Reklama


USA: Neznámá tvář Ameriky

29.04.2013

Spojené státy americké jsou skutečně zemí neomezených a nečekaných možností. Mimo jiné jsou státem, který má nejvíce uvězněných, je největším světovým dlužníkem a armáda tohoto státu je dost možná největším znečišťovatelem ovzduší na světě

Staří Egypťané vyráběli ze semen skočce pomalu hořící lampový olej
Staří Egypťané vyráběli ze semen skočce pomalu hořící lampový olej

Zřejmě nejznámější vlajka světa – 50 hvězd pro 50 států a 13 pruhů zastupujících zakládající, původně britské kolonie. Podoba a barvy se staly předlohou pro vlajky jiných zemí, například Chile, Libérie, Malajsie nebo Portorika

Která ze všech zemí světa je největším světovým dlužníkem? V případě, že tipujete některý z chudých afrických států, jste o kontinent a několik ekonomických úrovní vedle. Největším světovým dlužníkem je totiž bohatá Amerika.

Zadlužení a v chudobě

Externí dluh je souhrnem všech závazků vůči zahraničním subjektům včetně úroků, které by vláda a instituce se sídlem v konkrétním státě měly dříve či později zaplatit. Nezahrnuje však jen dluhy vlády a firem, ale rovněž individuální závazky vůči organizacím či jedincům mimo hranice země. Podle tohoto ukazatele jsou největším světovým dlužníkem Spojené státy americké. Jejich souhrnný dluh představuje sumu prakticky rovnou ročnímu HDP státu, tedy zhruba 15 bilionů (1012) amerických dolarů. To znamená, že každý z 314 milionů Američanů je zatížen dluhem 47 500 dolarů. Pro úplnost dodáváme, že na opačném pólu, tedy v pozici největšího světového věřitele, je momentálně Japonsko následované Čínou. Právě vůči Číně a Japonsku mají USA největší část svého dluhu.

V souvislosti s informací o velikosti amerického dluhu je vhodné zmínit, že podle vlastních údajů americké vlády žije 15,1 % Američanů, tedy asi 47 milionů lidí, pod hranicí chudoby. Jde o chudobu relativní, což znamená, že takto zařazení lidé mají podstatně nižší příjmy a možnosti než většina společnosti.

Armáda s drahou klimatizací

Americká ekonomika je přitom jednoznačně největší a reprezentuje asi pětinu světového HDP. Příjem v přepočtu na osobu je šestý nejvyšší na světě. Zřejmě nejpozoruhodnější položkou v obrovském americkém rozpočtu, a to na straně výdajů, jsou náklady na armádu. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro světový mír (SIPRI) bylo v roce 2011 vydáno na zbrojení celkem 1,74 bilionů (1012) dolarů. Z toho 711 miliard (109) dolarů, tedy plných 41 %, utratily na svoji výzbroj a armádu Spojené státy. Velký odstup za nimi má druhá Čína (228 miliard USD) a třetí Rusko (93,7 miliard USD).

Mezi jednotlivými položkami armádního rozpočtu vyniká velmi netradiční účet za provoz klimatizace. V Iráku a Afghánistánu stojí USA klimatizované prostředí pro americké vojenské jednotky zhruba dvacet miliard dolarů ročně. To je víc, než na svůj roční provoz potřebuje Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), jenž v roce 2011 hospodařil s částkou 18,7 miliard dolarů.


Podivné pojištění a přeplněné věznice

Jako další z řady kuriozit americké reality je určitě třeba zmínit zdravotnictví. Za výdaje spojené se zdravím a zdravotnictvím utratí Američané ročně asi 2,4 bilionu dolarů, což je zhruba 17 % státního HDP. Přitom je jeho kvalita řazena v rámci zprávy Světové zdravotnické organizace až na 37. místo. Ted Epperly, jeden z předních amerických odborníků, o systému prohlašuje: „V zásadě je mnoha lidem v naší zemi dostupná pouze zdravotní péče na úrovni zemí třetího světa.“ Velký podíl na tom má podivný systém zdravotního pojištění, který vymezuje míru, jakou se pojišťovny podílejí na zdravotních výdajích jednotlivce. Z Američanů, kteří se kvůli zdraví dostali do osobního bankrotu, mělo 78 % zdravotní pojištění!

Mezi vyspělými státy mají USA ještě jeden málo známý primát – nesporný rekord nejvyššího počtu vězňů. Na začátku roku 2010 bylo uvězněno zhruba dva a čtvrt milionu amerických občanů, což je přibližně každý stý dospělý Američan.

