Africký zápas s horkem a suchem: Napříč Saharou má vyrůst Velká zelená zeď

04.11.2020 - Nikol Patíková

Africký sahel se trvale potýká s extrémním suchem a horkem. Tamní obyvatelé proto přišli s nápadem, jak nepříznivému podnebí vzdorovat: Rozhodli se přes celý kontinent od západu na východ vysadit pás zeleně

<p>Velká zelená zeď má být dokončena v polovině století, načež půjde o největší živou strukturu na Zemi. <em>(foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Velká zelená zeď má být dokončena v polovině století, načež půjde o největší živou strukturu na Zemi. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY-SA 4.0)


Reklama

V africkém sahelu se rozhodli bojovat se suchem a klimatickými změnami způsobem, který vyráží dech: Přes celý černý kontinent hodlají „vztyčit“ Velkou zelenou zeď. Nebudou ji však tvořit kameny ani cihly, jako její slavný protějšek v Číně, nýbrž stromy a další zeleň – což se může v pásu s extrémně horkým a suchým klimatem, který se táhne od Senegalu přes Nigérii až po Etiopii, jevit jako šílenství. Vlády afrických zemí a tisíce dotčených obyvatel si však myslí opak: V nehostinné krajině plánují vysadit pruh zeleně o délce 7 775 km a šířce 15 km. Ideu přijala za svou také Africká unie: Plán schválila již v roce 2007 a nazvala ho „Iniciativa Velké zelené zdi pro Saharu a sahel“. 

Těžko na cvičišti

Zpočátku se na projekt obtížně hledaly peníze. Některé lokality, kudy měla zeď vést, jsou navíc neobydlené, takže by o zeleň neměl kdo pečovat. Zároveň neexistovala žádná vědecká studie potvrzující, že zmíněný pás vůbec může vzniknout nebo že by nějakým způsobem zabránil rozpínání Sahary, s níž sahel sousedí. Někteří odpůrci dokonce tvrdili, že pokud by přežily všechny stromy, jež se v poušti dosud zasadily, dávno by vypadala jako Amazonie… 

Ovšem zatímco politici a vědci se přeli, farmáři v Nigeru či Burkině Faso objevili levný a jednoduchý způsob obnovy zeleně i jejího zavlažování: Využívají tzv. zaï neboli jámy, které se v období sucha vyhloubí a naplní kompostem. Později se do nich vysazují plodiny a stromy, jež pomáhají zvyšovat a udržovat hladinu podzemní vody.

Nelze popřít, že víc stromů by pro vyprahlé oblasti znamenalo požehnání. Listy produkují kyslík, kořenové systémy dál stabilizují a provzdušňují půdu. Pokud se navíc vysazují „domácí“ dřeviny jako datlovník pouštní či akácie, bez problémů odolají zničujícím vedrům a nedostatku vláhy. Vzrostlé stromy pak poskytují potřebný stín i úkryt před nárazy větru a zároveň chrání plodiny. 

Písek se dostane všude 

Farmáři v pouštním pásmu musejí pole často osít i pětkrát ročně. Písek rozfoukaný větrem totiž sazenice překryje či zničí nebo poryvy semena jednoduše odfouknou. V závětří stromů by však stačilo zasít pouze jednou. Zároveň se očekává, že zazeleněný sahel nebude jednotvárný a půjde spíš o mozaiku různých krajin, které podpoří biologickou rozmanitost a původní ekosystémy. 

Projekt však nespočívá pouze ve výsadbě zeleně, nýbrž i v kultivování oblasti, a hlavně jejích obyvatel, kteří se díky sdílenému cíli mohou semknout a společně bojovat za lepší a udržitelnější region. Každá ze zúčastněných zemí navíc sleduje vlastní dílčí záměry jako snížení eroze, zvýšení výnosů z plodin či zlepšení úrodnosti půdy. Například v Mali, Nigeru či Burkině Faso se zemědělcům daří zcela přirozeně obnovovat zem a pečovat o již vzrostlé stromy, aniž by museli vysazovat nové. Provozují tedy jakési udržitelné agrolesnictví, které by se mělo postupně rozšířit do celého sahelu. 

Světová banka zasahuje

Když se ukázalo, že počáteční nadšení nevyhaslo a projekt se daří realizovat, začaly se k iniciativě připojovat i další africké země, Evropská unie a instituce jako Organizace pro výživu a zemědělství při OSN či Světová banka. Druhá zmíněná již roky podporuje státy bojující s extrémním suchem: Díky finančním prostředkům jim pomáhá nacházet účinná řešení nedostatku vláhy a chudoby a také udržovat životní prostředí. Jen Světová banka a Africká unie tak iniciativu Velké zelené zdi podpořily v přepočtu 45 miliardami korun. 

Důkazy, že se s poskytnutými penězi daří projekt naplňovat, jsou vidět například v Senegalu, kde již vysadili stromy na 202 km². Z drtivé většiny se jedná o akácie senegalské, jež mají značnou ekonomickou hodnotu: Z jejich mízy se vyrábí tzv. arabská guma, hojně využívaná v potravinářském průmyslu, bez níž by se například černé barvivo v Coca-Cole usazovalo na stěnách láhví. Mimo to část stromů plodí ovoce, které může pomoct nasytit hladovějící obyvatele vnitrozemí. 

Symbol lidskosti 

Podle předpokladů se stomilionová populace sahelu do roku 2050 rozroste na 340 milionů. Celých 46 % africké souše přitom tvoří pustina nevhodná k osázení, a dvěma třetinám černého kontinentu se tak nedostává odpovídajícího přísunu potravy. Například v roce 2017 se zhruba dvacet milionů lidí na Somálském poloostrově nacházelo na hranici hladovění. 

TIP: Pozoruhodný rekord: V Etiopii vysadili 353 milionů stromů za jediný den

Díky snaze vytvořit pás zeleně, z nějž po deseti letech od založení iniciativy existuje asi 15 %, se na mnoho dřív mrtvých míst vrátil život. Z kdysi vyprahlé země klíčí nová úroda, pasou se na ní hospodářská zvířata a lidé, které vyhnal hlad, se stěhují zpátky. Velká zelená zeď by měla být dokončena v roce 2050. Již teď však představuje symbol lidskosti, jenž zároveň upozorňuje na stále se zhoršující životní podmínky na Zemi. 

Nekonečný boj s pouští Gobi

Velká zelená zeď v Číně má podobně jako ta africká za cíl zbrzdit pomocí zalesňování rozšiřující se poušť, v tomto případě Gobi. Projekt započal roku 1978, s dokončením se počítá v polovině století. Pás lesů by měl poté obepínat oblast Vnitřního Mongolska, konkrétně asi 300 000 km². Poušť dnes zaujímá 27 % rozlohy lidové republiky, což vzhledem k počtu obyvatel a hustotě osídlení představuje vysoké číslo.

Půdu v Číně zatěžuje odlesňování, pastevectví a nadměrné zemědělství. V desertifikaci však hraje roli i příliš vysoký odběr vody z řek. Po druhé světové válce byla navíc – kvůli rozmachu průmyslu a rostoucí poptávce po palivovém dříví – postupně vykácena přírodní hradba chránící Peking a od té doby metropoli sužují písečné bouře.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907