Hloubka ranních barev: Jak vypadá Grand Canyon za úsvitu

01.05.2021 - Marek Telička

Americký Grand Canyon je jedním z nejpozoruhodnějších geografických jevů na tváři Země. Je 446 kilometrů dlouhý, půl kilometru až 29 kilometrů široký a od hrany k nejhlubšímu místu byste naměřili přibližně 1 600 metrů. Po ránu je tato obrovská průrva plná nejrůznějších barevných odstínů

<p>Členitost kaňonu a rozmanitost hornin, které tvoří jeho strmé stěny, jsou vidět zejména při východu slunce.</p>

Členitost kaňonu a rozmanitost hornin, které tvoří jeho strmé stěny, jsou vidět zejména při východu slunce.


Reklama

Už z výše uvedených údajů je jasné, že Grand Canyon není žádný jednoduchý nebo dokonce pravidelný útvar. Geologové se stále nemohou úplně shodnout na způsobu a podobě konkrétních geologických procesů, jakými byl Grand Canyon vytvořen. Poslední výzkumy ale naznačují, že řeka Colorado si před 17 miliony let vybrala svůj definitivní směr a od té doby se prořezává vrstvami zdejších hornin

TIP: V sevření ohnivých skal: Cesty úzkými kaňony Coloradské plošiny

Coloradská plošina byla zároveň vyzdvižena vzhůru. Díky řece Colorado a jejím přítokům jsou dnes lidským očím v oblasti Velkého kaňonu odhaleny dvě miliardy geologické historie naší planety.

Podoba Grand Canyonu při pohledu z vesmíru je složená z většího množství nejrůznějších snímků a údajů. Při pohledu od východu je ve spodní části vidět řeka Little Colorado, která se vlévá do Colorada. Colorado prořezává náhorní plošiny Kaibab (sever, pravá část snímku) a Coconino (jih, vlevo), které jsou obě pokryty zelení. Odstíny růžové a fialové zobrazují různé geologické vrstvy odkryté erozí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907