimo jiné i kriminální činností prezidenta Bouterseho. Pro nás je pak určitě pozoruhodný fakt, že má v zemi výrazné zastoupení evangelická církev Moravští bratři
Paramaribo
Mešita a synagoga v ParamaribuBrokopondoJihoamerické NizozemskoMultikulturní kotlíkPřírodní rezervace Centrální Surinam

Surinam

surinam

Vlajka má bílý podklad. Uprostřed vlajky se nahází na 1/3 vlajky vodorovný červený pruh, na horním a dolním okraji vlajky se nachází vodorovné zelené pruhy, ale mezi červeným a zeleným pruhem je vidět bílý podklad - bílé pruhy které jsou o šířce asi 2 x menší než pruh zelený. Na červeném pruhu je potom ještě pěticípá hvězda.

Zelená symbolizuje úrodné krajiny, bílá znamená spravedlnost a svobodu, červená znamená lásku a pokrok. Pěticípá hvězda symbolizuje sebeobětování.

Surinam je nejmenším nezávislým státem Jižní Ameriky, přesto patří mezi kulturně a etnicky nejpestřejší země světa. Velkou část jeho obyvatel tvoří potomci afrických otroků a dělníků z Indie a Indonésie, které doplňují původní obyvatelé, evropští potomci nizozemských farmářů a dalších Evropanů, Židé, Libanonci a jiné minority. Mezi jednotlivými etniky však dochází pouze k malému prolnutí a důsledkem je nejen zachování rozličných, bezprostředně „sousedících“ kultur, ale také například rozdělení v politice. Mnohé strany totiž stavějí právě na etnické příslušnosti.

Tmelícím prvkem se stal jazyk někdejší koloniální mocnosti – nizozemština, která představuje mateřštinu pro více než 60 % Surinamců. Zbylá část obyvatel ji ovládá jako druhou řeč.

V tomto multikulturním a multietnickém kotli lze přitom najít i nečekanou českou stopu. Zhruba čtvrtina Surinamců se totiž hlásí k protestantským církvím, z nichž mají největší zastoupení Moravští bratři. Tato evangelická církev, jejíž kořeny sahají do východočeského Kunvaldu v roce 1457, pronikla do Surinamu s německými misionáři v 1. polovině 18. století.

Kámen úrazu? Prezident

Pro někdejší kolonie bývají klíčové vztahy s „mateřskou“ zemí. Totéž platilo i pro Surinam a Nizozemsko až do vojenského puče v roce 1980. Trnem v oku evropskému státu se stal především současný zvolený prezident a někdejší diktátor Desiré Bouterse. V Nizozemsku ho v nepřítomnosti odsoudili k jedenácti letům vězení za pašování drog a ještě vážnější je jeho klíčová účast v politickém krveprolití v prosinci 1982. Zejména kvůli těmto případům udržuje Nizozemsko se Surinamem jen nejnutnější vztahy a nezahrnuje jihoamerickou zemi do svých rozvojových programů.

Ekonomika a deštné pralesy

Kvůli pocuchaným vztahům s Nizozemskem se muselo výrazně osamostatnit surinamské hospodářství, které dříve hodně spoléhalo na pomoc ze zámoří. V letech 2010–2013 rostla ekonomika o 4–5 % ročně, ale státní finance oslabila vysoká inflace. Vláda reagovala 20% znehodnocením měny a zvýšením daní.

Stále je však potřeba provést mnohé reformy a zejména podpořit konkurenční prostředí. V současnosti trvá v Surinamu registrace nové společnosti nejdéle na světě – bezmála dva roky! Surinamská ekonomika dnes závisí především na těžebním průmyslu: asi 85 % exportu tvoří kysličník hlinitý, zlato a ropa. Důležitou roli však hrají i zemědělské plodiny, přičemž se vyváží především rýže a banány. Významným exportním artiklem se staly rovněž krevety.

Velkou příležitost do budoucna pak představuje ekoturismus. Vždyť více než 80 % plochy země pokrývá neporušený deštný prales a v roce 1998 vyhradila vláda 16 000 km2 jako přírodní rezervaci Centrální Surinam, která od roku 2000 figuruje i na seznamu UNESCO.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock

Reklama