Tři soutěsky: Před 15 lety začalo napouštění největšího vodního díla světa
Před 15 lety byla dokončena druhá fáze výstavby jednoho z nejkontroverznějších vodních děl na světě – mamutí čínská přehrada Tři soutěsky se začala plnit vodou
Elektřinu dodává hydroelektrárna Tři soutěsky již 10 let. V červnu 2003 se začala plnit vodou a hladina přehrady dosáhla 135 metrů.
První etapa stavby baly zahájena v roce 1994, elektřinu začala elektrárna dodávat o čtrnáct let později.
Stavba byla rozdělena do tří částí – v letech 1994 až 1997 došlo k přehrazení a odklonu řeky. Kvůli stavbě bylo v této době přesídleno okolo 100 tisíc lidí.
Druhá etapa probíhala mezi léty 1998 a 2003. Během této doby došlo k výstavbě přehrady a instalaci prvních čtyř turbín. Hladina přehrady dosáhla v červnu 2003 výšky 135 metrů.
Celkem musely být kvůli stavbě vodního díla přestěhovány téměř 2 miliony lidí, zaplaveno a zničeno bylo 13 velkých měst, 140 menších sídel a 1 350 vesnic.
Poslední etapa výstavby probíhala mezi léty 2004 a 2009, kdy se hladina v přehradě zvedla na současných 175 metrů.
Při dokončení v roce 2008 měla elektrárna 26 turbín a s instalovaným výkonem 18 200 MW se stala hydroelektrárnou s největším instalovaným výkonem na světě.
Aktuálně hydroelektrárna Tři soutěsky produkuje 22,5 GW elektrické energie, což představuje jedenáctinásobek výkonu JE Dukovany. Nádrž pojme až 39 miliard krychlových metrů vody (asi 54 objemů české přehrady Orlík) a vodní plocha zabírá 1084 kilometrů čtverečních.
Myšlenka vybudovat obří přehradu na řece Jang-c’-ťiang se zrodila již před dlouhými 99 lety. K definitivnímu schválení projektu přehrady a vodní elektrárny ale došlo až o 73 let později. Cílem monumentální stavby byl hlad rozvíjející se země po elektřině a snaha omezit devastující záplavy na Modré řece. Jen ve 20. století napáchala Jang-c’ velké škody šestkrát během nichž si vyžádala přes 400 tisíc lidských životů. Zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy (trojnásobek rozlohy ČR) a postiženo bylo celkem 290 milionů lidí. Pod hladinou zmizela i vzácná archeologická naleziště.
Obří přehrada ale způsobuje vážné ekologické a geologické problémy. Ze zaplavených a rozkládajících se stromů a rostlin se uvolňují skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý nebo metan. Během povodní se u hráze hromadí tolik naplavenin, že lidé mohou doslova chodit po vodě. Kromě odpadků se v přehradě hromadí také chemikálie, třeba hnojiva stékající z polí.
