Budoucnost pískovcového unikátu: Pravčická brána se spadnout nechystá

09.04.2021 - Marek Telička

Už bezmála 60 let se skalní výtvor Pravčická brána těší státní ochraně. Výzkumy, které byly v lokalitě provedeny, ukazují, že největší pískovcová skalní brána v Evropě má snad před sebou ještě dlouhou budoucnost

<p>Se šířkou 26,5 metru a výškou 16,5 metru je Pravčická brána největší pískovcovou skalní branou v Evropě.</p>

Se šířkou 26,5 metru a výškou 16,5 metru je Pravčická brána největší pískovcovou skalní branou v Evropě.


Reklama

K 18. prosinci 1963 byla Pravčická brána prohlášena „chráněným přírodním výtvorem“, ale statisíce návštěvníků ročně přitahovala už od poloviny 19. století. Dnes má status národní přírodní památky a leží v jádru první zóny národního parku České Švýcarsko.

„Rentgenována“ ze všech stran

Před nějakou dobou proběhly na Pravčické bráně průzkumy, díky nimž Správa národního parku České Švýcarsko získala množství informací o stavu a vývoji tohoto symbolu pískovcové krajiny. Realizován byl zejména georadarový průzkum, proběhlo také laserové skenování jejího povrchu.

Georadar umožnil vědcům nahlédnout ve čtyřech hloubkových úrovních do nitra skály a pomohl ukázat takzvané zóny zvýšeného napětí, tedy místa, kde je hornina vystavena vyššímu namáhání. Data z laserového skenování se naopak zabývají povrchem Pravčické brány a umožňují přesné modelování jejího tvaru.

Předpověď do budoucna

„Průzkum Pravčické brány pomohl odhalit některá slabá místa, zvýšeně namáhány jsou především pilíře. Brána jako celek je ovšem stabilní,“ uzavřel výsledky výzkumu geolog Správy národního parku České Švýcarsko Jakub Šafránek. Na závěr dodal: „Lze v zásadě říci, že současné ani blízké příští generace se o ni příliš bát nemusí.“

TIP: Polský národní park Stolové hory: Unikát, který je k vidění jen v Africe a v Kanadě

Průzkumy Pravčické brány jsou koordinovány tak, aby v budoucnu bylo možné data vzájemně propojovat. Geologové si od toho slibují, že budou schopni vývoj Pravčické brány modelovat a do určité míry i předvídat. Tyto poznatky pak napomohou při rozhodování o nejvhodnějších způsobech péče o útvar v zájmu jeho zachování pro příští generace.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907