Budoucnost pískovcového unikátu: Pravčická brána se spadnout nechystá
Už bezmála 60 let se skalní výtvor Pravčická brána těší státní ochraně. Výzkumy, které byly v lokalitě provedeny, ukazují, že největší pískovcová skalní brána v Evropě má snad před sebou ještě dlouhou budoucnost
K 18. prosinci 1963 byla Pravčická brána prohlášena „chráněným přírodním výtvorem“, ale statisíce návštěvníků ročně přitahovala už od poloviny 19. století. Dnes má status národní přírodní památky a leží v jádru první zóny národního parku České Švýcarsko.
„Rentgenována“ ze všech stran
Před nějakou dobou proběhly na Pravčické bráně průzkumy, díky nimž Správa národního parku České Švýcarsko získala množství informací o stavu a vývoji tohoto symbolu pískovcové krajiny. Realizován byl zejména georadarový průzkum, proběhlo také laserové skenování jejího povrchu.
Georadar umožnil vědcům nahlédnout ve čtyřech hloubkových úrovních do nitra skály a pomohl ukázat takzvané zóny zvýšeného napětí, tedy místa, kde je hornina vystavena vyššímu namáhání. Data z laserového skenování se naopak zabývají povrchem Pravčické brány a umožňují přesné modelování jejího tvaru.
Předpověď do budoucna
„Průzkum Pravčické brány pomohl odhalit některá slabá místa, zvýšeně namáhány jsou především pilíře. Brána jako celek je ovšem stabilní,“ uzavřel výsledky výzkumu geolog Správy národního parku České Švýcarsko Jakub Šafránek. Na závěr dodal: „Lze v zásadě říci, že současné ani blízké příští generace se o ni příliš bát nemusí.“
TIP: Polský národní park Stolové hory: Unikát, který je k vidění jen v Africe a v Kanadě
Průzkumy Pravčické brány jsou koordinovány tak, aby v budoucnu bylo možné data vzájemně propojovat. Geologové si od toho slibují, že budou schopni vývoj Pravčické brány modelovat a do určité míry i předvídat. Tyto poznatky pak napomohou při rozhodování o nejvhodnějších způsobech péče o útvar v zájmu jeho zachování pro příští generace.
