V Německu se podařilo objevit zuby nejmenšího známého hominida
Antropologové objevili nedaleko německého Augsburgu dva zuby a kolenní čéšku doposud neznámého hominida. V naší evoluční linii jde o zástupce rekordně malého druhu.
Nejmenším zástupcem čeledi hominidů (Hominidae) je dnes šimpanz bonobo (Pan paniscus), někdy též označovaný jako šimpanz trpasličí, který v dospělosti dorůstá výšky necelého metru a váží okolo 50 kilogramů. Ostatní dnešní hominidé, tedy šimpanzi, gorily a lidé, jsou podstatně větší. V minulosti ovšem žili i podstatně menší hominidé.
Dokládá to i nový nález z německého Hammerschmiede na periferii Augsburgu. Antropologové zde nedávno objevili dva fosilní zuby a kolenní čéšku doposud neznámého hominida, kterého vědci pojmenovali Buronius manfredschmi. S odhadovanou hmotností pouhých 10 kilogramů - což je přibližně hmotnost kočky, jde o nejmenšího známého lidoopa.
Nejmenší z hominidů
Na lokalitě Hammerschmiede se těží jíl. Fosilie buronia byla objevena ve vrstvě z období miocénu, z doby před asi 11,6 miliony let. Shodou okolností byla před pár lety na stejném místě a ve stejné vrstvě objevena fosilie jiného, většího hominida Danuvius guggenmosi. Podle odborníků jde o první známý případ společného soužití dvou různých hominidů z období evropského miocénu.
Badatelé se domnívají, že přestože buronius a danuvis obývali stejný prostor, žili velmi odlišným způsobem života. Tvar nalezené kolenní čéšky a odhadovaná celková velikost naznačují, že menší buronius zdatně šplhal po stromech a živil se měkkými listy a plody, zatímco danuvius byl na svou dobu překvapivě vzpřímený, což naznačuje, že trávil většinu života na zemi. Podrobnosti o okolnostech objevu vědci zveřejnili v odborném časopisu PLOS One.
Lidoopové z Evropy
Pokud pomineme Homo sapiens, který obývá všechny kontinenty, žijí dnes lidoopové pouze v tropických pralesích střední Afriky a jihovýchodní Asie. V minulosti ale bývala domovem řady druhů lidoopů i Evropa. Všechny tyto evropské druhy vyhynuly během pozdního miocénu, tedy v období před 11,63 až 5,33 miliony let. Smrtelnou ránu jim podle vědců pravděpodobně zasadily místní klimatické změny.
Přibližně před 9 miliony let došlo k přeměně velké části evropských (pra)lesů na kultury, které bychom dnes zařadili mezi pastviny. To dramaticky změnilo životní prostředí a potravní nabídku lidoopů, kteří tento prostor obývali. Zda byl obětí této změny i Buronius manfredschmi lze bohužel jen spekulovat.
