Evoluce v praxi: Amazonský prales ukazuje, co se stane, když zmizí ptáci

10.07.2019 - Jaroslav Petr

V amazonském deštném lese vědci odhalili překvapivou evoluční adaptaci stromů na úbytek ptáků. Na počátku pozoruhodného odhalení stál fakt, že semena jednoho druhu palem se za poslední léta prokazatelně zmenšují

<p>Jen velcí ptáci jako jsou tukani, mohou bez problémů konzumovat velké plody a šířit velká semena. Jejich odchod má nevyhnutelný dopad i na pralesní flóru</p>

Jen velcí ptáci jako jsou tukani, mohou bez problémů konzumovat velké plody a šířit velká semena. Jejich odchod má nevyhnutelný dopad i na pralesní flóru


Reklama

Útok obyvatel Brazílie na amazonský deštný les má poměrně dlouhou historii. Když se tato portugalská kolonie v 19. století měnila na světovou velmoc v produkci kávy a třtinového cukru, padaly zakládaným plantážím za oběť rozsáhlé plochy pralesa. V krajině zůstaly tu větší tu menší ostrůvky původní vegetace, které zdaleka nehostí všechny organismy, jež les obývaly před příchodem kolonistů s pilami. Místo opustili především ptáci, pro něž je migrace nejméně problematická. Ve střípcích pralesa bychom dnes marně pátrali třeba po tukanech a jejich příbuzných (čeleď Ramphastidae) nebo větších zástupcích pestře zbarvených pěvců z čeledi kotingovitých (Cotingidae). Zástupci flóry zůstali kořeny připoutáni na místě a museli se s novou situací nějak poprat.

Menší plodí menší

Mezinárodní tým vědců vedený Maurem Galettim z Universidade Estadual Paulista v brazilském Sao Paulu se zaměřil na změny, jakými prošly v přežívajících zbytcích pralesa palmy druhu Euterpe edulis. Galetti spolu se svými spolupracovníky nasbíral více než 9 000 semen z palem rostoucích na 22 různých vzájemně izolovaných porostech. Potvrdilo se tak již dříve tušené: v izolovaných fragmentech pralesní vegetace palmy rodí stále menší a menší semena, která jsou podstatně náchylnější k vyschnutí a nezajišťují spolehlivou obnovu porostů. Důvod této změny však nebyl jasný.

Galettiho tým publikoval v předním vědeckém časopise Science přesvědčivé důkazy o tom, že v pozadí zmenšování semen se skrývá drastický úbytek ptáků s velkými zobáky, jako jsou tukani. Ti polykají plody palmy a šíří semena s trusem. Jsou schopni pozřít i rozměrné plody s velkými semeny. Ve fragmentovaném pralese ale přežívají jen menší druhy ptáků, jako jsou například pěvci z čeledi lejskovitých (Muscicapidae). Menší zobáky dovolují těmto opeřencům konzumovat jen menší plody s menšími semeny.

Pokud už se lejsci krmí na palmě Euterpe edulis, pak si v úrodě plodů vybírají ty drobnější. To má na populaci palem vážný dopad. Mnoho drobných semen vůbec nevzklíčí a palmy tak pomalu z porostů mizí. Pokud už malé semeno vzklíčí, pak z něj vyroste menší, slabší a méně životaschopná palma. Tyto palmy pak rodí menší plody s drobnějšími semeny, na kterých už se lejsci a další menší druhy ptáků mohou snáze krmit. Zakrslá populace tak postupně nahradí mohutné palmy s velkými semeny.

Darwin v praxi

Zbytky amazonského deštného lesa jsou názornou ukázkou, jak funguje Darwinem objevený přírodní výběr. V nenarušeném pralese jsou palmy s drobnějšími plody a semeny v jasné nevýhodě a jen obtížně obstojí v konkurenci mohutnějších dřevin. Naopak silnější palmy jsou těmto podmínkám přizpůsobeny lépe. Díky tukanům a kotingám konzumujícím jejich velké plody se po pralese dobře šíří velká semena dorůstající průměru kolem 12 až 14 milimetrů.

Jakmile tukani a kotingy z lesa zmizí, situace se rázem obrací. Velké plody a velká semena najednou představují handicap a do relativní výhody se dostávají do té doby živořící palmy s menšími plody a drobnějšími semeny. „Druhořadá sorta“ semen měří v průměru kolem 8 milimetrů a vyrůstají z nich jen „neduživí“ jedinci. Jde o daň za to, že se šíření semen jako „náhradníci“ ujali mnohem menší lejsci.

Genetické analýzy prokázaly, že úroda menších plodů s menšími semeny je skutečně výsledkem evoluce, která proběhla poměrně rychle během jednoho století. Odstartovalo ji zakládání kávovníkových a třtinových plantáží v 19. století.

TIP: Král Arktidy v slepé uličce aneb Evoluční problémy ledních medvědů

„Tento evoluční trend zřejmě bohužel není omezen jen na palmu Euterpe edulis,“ vysvětluje Mauro Galetti. „Všeobecný a rychle postupující úbytek velkých obratlovců v jejich přirozeném prostředí s vysokou pravděpodobností vyvolává nepředvídané evoluční změny u mnoha druhů žijících v tropickém pásmu.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zprvu jednotné husitské hnutí se rozdělilo na několik názorově odlišných frakcí

Historie

Pilot lunárního modulu Buzz Aldrin se stal druhým člověkem, který kdy vstoupil na povrch Měsíce. Tím prvním byl jeho kolega Neil Armstrong.

Vesmír

Madagaskar patří mezi hlavní místa zvýšeného výskytu chráněných savců a zde žijící lemur vari je jedním k nejohroženějším druhům

Příroda

Něco jako místo s nulovou gravitací ve vesmíru neexistuje

Vesmír

V Benátkách trvale žije asi jen 261 tisíc lidí, ale ročně je navštíví přes 27 milionů turistů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907