Aztécký průmysl obětí: Věže lebek byly větší a děsivější, než jsme mysleli

02.07.2018 - Stanislav Mihulka

V aztéckém Tenochtitlánu archeologové odkryli věž a palisádu se spoustou lebek patřících zajatcům a otrokům

<p>Tzompantli, palisáda lebek</p>

Tzompantli, palisáda lebek


Reklama

Jen málokdo pochybuje o tom, že aztécká civilizace patřila k těm nejdrsnějším, jaké se kdy zrodily na této planetě. Neblahou pověst Aztéků potvrzuje i nový objev archeologů v aztécké metropoli Tenochtitlánu, která je dnes součástí Mexiko City.

V místech, kde archeologové v roce 2015 objevili masivní věž s téměř 700 lebkami, nedávno nalezli pozůstatky tzompantli, mohutné dřevěné palisády s množstvím lebek, která měřila na délku 35 metrů a na výšku 5 metrů. Palisáda s lebkami odpovídá původnímu popisu španělských conquistadorů, kteří pronikli do Tenochtitlánu, který někteří odborníci považovali za přehnaný.

TIP: Vyznavači krvavých bohů: Lidské oběti v krutém světě Aztéků

Věž a palisáda byly součástí chrámu, jehož patronem byl bůh války, Slunce a samozřejmě i lidských obětí, hlavní aztécký bůh Huitzilopochtli.

Podle prvních analýz byli oběťmi masových rituálů v 75 procentech případů muži mezi 20 a 35 lety, tedy pravděpodobně váleční zajatci. Zbývajících 25 procent odkrytých lebek náleží ženám a dětem, zřejmě otrokům z vazalských území Aztécké říše.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Science

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907