Evoluce v praxi: Amazonský prales ukazuje, co se stane, když zmizí ptáci

10.07.2019 - Jaroslav Petr

V amazonském deštném lese vědci odhalili překvapivou evoluční adaptaci stromů na úbytek ptáků. Na počátku pozoruhodného odhalení stál fakt, že semena jednoho druhu palem se za poslední léta prokazatelně zmenšují

<p>Jen velcí ptáci jako jsou tukani, mohou bez problémů konzumovat velké plody a šířit velká semena. Jejich odchod má nevyhnutelný dopad i na pralesní flóru</p>

Jen velcí ptáci jako jsou tukani, mohou bez problémů konzumovat velké plody a šířit velká semena. Jejich odchod má nevyhnutelný dopad i na pralesní flóru


Reklama

Útok obyvatel Brazílie na amazonský deštný les má poměrně dlouhou historii. Když se tato portugalská kolonie v 19. století měnila na světovou velmoc v produkci kávy a třtinového cukru, padaly zakládaným plantážím za oběť rozsáhlé plochy pralesa. V krajině zůstaly tu větší tu menší ostrůvky původní vegetace, které zdaleka nehostí všechny organismy, jež les obývaly před příchodem kolonistů s pilami. Místo opustili především ptáci, pro něž je migrace nejméně problematická. Ve střípcích pralesa bychom dnes marně pátrali třeba po tukanech a jejich příbuzných (čeleď Ramphastidae) nebo větších zástupcích pestře zbarvených pěvců z čeledi kotingovitých (Cotingidae). Zástupci flóry zůstali kořeny připoutáni na místě a museli se s novou situací nějak poprat.

Menší plodí menší

Mezinárodní tým vědců vedený Maurem Galettim z Universidade Estadual Paulista v brazilském Sao Paulu se zaměřil na změny, jakými prošly v přežívajících zbytcích pralesa palmy druhu Euterpe edulis. Galetti spolu se svými spolupracovníky nasbíral více než 9 000 semen z palem rostoucích na 22 různých vzájemně izolovaných porostech. Potvrdilo se tak již dříve tušené: v izolovaných fragmentech pralesní vegetace palmy rodí stále menší a menší semena, která jsou podstatně náchylnější k vyschnutí a nezajišťují spolehlivou obnovu porostů. Důvod této změny však nebyl jasný.

Galettiho tým publikoval v předním vědeckém časopise Science přesvědčivé důkazy o tom, že v pozadí zmenšování semen se skrývá drastický úbytek ptáků s velkými zobáky, jako jsou tukani. Ti polykají plody palmy a šíří semena s trusem. Jsou schopni pozřít i rozměrné plody s velkými semeny. Ve fragmentovaném pralese ale přežívají jen menší druhy ptáků, jako jsou například pěvci z čeledi lejskovitých (Muscicapidae). Menší zobáky dovolují těmto opeřencům konzumovat jen menší plody s menšími semeny.

Pokud už se lejsci krmí na palmě Euterpe edulis, pak si v úrodě plodů vybírají ty drobnější. To má na populaci palem vážný dopad. Mnoho drobných semen vůbec nevzklíčí a palmy tak pomalu z porostů mizí. Pokud už malé semeno vzklíčí, pak z něj vyroste menší, slabší a méně životaschopná palma. Tyto palmy pak rodí menší plody s drobnějšími semeny, na kterých už se lejsci a další menší druhy ptáků mohou snáze krmit. Zakrslá populace tak postupně nahradí mohutné palmy s velkými semeny.

Darwin v praxi

Zbytky amazonského deštného lesa jsou názornou ukázkou, jak funguje Darwinem objevený přírodní výběr. V nenarušeném pralese jsou palmy s drobnějšími plody a semeny v jasné nevýhodě a jen obtížně obstojí v konkurenci mohutnějších dřevin. Naopak silnější palmy jsou těmto podmínkám přizpůsobeny lépe. Díky tukanům a kotingám konzumujícím jejich velké plody se po pralese dobře šíří velká semena dorůstající průměru kolem 12 až 14 milimetrů.

Jakmile tukani a kotingy z lesa zmizí, situace se rázem obrací. Velké plody a velká semena najednou představují handicap a do relativní výhody se dostávají do té doby živořící palmy s menšími plody a drobnějšími semeny. „Druhořadá sorta“ semen měří v průměru kolem 8 milimetrů a vyrůstají z nich jen „neduživí“ jedinci. Jde o daň za to, že se šíření semen jako „náhradníci“ ujali mnohem menší lejsci.

Genetické analýzy prokázaly, že úroda menších plodů s menšími semeny je skutečně výsledkem evoluce, která proběhla poměrně rychle během jednoho století. Odstartovalo ji zakládání kávovníkových a třtinových plantáží v 19. století.

TIP: Král Arktidy v slepé uličce aneb Evoluční problémy ledních medvědů

„Tento evoluční trend zřejmě bohužel není omezen jen na palmu Euterpe edulis,“ vysvětluje Mauro Galetti. „Všeobecný a rychle postupující úbytek velkých obratlovců v jejich přirozeném prostředí s vysokou pravděpodobností vyvolává nepředvídané evoluční změny u mnoha druhů žijících v tropickém pásmu.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mezi hlavní úkoly nindžů patřilo pronikat v přestrojení za nepřátelské linie a vynášet informace či zabíjet.

Zajímavosti

Dospělá kareta obecná (Caretta caretta) dorůstá bezmála jednoho metru a běžně váží více než sto kilogramů.

Příroda

Mládí prožila v radovánkách a nicnedělání

Historie

Povrch měsíce Europa

Vesmír

Tradice velí, že muž zajišťuje financování domácnosti. Jinak to pro muže bývá stresující.

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907