Věcné uvažování budoucích otců: Víc potomků, nebo víc starostí?
Sladkovodní ryby cichlidy žijící v Jižní a Střední Americe a v Africe jsou odjakživa proslulé vzornou péčí o potomky. Mimo jiné je u nich pozoruhodné, že rodičovské povinnosti plní samci i samičky rovným dílem
Mezinárodní tým amerických, finských a německých vědců ovšem zjistil, že samečci mají za určitých okolností přece jen tendenci partnerku opustit a všechnu starost o mladé nechat na ní. Toto chování se častěji objevuje u větších druhů cichlid obývajících jezera a dochází k němu spíše v pozdější fázi období tření. V důsledku tohoto jednání je pak nejen přetížená samička, která jako „svobodná matka“ nemůže kvalitně zastat všechnu potřebnou péči o mláďata, ale několikanásobně větší hrozba ze strany predátorů číhá i na malé rybky. Samečci tak jsou vlastně sami proti sobě, neboť mnoho jejich vlastních potomků přijde o život.
TIP: Zabijáci s pověstí neviňátek aneb Mírní vlci, krvelačné akvarijní rybky
Proč dají přednost volnosti před ochranou mláďat, která nesou jejich genetickou informaci, není zatím jasné. Na první pohled kontraproduktivní chování je pravděpodobně motivováno příležitostí k dalšímu páření, které může přinést nové potomky. Energie vynaložená na páření se pak může zdát jako výhodnější investice, než dlouhodobá, vyčerpávající péče o již narozená mláďata.
