Nedávno spuštěný radioteleskop s největší anténou na světě již detekoval přes 100 rychlých rádiových záblesků
Teleskop FAST je určen především k odhalování zákonitostí vývoje vesmíru. Vědcům umožňuje pátrat po gravitačních vlnách nebo zjišťovat radiové emise z hvězd a galaxií, ale také hledat a sledovat signály, které by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života.
Letos v dubnu dostali čínští vědci k dispozici zbrusu nový radioteleskop FAST v jihozápadní Číně, na zkušební provoz. Výzkum na tomto teleskopu ale probíhal již dříve. S talířovou anténou o průměru asi 600 metrů je největším radioteleskopem s jedinou anténou na světě. Ve zkušebním provozu se FAST osvědčil a v těchto dnech byl prohlášen za schopný operačního provozu.
Přestože FAST pracuje krátce, má už na svém kontě významné úspěchy. Nejnověji v průběhu pár dní na přelomu srpna a září FAST sledoval část oblohy, kde se nachází objekt FRB 121102 – jediný známý zdroj opakovaných rádiových záblesků. A nově spuštěnému radioteleskopu se podařilo „ulovit“ více než 100 nových rádiových záblesků z tohoto zdroje.
O zdroji FRB 121102 již víme, že se nachází v trpasličí galaxii, vzdálené od nás asi 3 miliardy světelných let. Tímto zdrojem by mohla být neutronová hvězda, která se pohybuje v nesmírně silném magnetickém poli. Není to ale vůbec jisté a proto jsou stále důležité každé další informace o zdroji FRB 121102. Nová data teleskopu FAST přicházejí v pravou chvíli.
TIP: Nový největší radioteleskop světa v Číně má za sebou první objevy
Radioteleskop FAST teď ještě čeká zhodnocení na národní úrovni, po němž by měl získat status plně provozuschopného zařízení. Pak by měl být přístupný pro vědce z celého světa, alespoň teoreticky. Už teď je jasné, že se FAST stává velmi užitečným nástrojem k výzkumu rádiového vesmíru.
ZajímavostiV minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VesmírMohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
PřírodaPohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
