Tygr ussurijský: Poslední život sibiřské šelmy

Tygr ussurijský je největší žijící kočkovitou šelmou. Pronásledování bezohlednými lovci jej v první polovině 20. století přivedlo na pokraj existenční propasti. Tato nádherná šelma ze svých devíti životů již pravděpodobně osm spotřebovala.

22.06.2024 - Zuzana Teličková



Zatímco dny tygra kaspického (Panthera tigris virgata) byly sečteny již v padesátých letech minulého století, jeho blízký příbuzný tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) se stále potuluje tajgami Ruského Dálného východu. Těží především z faktu, že žije daleko od hustě obydlených oblastí, kde je velmi přísně chráněn.

Záchrana na poslední chvíli

Tato majestátní šelma s poměrně světle zbarvenou srstí a širokými tlapami pro snazší pohyb po sněhu, zažila v minulosti kruté pronásledování. Největší krize uhodila na populaci tygra ussurijského (jemuž se říká také tygr sibiřský) v první polovině 20. století. Kolem roku 1930 se ve volné přírodě pohybovalo pouze čtyřicet jedinců, kteří čelili neustálému nebezpečí. Většina populace padla za oběť systematickému vybíjení armádními jednotkami podporovanými státem a komunistickým režimem (což bylo osudné tygrům kaspickým).

Vládním orgánům trvalo nezvykle dlouho, než si uvědomily, jaký mezinárodně ceněný poklad skrývají ruské lesy. Zákaz lovu tygrů byl uzákoněn až v roce 1947, kdy byla tygří populace téměř vyhlazena. Podobně dopadly i menší populace v severní Číně a Koreji. Naštěstí jsou tygři schopni poměrně rychle se množit, pokud mají dostatek potravy a vhodné životní podmínky.

Útočiště na Dálném východu

Populace se opět vzchopila, bohužel však jen z několika málo desítek jedinců. Genetická rozmanitost proto dostala na frak: mnozí tygři jsou si podobní jako sourozenci, často dokonce jako dvojčata. To mimo jiné znamená, že nemoc, která dokáže zabít jednoho tygra, může kvůli stejné imunitní slabosti vyhubit všechny. Kácení lesů, stavění silnic, sušší a teplejší počasí s množstvím lesních požárů a všudypřítomní pytláci – to vše stěžuje tygrům ussurijským jejich snahu udržet si stabilní populaci.

Přesto všechny problémy dnes ve volné přírodě najdeme kolem 550 jedinců, z nichž 95 % žije na území Ruského Dálného východu. Největší útočiště jim poskytuje přírodní rezervace Sichote-Alin a o jejich ochranu se stará především projekt Tygr ussurijský založený roku 1992. Jeho cílem je nasbírat co nejvíce vědeckých poznatků o životě šelem, a to nejen prostřednictvím radiolokace šedesáti jedinců vybavených vysílačkami.

Pečlivé studium vzorců chování, sociálních struktur, pohybu a využití území, potravních zvyků, reprodukce, úmrtnosti i vztahu s ostatními živočišnými druhy včetně člověka, jsou základem pro účinnou ochranu největší kočkovité šelmy na světě. Nejvíce by však pomohlo vyvrácení mýtů o léčebných účincích nejrůznějších částí tygřího těla. Tyto pověry stále kolují zejména v Číně a jejich důsledkem je pytlačení i za cenu velkého rizika.


Další články v sekci