Vyznavači krvavých bohů: Lidské oběti v krutém světě Aztéků

10.11.2017 - Barbora Jelínková

Staří Řekové, Keltové i Aztékové – princip lidské oběti najdeme snad ve všech velkých náboženských systémech, křesťanství nevyjímaje. Co vedlo naše předky k tomu, aby si bohy usmiřovali lidskými životy?

Aztécké oběti šly na popraviště dobrovolně. Před smrtí jim kněží vzdávali pocty a dopřávali jim radosti života.
Aztécké oběti šly na popraviště dobrovolně. Před smrtí jim kněží vzdávali pocty a dopřávali jim radosti života.

Reklama

Aztékové, stejně jako ostatní staré mezoamerické kultury, ztotožňovali své nejvyšší božstvo se sluncem. Jejich legendy o stvoření světa převzaté od původních Toltéků vyprávějí příběh boha slunce a války Huitzilipochtli. Tento patron Tenochtitlánu měl kdysi zvítězit nad svými sourozenci – měsícem a hvězdami – a díky sebeobětování ostatních bohů získat úplnou nadvládu. Aztékové věřili, že aby měl nejvyšší sluneční bůh dostatek energie pro každý nový den, vyžaduje i nadále pravidelné oběti. Roli u nich hrál rovněž neustálý strach z konce světa, který mohl nastat prakticky kdykoliv, a také proto věnovali výběru oběti mimořádnou pozornost

Božstvo na zemi 

Aztékové nade vše vyzdvihovali válečné umění a jejich bojovníci stáli ve společenské hierarchii velmi vysoko. Pro oběť samotnou, pocházející nejčastěji z řad válečných zajatců či otroků, měl násilný konec znamenat čest: Rituální smrt jí totiž údajně umožnila podílet se na uchování božského řádu světa. Před samotným aktem se proto s nešťastníky nakládalo s patřičnou úctou. 

Během přípravy na rituál, která nezřídka trvala i několik měsíců, docházelo k postupnému ztotožnění „vyvolených“ se samotným bohem. Oběť zvanou ixiptla Aztékové oblékali do slavnostních oděvů, uctívali ji jako pozemského představitele božstva a dávali jí dary v podobě lahodných jídel či žen pro sexuální potěšení. Vlastní obřad se však řídil přísnými pravidly: Odehrál se v předem stanovený čas a pod vedením nejvyšších kněží, kteří jako jediní mohli s božskou obětí nakládat.

Smrt na denním pořádku 

Rituál se konal na vrcholu kamenné pyramidy. Oběť přidržovali čtyři kněží, pátý jí obsidiánovým nožem otevřel hruď a vyňal ještě tlukoucí srdce. Jakožto sídlo živoucí síly mělo poskytnout energii slunci. Následně duchovní uťali oběti hlavu a prýštící krví pak symbolicky napojili zemi. Poté přišli na řadu běžní Aztékové a z těla slavnostně pojedli.  Nehledě na náročné přípravy a složité doprovodné rituály bylo obětování lidí poměrně časté a běžné. Vědci odhadují, že v dobách největšího rozmachu říše na přelomu 15. a 16. století zemřelo tímto způsobem ročně až 15 tisíc lidí. Rostoucí nedostatek pracovních sil pak nejspíš přispěl k úpadku impéria a krizi následně využili španělští dobyvatelé.

Příliš málo bílkovin? 

Existují ovšem i další vědecká vysvětlení, proč Aztékové přikládali lidským obětem takový význam. Známou, byť v odborných kruzích spíš vlažně přijímanou „bílkovinnou hypotézu“ prezentoval v roce 1970 americký antropolog Michael Harner. Podle ní se Aztékové uchylovali ke zmíněným rituálům nikoliv z náboženských, nýbrž z čistě prozaických důvodů. V jejich jídelníčku totiž údajně chyběly bílkoviny a jednu z možností, jak je doplnit, představovala právě konzumace lidského masa

Podobně se k otázce rituálních obětí nedávno postavil tým italských vědců pod vedením Michela Ernandese. Badatelé předpokládali, že Aztékové v důsledku složení své stravy založené primárně na kukuřici trpěli dlouhodobým nedostatkem serotoninu – „hormonu štěstí a dobré nálady“. Při jeho deficitu se objevují psychické potíže, a může dojít dokonce k jistému „odlidštění chování“. A právě to se mohlo podle autorů studie stát skutečnou příčinou masového kanibalismu. 

Hlavními zdroji našich současných znalostí o průběhu aztéckých rituálů ovšem zůstávají svědectví Španělů, kteří si říši na počátku 16. století podmanili. Snažili se mimo jiné ospravedlnit v očích Starého světa dobývání Ameriky čili „conquistu“, jež si ovšem svou krutostí s tou aztéckou nijak nezadala.

Seriál: Vyznavači krvavých bohů

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Zajímavosti

Co lidem způsobí celoživotní osvětlení elektronikou?

Věda

Pro císaře pracovalo asi 50 zlatníků

Historie

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Vesmír

Osamělý britský voják drží hlídku během bojů na Sommě, léto 1916

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907