Vpravo, nebo vlevo? Kdo jezdí po špatné straně silnice?

Že Angličané jezdí vlevo je známá věc, nejsou ale až takovou výjimkou, jak by se mohlo zdát. 35 % světové populace jezdí po silnici stejně jako oni

02.11.2017 - Martin Reichman



V Česku, respektive v tehdejším Československu se začalo jezdit po pravé straně teprve před 79 lety. O zavedení pravosměrného provozu bylo rozhodnuto opatřením Stálého výboru Národního shromáždění č. 275/1938 Sb. ze dne 10. listopadu 1938. Účinnost tohoto ustanovení byla stanovena na 1. května 1939.

TIP: Koně, pára, elektřina: Těžké počátky městské hromadné dopravy v Praze

Obsazení části republiky v březnu 1939 Německem však vedlo k uspíšení účinnosti – výnosem vrchního velitele německé armády byl pravostranný provoz v Protektorátu Čechy a Morava zaveden dnem 17. března 1939, v Praze až od neděle 26. března 1939 od 3 hodin ráno. Například v Ostravě se ale jezdilo vpravo už od prvního dne okupace.

Dvě třetiny světa jezdí špatně

Kromě Česka využívá pravosměrný systém provozu 65 % světové populace. Zároveň ale platí, že 90 % všech najetých kilometrů proběhne na pravé straně silnice. Kromě Velké Británie se jezdí vlevo i v Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii, Indonésii a v Japonsku. Stejný systém používá i většina bývalých britských kolonií v jižní Africe. V Evropě kromě Britů jezdí vlevo i řidiči na Kypru, v Irsku a na Maltě, na jihoamerickém kontinentu pak v Guyaně (bývalá britská kolonie) a v Surinamu (bývalá nizozemská kolonie). Stejná pravidla platí i pro Bahamské ostrovy, Barbados nebo třeba Bermudské ostrovy.

Na otázku, kdo jezdí po špatné straně hledali před časem odpověď i historikové a zdá se, že „správně“ jezdí opravdu Angličané. Levosměrný provoz tomu pravosměrnému totiž předcházel, a to nejenom v Británii.

Má se za to, že ve středověku bylo pro převážně pravoruké jezdce, nosící zbraň na levém boku, pohodlnější nasedat na koně z levé strany. A aby se při nasedání nepletli do cesty, stalo se zvykem jezdit vlevo.

Evropa jezdí vpravo

Zatímco například ve Spojených státech si pravostranný provoz vynutil přechod z koňských sedel k povozům, v Evropě odstartovala pravostrannou revoluci francouzská revoluce. Do té doby platil nejen ve Francii zvyk, kdy nevolníci uhýbali aristokratům cestujícím po levé straně cest. Oficiálně se v Paříži začalo jezdit vpravo od roku 1794, o rok dříve pak třeba v Dánsku.

V Itálii byl pravostranný systém zavedený na konci 19. století, oficiálně ale začal platit až 30. června 1912. Zajímavostí je, že italská města, ve kterých fungovala tramvajová doprava, si mohla po nějaký čas ponechat levostranný provoz – musela ale na tuto skutečnost upozornit na hranicích města. Řím tak přešel na pravostranný provoz až 1. března 1925 a Milán 3. srpna 1926.

TIP: Kurýři UPS neodbočují vlevo: Šetří tím palivo, čas i životní prostředí

Ve stejné době se začalo oficiálně jezdit vpravo také na Pyrenejském poloostrově – v Portugalsku od roku 1920, ve Španělsku od roku 1924 a na Gibraltaru od roku 1929.

Posledními evropskými zeměmi, které se připojily k pravostrannému provozu bylo Švédsko a Island. V roce 1955 uspořádala švédská vláda referendum v otázce změny dopravního systému a přestože téměř 83 % Švédů hlasovalo proti navrhované změně, švédský parlament schválil zákon o pravostranném provozu v roce 1963. Oficiálně se začalo ve Švédsku jezdit vpravo 3. září 1967. O rok později se ke stejnému kroku připojil i Island.

  • Zdroj textu

    Wikpedia, worldstandards.eu, brilliantmaps.com

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia, Joshua Aldrich


Další články v sekci