Reklama


Velká Británie: Ostrovy s hrdou tradicí

03.10.2013

Z někdejšího koloniálního panství, které představovalo největší světovou říši v dějinách, zůstalo už jen málo. Velká Británie je ovšem stále zemí živoucích tradic, národní hrdosti a nezanedbatelné mezinárodní síly

Reklama

Vlajce Velké Británie se říká „Union Jack“ a její současná podoba se datuje od roku 1801. Skládá se z červeného kříže patrona Anglie svatého Jiří a z rovněž červeného diagonálního kříže svatého Patrika, patrona Irska. Bílý diagonální kříž na pozadí představuje symbol svatého Ondřeje, který je patronem Skotska. Wales je s Anglií spojen již od roku 1535, ale na standartě reprezentován není

Převážná část Velké Británie (zkráceně Británie), jejíž celý oficiální název zní Spojené království Velké Británie a Severního Irska, se rozkládá na ostrově Velká Británie – největším z Britských ostrovů. Po indonéské Jávě a japonském Honšú jde o třetí nejlidnatější ostrov světa. Žije zde většina (asi 62 milionů) z obyvatel Spojeného království.

Domácí cizina i vzdálený domov

Ostrov Velká Británie je obklopen asi tisíci dalšími ostrovy a ostrůvky, z nichž většina patří pod britskou správu. Výjimku tvoří větší část Irska a rovněž tzv. dependence – normanské ostrovy Jersey a Guernsey a ostrov Man. Ty mají vlastní zákonodárné sbory, britská vláda je ovšem zodpovědná za otázky jejich obrany a zahraniční politiky.

Jakýmsi protikladem dependencí jsou zámořská území, jež tvoří pozůstatek Britského impéria, které dříve zahrnovalo skoro čtvrtinu světové souše. Jde o oblasti, jejichž obyvatelé vyjádřili v období rozpadu říše vůli zůstat její součástí. Nejznámější z nich jsou Bermudy, Kajmanské ostrovy a Falklandy.

Budoucnost bez Skotska?

Británie se stala první industrializovanou zemí světa a v průběhu 19. a 20. století byla vůdčí ekonomickou mocností. Z někdejší síly stále ještě hodně zůstalo a stát dodnes představuje šestou největší ekonomiku podle nominálního HDP. 

Propracovaný systém zemědělství zaměstnává jen 2 % pracovních sil, ale přitom zabezpečuje 60 % domácích potřeb. Stát má velké zásoby uhlí, ropy a zemního plynu, které se však postupně tenčí. V důsledku globální finanční krize navíc země dodnes zažívá náročné období. Koaliční vláda přijala přísná opatření směřující ke snížení vysokého rozpočtového schodku a znovu se zvažuje možnost osamostatnění Skotska, o němž rozhodne referendum v roce 2014.

Supervelmoc přistěhovalců

Historickou váhu Velké Británie lze dodnes vedle ekonomiky ještě mnohem více sledovat v oblasti diplomacie. Stát je stále považován za supervelmoc, navíc za jednu z pěti, které disponují jaderným arzenálem. Na výzbroj vydává Británie 2,3– 2,6 % celkového HDP, tedy po USA, Číně a Rusku nejvíc na světě. Udržuje vojenské posádky a základny například v Bruneji, Belize, Kanadě, na Kypru nebo v Keni.

Stále si také udržuje pověst blahobytné země, která přitahuje přistěhovalce. Při sčítání lidu v roce 2010 se ukázalo, že 11,3 % britské populace (sedm milionů lidí) představují přistěhovalci narození v cizině.

STRUČNÉ DĚJINY

Ve starověku byla Velká Británie osídlena několika keltskými a později i germánskými kmeny. V letech 55–54 př. n. l. sem Julius Caesar podnikl první římské vojenské výpravy a od 1. století do začátku pátého ovládali Římané prakticky celou oblast.

Po odchodu Římanů vznikla na jihovýchodě ostrovů království Anglů, Sasů a Jutů, která se musela bránit nájezdům Dánů. Později, mezi lety 1017 a 1042, tvořila Británie součást dánského impéria a po bitvě u Hastingsu (1066) ovládli ostrovy Normané. V roce 1215 donutila šlechta krále vydat dokument Magna Charta, který panovníkovi odňal některé pravomoci a omezoval jeho rozhodování zákonem. Mezi 12. a 14. stoletím probíhalo podmaňování Walesu, Skotska a Irska. Po dynastické „válce růží“, v níž se vyvraždila většina šlechty, zavedli Tudorovci centralizovanou monarchii. Za Jindřicha VIII. vznikla anglikánská církev v čele s panovníkem. Po odražení útoku Španělska se Británie po roce 1588 stala námořní velmocí.