STRUČNÉ DĚJINY

Původní obyvatelé Ameriky včetně přírodních národů Aljašky pravděpodobně migrovali z Asie před 40–12 tisíci let. Velké množství z nich zahynulo při osidlování Ameriky Evropany na zavlečené infekční choroby, jako byly například pravé neštovice.

Po objevu Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 začali kontinent obsazovat Španělé a po nich Francouzi a Britové. Holanďané postoupili své teritorium (dnešní New York) v roce 1674 Británii. Roku 1732 bylo dokončeno formování třinácti britských kolonií – původních třinácti států USA. Ve druhé polovině 18. století vyvrcholila touha po osamostatnění ve válce za nezávislost. Dne 4. července 1776 pak byly Spojené státy americké deklarovány jako nezávislá země.

Koupě Aljašky od Ruska (1867), připojení Havajských ostrovů (1898) a vítězství v americko-španělských válkách, díky nimž USA získaly Portoriko, Guam a Filipíny (ty o půl století později vyhlásily nezávislost), znamenaly definitivní stanovení územních nároků. Do první světové války se Spojené státy zapojily až roku 1917 a do druhé světové války vstoupily po napadení základny Pearl Harbor Japonci 7. prosince 1941. Jako jediný zúčastněný stát vyšly USA z největšího ozbrojeného konfliktu jako mnohem bohatší. Byly vedoucí kapitalistickou mocností během „studené války“ s komunistickými státy vedenými Sovětským svazem.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 314 milionů, třetí nejlidnatější země světa
Věková struktura: 20,1 % děti do 15 let, 13,1 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. mladších než 36,9 let
Městské obyvatelstvo: 82 %
Etnické složení: běloši 79,96 %, černoši 12,85 %, Asiaté 4,43 %, američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky 0,97 %, Havajci a ostatní obyvatelé Tichomoří 0,18 %, smíšená etnika 1,61 %
Náboženství: protestanti 51,3 %, katolíci 23,9 %, mormoni 1,7 %, ostatní křesťané 1,6 %, židé 1,7 %, buddhisté 0,7 %, muslimové 0,6 %, ostatní 2,5 %, nezařaditelní 12,1 %, bez vyznání 4 %
Jazyky: především angličtina (82,1 %) a španělština (10,7 %)
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 15,1 %
Gramotnost: 99 %
Nezaměstnanost: 7,7 % (2013)

Politika

Typ vlády: federální republika
Samostatnost: vyhlášena 4. července 1776, až 3. září 1783 byla uznána Velkou Británií
Hlava státu: prezident Barack Obama (od 20. ledna 2009), viceprezident Joseph Biden, prezident je zároveň šéfem vlády; volby: prezident a viceprezident jsou voleni na čtyři roky v rámci všelidového hlasování na společném volebním lístku a mohou zvítězit ve dvou po sobě jdoucích obdobích; poslední volby byly v listopadu 2012; vláda je jmenována prezidentem se souhlasem senátu.

Ekonomika

HDP na hlavu: 48 100 USD
Měna: americký dolar (USD), 1 dolar = cca 19,80 korun.

GEOGRAFIE

Rozloha: 9 826 675 km2, po Rusku a Kanadě třetí největší stát světa
Délka pobřeží: 19 924 km
Hranice: celkem 12 034 km (s Kanadou, vč. Aljašky, a s Mexikem)
Charakter území: rozlehlá centrální rovina, na západě hory, na východě spíše vrchovina
Podnebí: většinou mírné, na Havaji a na Floridě tropické, Aljaška má arktické podmínky
Teploty (°C) ve Washingtonu (noc/den): leden–březen −6 až 0 / 4 až 12, duben–červen 4 až 15 / 18 až 28, červenec–září 17 až 13 / 30 až 26, říjen–prosinec 5 až −3 / 19 až 7
Nejnižší a nejvyšší bod: Údolí smrti (−86 m) / Mount McKinley (6 194 m)

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Jezero Van ukrývá velkou stavbu z éry království Urartu

Věda
Revue

Druh alkoholu má význam pro náladu pijana

Věda

Jedovatou barvu plnou olova ochutnával, otrava byla otázkou času…

Historie

Střet kavalerie v bitvě u Náchoda 27. června 1866

Válka

Vizualizace planety Ross 128 b o velikosti Země s vhodnými teplotními podmínkami na povrchu. Systém leží pouhých 11 světelných let od Země.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907