Dlouhá cesta staré dámy: Bitevní loď Jeho Veličenstva Warspite (2)

01.11.2019 - Alois Bělota

Britské Královské námořnictvo bojovalo během druhé světové války na všech oceánech. Bitevní loď Warspite přitom patřila mezi nejvytíženější plavidla, a přestože byla několikrát poškozena, stihla se objevit na všech válčištích

<p><em>Warspite</em> ostřeluje cíle v Normandii. Ze snímku je zřejmé, že věž X kvůli poškození z předchozích bojů nestřílí</p><p> </p>

Warspite ostřeluje cíle v Normandii. Ze snímku je zřejmé, že věž X kvůli poškození z předchozích bojů nestřílí

 


Reklama

Když skončila Velká válka, putovala většina britských bitevních lodí do šrotu, avšak obrněnců třídy Queen Elisabeth se to netýkalo. Dál tvořily jádro loďstva, a proto dostávaly to nejlepší, co mohla britská technika nabídnout.

Předchozí část: Dlouhá cesta staré dámy: Bitevní loď Jeho Veličenstva Warspite (1)

Na Warspite se už v roce 1918 objevily plošiny pro start letadel a krátce poté nový, mnohem přesnější dálkoměr pro řízení dělostřelecké palby. V roce 1924 Warspite coby součást 2. bitevní eskadry zatloukla pomyslný zlatý hřeb námořní přehlídky ve Spitheadu a krátce poté zamířila do doků. Během dvouletých úprav dostal trup širší protitorpédovou obšívku, muniční komory nově chránily prostory naplněné vodou a na palubě se objevily 102mm protiletadlové kanony, které si vyžádaly instalaci samostatného stanoviště řízení palby. Změnila se i základní silueta lodi, když dva komíny nahradil jen jeden. 

Série přestaveb 

K další přestavbě, která daňové poplatníky vyšla na takřka stejnou částku jako samotná stavba lodi, došlo v letech 1931–1937. Zásadní změny se týkaly dokonce i kostry trupu a úložišť strojů. To proto, že dva tucty původních kotelen nahradilo šest nových a k nim Warspite dostala také výkonnější parní turbíny. Dělové věže putovaly zpět k výrobci, který zvýšil elevaci z 20 na 30º, což s novými typy granátů zvětšilo dostřel až na téměř 30 km. Stará řídící věž se přesunula na záď, aby v případě nouze posloužila jako záložní, a na jejím místě vyrostla zbrusu nová nástavba.

Čtyři přední děla pomocné výzbroje, která se beztak dala použít jen při nízké rychlosti a na klidném moři šla pryč, a naopak kolem můstku přibyla další protiletadlová výzbroj; tentokrát v podobě 40mm automatických kanonů. Současně loď dostala dva jeřáby pro spouštění a zdvih průzkumných letounů. Poslední úpravou se pak stalo odstranění podhladinových torpédometů. Všechny meziválečné úpravy doprovázelo mírné zvyšování výtlaku, takže přes vyšší výkon strojů rychlost Warspite z roku 1937 oproti Warspite z roku 1915 klesla o 1,7 uzlu (3 km/h).

Úspěchy u Narviku 

Po úpravách převzal velení kapitán Victor Crutchley (později známý z pacifického bojiště) a Warspite posílila řady Středomořské floty. Když se velení ve Středomoří v červnu 1939 ujal viceadmirál Andrew Cunningham, Warspite reprezentovala impérium při jednáních s tureckou vládou v Istanbulu a po vypuknutí války se vrátila k Domácí flotě. Prvním úkolem byl doprovod konvoje HX-9 z Kanady do Liverpoolu. Během plavby však Crutchley dostal rozkaz, aby se připojil ke skupině kolem letadlové lodě Furiuos a pátral po německých korzárech Deutschland a Admiral Graf Spee.

V prosinci 1939 se Warspite vrátila domů a v dubnu 1940 nastala její první velká chvíle. Během německé invaze do Norska sice Kriegsmarine pomohla Wehrmachtu k obsazení strategického přístavu Narvik, ovšem zaplatila za to vysokou cenu. V první bitvě torpédoborců přišla německá strana o dvě jednotky a za tři dny se před Narvikem objevily mohutné posily v čele s Warspite a Furious.

Boj se prakticky rovnal popravě. Nejdřív zaúřadovala letadla, která potopila ponorku U-64. Pak se dala do práce těžká děla Warspite, zničila torpédoborec Erich Koellner a dva další poškodila. V další fázi boje Warspite umlčela pobřežní baterie a o zbytek se postaraly britské torpédoborce. Kriegsmarine u Narviku odepsala celkem deset torpédoborců, což činilo polovinu stavu tohoto typu plavidel. Na zpáteční cestě Warspite unikla torpédům z ponorek U-46 a U-48 a po několika dnech Crutchleyho vystřídal kapitán Douglas Fisher.

Proti Italům 

Když v červnu 1940 vstoupila do války Itálie, Warspite se vrátila do Středozemního moře. Už 9. července se s bitevní lodí Malaya u mysu Punta Stilo dostala do přestřelky s italským svazem a jedna salva z Warspite se „ujala“ na pancíři bitevní lodi Giulio Cesare. Rychlost italské lodi klesla, ale Britové nemohli příznivou situaci využít kvůli blízkosti nepřátelských leteckých základen.

Dokončení: Dlouhá cesta staré dámy: Bitevní loď Jeho Veličenstva Warspite (3) (vychází v úterý 5. listopadu)

Další významná akce se odehrála až během listopadu: operace Judgement spočívala v leteckém přepadu přístavu Tarent 21 bombardéry z letadlové lodi Illustrious, které na dlouhou dobu zneškodnily čtyři italské bitevní lodě. Warspite se akce zúčastnila jako součást krycího svazu. Díky úspěšnému útoku mělo Královské námořnictvo ve Středomoří v příštích měsících volné ruce a Warspite mohla pohodlně ostřelovat jak Bardíji v severní Africe, tak Valonu v Albánii.

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907