Barvínky: Drobní a krásní přemožitelé chorob

21.09.2016 - Pavel Sekerka, botanik

Barvínky jsou malým rodem se sedmi druhy. Botanici je řadí do čeledi toješťovitých (Apocynaceae), do které patří převážně tropické a subtropické rostliny. Latinské jméno barvínků Vinca pochází buď od slovesa vincio, tedy vázat (věnce) nebo vincere, což znamená vítězit a zřejmě odkazuje na léčivé účinky barvínků a jejich vítězství nad nemocí.

Barvínek menší (Vinca minor) -<p>Mimo areál přirozeného výskytu je považován za invazní plevelnou rostlinu</p>
Barvínek menší (Vinca minor) -

Mimo areál přirozeného výskytu je považován za invazní plevelnou rostlinu


Reklama

Barvínek menší (Vinca minor)

Barvínek menší je oblíbená, často pěstovaná zahradní rostlina. Pochází z Evropy a roste od Portugalska až po Podněpří a Kavkaz. V přírodě ho nalezneme v listnatých lesích bohatých na živiny, obvyklý je například u hradních zřícenin. Protože byl v zahradní kultuře oblíben již ve středověku, na mnohých místech v Evropě může být pouze zplanělý, podobně jako je tomu v Severní i Jižní Americe, Austrálii a Číně. Mimo areál přirozeného výskytu je považován za invazní plevelnou rostlinu.

Obsahuje řadu aktivních látek a pro značnou jedovatost se od jeho použití v lidovém léčitelství ustupuje. Jednotlivé izolované účinné látky jsou však využívány při léčbě oběhových potíží, krvácení, mrtvici a jako nootropika.

Barvínek je vytrvalá, stálezelená bylina. Lístky jsou řapíkaté, lysé. Modré květy můžou být u pěstovaných rostlin nahrazeny bělokvětými či fialovými formami. Podobný barvínek větší (Vinca major) pochází z jižní Evropy, je celkově vzrostlejší a listy jsou alespoň na okrajích pýřité. U nás je méně odolný vůči mrazům.

Doba květu: duben–květen
Květ: modrý, u pěstovaných rostlin bílý nebo fialový
Průměr květu: 2,5 cm
Výška: kvetoucí větévky dorůstají výšky 15 cm
Status: částečně chráněný v Polsku

Barvínek bylinný (Vinca herbacea)

Stepní a lesostepní druh. Vyskytuje se v jihovýchodní Evropě, v Turecku, na Kavkaze a Iránu. Severní hranice rozšíření vede po jižní slovenské hranici, v Čechách jej nenajdete. Většinou roste na chudých kamenitých půdách na neutrálních horninách, vzácněji, především na severu, i na vápencích.
Na rozdíl od barvínku menšího, který má lodyhy stálezelené, barvínek bylinný na zimu zatahuje. Na jaře raší nejprve vzpřímené, později polehávající lysé lodyhy. Ty na konci, při styku se zemí, můžou zakořenit a vytvořit nové rostliny. Listy jsou užší, na okraji krátce brvité, olysávající.

Doba květu: květen
Květ: modrý nebo bílý
Průměr květu: 2 cm
Výška: délka lodyh je kolem 30 cm
Status: Chráněný na Slovensku a v Maďarsku

Barvínkovec růžový (katarant růžový, Catharanthus roseus)

Tento druh byl nejprve popsán jako barvínek (Vinca rosea), později ho však botanici přeřadili do samostatného rodu Catharanthus. Původně pochází z Madagaskaru, kde je dnes ve volné přírodě ohrožený. Protože se jedná o oblíbenou zahradní rostlinu, pěstuje se ve většině tropických a subtropických zemích a místy také zplaňuje. Jedná se o vzpřímeně rostoucí až metr vysoký polokeř. Listy má oválné, lysé. Květy jsou bílé nebo růžové s tmavě purpurpovým středem.

Je to významná léčivka se širokým použitím především proti malárii a cukrovce. Jeho alkaloidy, především vincristin, se používají v moderní farmacii při léčbě leukémie. Protože protinádorová aktivita barvínku byla známa domorodcům a farmaceutické firmy jejich znalosti převzaly, aniž by původní obyvatele finančně kompenzovaly, je použití alkaloidů tohoto druhu považováno za klasický příklad biopirátství. Některé alkaloidy působují také halucinace a proto se tento barvínek dostal na seznam zakázaných drog některých států USA.

Doba květu: červen–září
Květ: bílý nebo růžový s purpurovým středem
Průměr květu: 3 cm
Výška: 1 m
Status: v přírodě ohrožený druh

  • Zdroj textu:

    Příroda 1–2/2010

  • Zdroj fotografií: David Vojtuš

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907