Reklama

Reklama

Trinidad a Tobago: Karneval v Karibiku, ropa a Islámský stát

18.6.2017 - Marek Telička
Trinidad a Tobago je jednou z nejbohatších zemí karibské oblasti a za své ekonomické postavení vděčí značným zásobám zemního plynu i ropy. Stát, jenž zároveň proslul jako místo zasvěcené karnevalu, má však také bezpečnostní problémy – a bude je muset razantně řešit
karneval
Roztančený karneval

Karneval je přední turistickou událostí. Koná se každý rok v pondělí a v úterý před Popeleční středou, tedy před začátkem postního období, a jeho historie sahá až do počátku 19. století.

Španělský přístavBoj proti islámskému extremismuparlamentKožatka velkáMotýlek

Trinidad a Tobago

Trinidad a Tobago

Vlajka nezávislého Trinidadu a Tobaga se používá od konce srpna 1962. Červená představuje oheň, slunce a odvahu, černá zem a odhodlání a bílá je symbolem vody, čistoty a rovnoprávnosti.

Když Trinidad a Tobago získal v roce 1962 nezávislost, zvolili jeho zástupci pro nově vzniklý stát status člena Společenství národů, takže královna Alžběta II. zůstala formálně jeho hlavou. V roce 1976 se zřízení změnilo na republiku, jejíž relativně poklidnou existenci pak v roce 1990 narušil pokus o převrat – a poznamenal ji až do dnešních dní. 

Vidina svatého boje

V červenci 1990 napadlo 114 příslušníků organizace Jamaat al Muslimeen (JAM, Muslimská škola nebo Muslimská společnost) pod vedením Yasina Abu Bakra sídlo parlamentu. Po čtyři dny drželi v zajetí členy vlády a okupovali tehdy jedinou místní televizní stanici. Dvě desítky lidí byly zabity a na ulicích propukl chaos a rabování. Všichni útočníci se nakonec vzdali pod příslibem prezidentského pardonu. Žádný z členů JAM nebyl nikdy kvůli podílu na převratu potrestán, mnohé z nich však později zadrželi a soudili za účast na jiných násilných činech.

 

Islámský extremismus, jenž se v zemi projevil už před víc než čtvrt stoletím, tam zapustil kořeny. Muslimové sice tvoří jen dvacetinu populace, ale muslimští mladíci se nechávají pobláznit vidinou boje, který považují za svatý. Yasin Abu Bakr a JAM již nejsou v kurzu, jejich příklad však táhne. Ideálem mladých muslimů se stal samozvaný Islámský stát (IS). 

Nový trestný čin

Na rozdíl od mnoha jiných zemí se na Trinidadu ještě nedávno nepovažovalo za kriminální čin, pokud se někdo z tamních občanů přidal k jednotkám IS. Podle prohlášení trinidadského ministra národní bezpečnosti Edmunda Dillona a někdejšího amerického velvyslance Johna L. Estrady se z národa, který čítá zhruba 1,2 milionu obyvatel, rekrutovalo do konce roku 2015 asi 130 členů Islámského státu. Pro srovnání: Stejný osud si zvolilo celkem 250 občanů Spojených států, jež však mají 324 milionů obyvatel, tedy přibližně 270krát víc než Trinidad a Tobago. V přepočtu na hlavu tak ostrovní země představuje nejsilnější základnu rekrutů IS na západní polokouli

„Zdejší lidé se v Islámském státě prosazují na vysoké pozice,“ uvedl Estrada, „mají respekt a umějí mluvit anglicky. IS je používá jako zdroj propagandy, kterou chce šířit v Karibiku.“ Podle Yasina Abu Bakra vytvořila země mladým muslimům nepřátelské prostředí, kde se necítí bezpečně a nemají možnost vstoupit do vojenských či policejních složek. Trinidadská vláda přišla letos v únoru s řadou právních změn, jež stavějí členství v IS mimo zákon. Občané Trinidadu, kteří v budoucnu vycestují do určitých zemí, tak budou automaticky považováni za teroristy a zůstane na nich, aby prokázali opak. 

Třetí z celé Ameriky

Z ekonomického hlediska se státu daří nadprůměrně. Už roku 1902 začal těžit zemní plyn a ropu, díky nimž je v rámci kontinentu v přepočtu na hlavu třetí nejbohatší zemí, po USA a Kanadě. Tamní hospodářství staví převážně na průmyslu a přitahuje řadu zahraničních investorů. Těžba ropy a zemního plynu generuje asi 40 % hrubého domácího produktu a 80 % vývozních zisků, zároveň však v těžebním průmyslu nepracuje ani 5 % populace. 

Dlouhodobým cílem vlády je rozvoj dalších ekonomických odvětví a jako velmi slibný sektor se do budoucna jeví turistika. Trinidad a Tobago má velký potenciál díky stabilní demokratické vládě a vzdělané, anglicky mluvící pracovní síle. Mezi hlavní brzdy však patří nízká produktivita práce, nevýkonná státní správa a korupce, jež stojí v cestě dalšímu hospodářskému rozvoji. 

Drogy a drogové kartely

Stejně jako mnohé další státy Latinské Ameriky, také Trinidad a Tobago je tranzitní drogovou zemí. Z jihoamerického kontinentu přes něj na východní pobřeží USA směřuje především kokain a odhadem 20–30 % tamního HDP tvoří skrytá ekonomika, kam lze určitě počítat i příjmy z obchodu s drogami. Místní obchodní a politické organizace často s drogovými kartely spolupracují a jsou jimi financovány. Dvě hlavní pašerácké větve představuje syrsko-libanonský kartel a kartel trinidadských Indů. První zmíněný v zemi funguje už od 70. let minulého století a ovládá značnou část jejího finančního i politického dění.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock, Wikipedia

Reklama