Když se v 1. polovině 17. století snažil Karel I. omezit moc parlamentu, vypukla revoluce (1640–1660), po níž se dostal k moci „lord protektor“ Oliver Cromwell, který dobyl Irsko a k Anglii pevně přičlenil i Skotsko. Evropské války v 17. a 18. století využívala Británie k rozšiřování svého obrovského koloniálního panství. V roce 1783 nicméně ztratila severoamerické kolonie (vznik USA). Země představovala jednu z vedoucích vojenských mocností v první i druhé světové válce, ve 2. polovině 20. století však její mezinárodní vliv klesal. V roce 1997 rozhodli obyvatelé Skotska a Walesu o zřízení vlastních parlamentů.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: asi 63,4 milionu
Prům. počet dětí: 1,9 na jednu ženu
Věková struktura: 17,3 % dětí do 15 let, 17,3 % obyv. starších 65 let, pol. obyv. starších 40,3 roku
Městské obyvatelstvo: 80 %
Etnické složení: běloši 92,1 % (z toho Angličané 83,6 %, Skotové 8,6 %, Velšané 4,9 %, Severní Irové 2,9 %), černoši 2 %, Indové 1,8 %, Pákistánci 1,3 %, smíšené 1,2 %, ostatní 1,6 %
Náboženství: křesťané (anglikáni, katolíci, presbyteriáni, metodisté) 71,6 %, muslimové 2,7 %, hinduisté 1 %, ostatní 1,6 %, bez určení 23,1 %
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 14 %

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie
Hlava státu: královna Alžběta II. (od 6. února 1952), dědic trůnu princ Charles (syn královny, narozen 14. listopadu 1948)
Šéf vlády: premiér David Cameron (od 11. května 2010)
Volby: monarchie je dědičná; po parlamentních volbách se vůdce většinové strany obvykle stává premiérem

Ekonomika

HDP na hlavu: 37 500 USD (odhad z r. 2012; ČR – 27 400 USD), téměř stejně jako Belgie, Dánsko nebo Německo
Měna: britská libra (GBP), 1 libra = asi 30 korun

GEOGRAFIE

Rozloha: 243 610 km², polovina velikosti Španělska
Hranice: 360 km, pouze s Irskem
Délka pobřeží: 12 429 km
Charakter území: většinou pahorkatina a nízké kopce, na východě a jihovýchodě rovné nebo zvlněné pláně
Podnebí: mírné, ovlivněné převažujícími JZ větry nad Severoatlantským proudem, více než polovinu dní roku zataženo
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Londýně: leden–březen 2–4/6–11, duben–červen 4–12/12–21, červenec–září 13–9/22–16, říjen–prosinec 8–3/16–7
Nejnižší a nejvyšší bod: The Fens (−4 m) / Ben Nevis (1 343 m)

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články

Skotsko: Malebná země chudých dětí

Skotsko Nádherné a legendami opředené Skotsko ukrývá za působivými kulisami velmi tvrdé podmínky pro život. Národ s historií bojovníků dnes prohrává bitvu s chudobou a místním lidem nepomáhá v nerovném souboji ani pravidelná výplata

Kosovo: Malý stát s velkými nepřáteli

Kosovo Balkán se ještě nezotavil z válek konce 20. století, a už čelí nové vlně náboženské nesnášenlivosti i mocenských tlaků. Nejčernější mračna se přitom stahují nad Kosovem

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za knihu Justina čili Prokletí ctnosti byl Markýz de Sade uvězněn. Nakonec ho však po intervenci rodiny umístili v ústavu pro choromyslné.

Historie
Revue

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje

Vesmír

V národním parku Yellowstone jsou zemětřesení na denním pořádku.

Věda

Američtí vojáci v Somálsku během operace Restore Hope, 1992

 

Válka

Není to hezké, není to chutné a není to příjemné. Ale funguje to. Většina narkomanů se zde vyléčí.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907