Archeologové zřejmě vyřešili záhadu 5 200 jam na peruánské hoře Monte Sierpe
Na úbočí peruánských And se táhne více než kilometr dlouhý pás tisíců záhadných jam, které už desítky let matou archeology i dobrodruhy. Tým australských archeologů nyní nabízí vysvětlení jejich účelu.
Na peruánské planině Nazca je k vidění více pozoruhodných věcí než jen slavné geoglyfy. Na místě zvaném Monte Sierpe (Hadí hora) nebo též Cerro Viruela (Vrch neštovic), které se nachází jen zhruba 200 kilometrů od slavné planiny, se rozkládá tajemná struktura, kterou tvoří asi 5 200 jam vyhloubených v zemi těsně vedle sebe, uspořádaných do více než kilometr dlouhého pásu, který připomíná hada. Jámy na Monte Sierpe byly pro západní svět objeveny v roce 1933, kdy National Geographic zveřejnil letecké snímky tohoto místa, které pořídil Robert Shippee.
Jámy v peruánských Andách
Účel jam na Monte Sierpe zůstával naprostou záhadou. V průběhu doby se objevila celá řada teorií, k čemu jámy na Monte Sierpe mohly původně sloužit. Odborníci je považovali za zahrady či zemědělská políčka nebo rezervoáry, které měly zadržovat vodu v horském klimatu.
Nyní se zdá, že archeologové mají konečně odpověď. Tým vedený Jacobem Bongersem z Univerzity v Sydney analyzoval zbytky rostlin nalezené uvnitř některých jam a došel k závěru, že Monte Sierpe mohlo sloužit nejprve jako tržiště a později jako systém evidence daní. Australský archeolog Jacob Bongers z Univerzity v Sydney a jeho kolegové nyní možná nabízejí odpověď.
Archeologové zmapovali oblast pomocí dronů a odebrali vzorky sedimentu z devatenácti jam. Mikroskopická analýza odhalila škrobová zrna a pyl několika rostlin, mimo jiné kukuřice, laskavce, špenátu, řepy, obilnin z čeledi lipnicovitých, ovsa, pšenice, ječmenu a tykví. Odborníci narazili i na stopy rákosu a vrby, z nichž se v minulosti pletly koše. To naznačuje, že jámy na Monte Sierpe sloužily jako dočasná skladiště potravin či surovin přepravovaných v koších.
„Možná šlo o předincké tržiště, jakýsi starověký bleší trh,“ říká Bongers. V oblasti tehdy žilo až 100 000 lidí a obchodníci zde pravděpodobně směňovali kukuřici, bavlnu, ryby nebo plodiny z údolí.
Když přišli Inkové
Radiokarbonové datování navíc ukázalo že jámy vznikly během období 1 320–1 405 našeho letopočtu, tedy ještě před příchodem Inků. To znamená, že místo pravděpodobně vybudovala starší kultura Chincha, která v této oblasti žila stovky let před Inky.
Když se kolem roku 1400 rozšířila Incká říše, mohly jámy na Monte Sierpe změnit svůj účel a nově sloužit k výběru daní a evidenci tributu. Z leteckých snímků je totiž patrné, že jámy jsou uspořádány do bloků připomínajících incký uzlové písmo „khipu“, kterým Inkové zaznamenávali čísla a další údaje.
„Domníváme se, že Monte Sierpe fungovalo jako jakési ‘krajinné khipu’ – kamenný účetní systém,“ vysvětluje Bongers. „Zpočátku šlo o místo, které spojovalo obchodníky a farmáře, později se proměnilo v incký registr tributu.“
Bongersův tým nyní plánuje druhou fázi výzkumu, která bude zahrnovat další odběry, přesnější datování a srovnání s dochovanými khipy z okolí. Cílem je potvrdit, zda jámy na Monte Sierpe opravdu představují jedinečný případ krajinného účetního systému v andské oblasti.
„Je to fascinující,“ uzavírá Bongers. „Sice zatím nevíme, proč podobné útvary neexistují jinde v Andách, ale konečně se přibližujeme k pochopení této dávné záhady.“
