Baronka ze Sulawesi: Nejdelší známý divoký had současnosti měří 7,22 metru
Na indonéském ostrově Sulawesi byla objevena 7,22 metru dlouhá krajta mřížkovaná, která se po oficiálním přeměření organizací Guinness World Records stala nejdelším doloženým volně žijícím hadem planety.
V indonéském regionu Maros na ostrově Sulawesi byla na konci roku 2025 objevena samice krajty mřížkované (Malayopython reticulatus), která se s délkou 7,22 metru stala nejdelším vědecky přeměřeným volně žijícím hadem na světě. Měření proběhlo 18. ledna a bylo potvrzeno zástupci organizace Guinness World Records. Podle odborníků by při úplném uvolnění svalstva v anestezii mohla být ještě o zhruba 10 % delší, z etických důvodů ale k jejímu uspání jen kvůli měření nedošlo.
Metráková baronka
Had dostal jméno Ibu Baron (Baronka) a váží 96,5 kg, což je zhruba tolik jako například dospělá panda velká. A to přitom krátce před vážením nepozřela žádnou velkou kořist.
Baronka dnes žije v péči místního ochranáře Budiho Purwanta, který v oblasti buduje jakousi hadí záchrannou stanici. Když se o objevu dozvěděl, rychle zasáhl a hada odkoupil od nálezců, aby jej ochránil před zabitím. V regionu totiž panuje dlouhodobé napětí mezi lidmi a velkými hady. Krajty jsou považovány za hrozbu pro hospodářská zvířata, domácí mazlíčky i děti. V posledních letech došlo k několika smrtelným incidentům.
Podle místních záchranářů přibývá setkání lidí s obřími hady i proto, že mizí jejich přirozené prostředí. Odlesňování a úbytek přirozené kořisti – divokých prasat a anoů nížinných, tlačí tyto obří plazy blíže k lidským sídlům. Ochranáři proto volají po přísnější ochraně lesů a zákazu zabíjení hadů v chráněných oblastech.
Nejedovatá, ale smrtelně nebezpečná
Krajty nejsou jedovaté. Zabíjejí silou – obtočí se kolem kořisti a postupně ji udusí. Krajta mřížkovaná patří mezi nejdelší hadí druhy současnosti – v průměru dorůstá délky mezi 3 až 6 metry, přičemž samice bývají větší. Exempláře přesahující šest metrů jsou vzácné, ale zdokumentované. Největší jedovatý had světa, kobra královská (Ophiophagus hannah), dorůstá „jen“ kolem čtyř metrů.
Pokud jde o hmotnost, prim drží jihoamerické anakondy. Samice anakondy velké (Eunectes murinus) a příbuzného druhu Eunectes akayima běžně váží 30–70 kg, extrémně velcí jedinci ale mohou dosáhnout až 300 kg.
Legendy o desetimetrových hadech
Historie zná příběhy o ještě větších krajtách. V roce 1912 měla být na Sulawesi ulovena desetimetrová krajta. Podobné zprávy se objevují i v literatuře 20. století, jenže bez spolehlivého měření. Novější případ z Malajsie z roku 2016 hovořil o krajtě dlouhé až 7,9 metru, ale oficiální dokumentace chyběla a had krátce po odchytu uhynul.
Odborníci se domnívají, že v hustých lesních porostech, mokřadech a močálech Indonésie a Amazonie mohou přežívat krajty s délkou okolo devíti metrů. Jenže bez reálného přeměření zůstávají taková tvrzení jen v rovině spekulací.
Nejdelším hadem chovaným v zajetí byla krajta jménem Medusa, která měřila 7,67 metru. Před ní držela rekord Fluffy ze zoo v Ohiu s délkou 7,3 metru. Zvířata v zajetí mají výhodu pravidelné potravy a veterinární péče, takže mohou dorůst větších rozměrů než jejich divocí příbuzní.
Giganti dávné minulosti
Současné rekordy však blednou ve srovnání s pravěkými obry. Největším známým hadem historie byl Titanoboa cerrejonensis, který žil před 58–60 miliony let v dnešní Kolumbii. Odhaduje se, že mohl měřit až 15 metrů a vážit přes tunu. Také dnešní asijský kontinent byl v minulosti domovem gigantického hada – Vasuki indicus z období středního eocénu mohl podle paleontologů dorůstat 11 až 15 metrů.
Příběh indonéské baronky je připomínkou toho, že i obří predátoři mají své místo v dnešním ekosystému. Regulují populace jiných zvířat a jsou důležitou součástí přírodní rovnováhy tropických pralesů.
