Hubbleův teleskop poprvé detekoval helium v atmosféře exoplanety

04.05.2018 - Martin Reichman

<p>Exoplaneta WASP-107b se nachází asi 200 světelných let od Země a kolem své mateřské hvězdy oběhne za méně než 6 dnů.</p>

Exoplaneta WASP-107b se nachází asi 200 světelných let od Země a kolem své mateřské hvězdy oběhne za méně než 6 dnů.


Reklama

Přestože je helium druhým nejběžnějším prvkem ve vesmíru (po vodíku), doposud jsme jej objevili jen v rámci naší Sluneční soustavy. Dostatek tohoto prvku se vyskytuje na Slunci a tvoří i podstatnou část atmosfér Jupiteru a Saturnu. U planet nacházejících se mimo naši Soustavu se to, i přes usilovnou snahu vědců, až doposud nedařilo.

První exoplanetou, u které vědci objevili helium, je tak WASP-107b, od níž nás dělí zhruba 200 světelných let. Množství vzácného plynu je v atmosféře této exoplanety ovšem enormní – podle vědců héliem nafouknutá atmosféra sahá do vzdálenosti desítek tisíc kilometrů od povrchu planety.

Extrémně nafouknutá atmosféra ovšem způsobuje únik plynů do vesmíru. Podle odhadů vědců zmizí během miliardy let 0,1 až 4 % celkové hmotnosti exoplanety v nenávratnu. WASP-107b je přitom podobně velká jako Jupiter, její hmotnost je ale jen osminová.

Objev podle vyjádření vědců demonstruje možnosti Hubbleova vesmírného teleskopu v infračerveném spektru při studiu rozsáhlých atmosfér exoplanet.

  • Zdroj textu:

    hubblesite.org

  • Zdroj fotografií: ESA/Hubble, NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907