Pod korunami Amazonie se skrývala obří civilizace: Laserové skenování odhalilo stovky nových geoglyfů

Představa, že amazonská džungle byla před příchodem Evropanů jen řídce osídlenou divočinou, dostává další vážnou trhlinu. Mezinárodní tým archeologů nyní pomocí leteckého laserového skenování (LiDARu) objevil stovky dosud neznámých zemních staveb ukrytých pod hustým deštným pralesem. Nálezy potvrzují existenci rozsáhlé a překvapivě vyspělé civilizace známé jako Aquiry, která na jihozápadě Amazonie prosperovala před více než dvěma tisíci lety.

Nová studie zveřejněná v časopise Nature představuje dosud nejpodrobnější pohled na rozsah této dávno zaniklé společnosti a naznačuje, že její populace mohla v době největšího rozkvětu dosahovat až tří milionů obyvatel.

Technologie, která vidí skrz džungli

Největší překážkou výzkumu Amazonie je samotný prales. Husté koruny stromů prakticky znemožňují klasický archeologický průzkum ze země i běžné letecké fotografování. Zásadní průlom proto přinesla technologie LiDARu (Light Detection and Ranging), která pomocí laserových paprsků dokáže vytvořit přesný model terénu i pod vegetací.

Výzkumný tým prozkoumal přibližně 4 500 kilometrů čtverečních amazonského pralesa v brazilském státě Acre. Laserové skenování odhalilo 396 dosud neznámých geoglyfů – rozsáhlých zemních staveb tvořených hlubokými příkopy a vysokými valy uspořádanými do pravidelných geometrických tvarů.

Díky těmto objevům se archeologům podařilo výrazně zpřesnit odhad skutečného rozsahu civilizace Aquiry.

Lidé, kteří přetvářeli Amazonii

Civilizace Aquiry vznikla přibližně před 2 500 lety na území dnešní západní Brazílie. Její název zavedl finský archeolog Martti Pärssinen v roce 2021 podle řeky Acre, jejíž původní arawacké jméno Aquiry znamená „řeka kajmanů“.

Podle vědců nešlo o jediný národ, ale spíše o kulturně propojený celek různých komunit, které sdílely společné náboženské představy, architekturu i způsob organizace společnosti. Charakteristickým znakem této kultury byla výstavba monumentálních ceremoniálních center v podobě geometrických obrazců, které dnes označujeme jako amazonské geoglyfy. Tyto stavby vznikaly přibližně mezi lety 600 př. n. l. a 850 n. l.

Na rozdíl od klasických měst nebyly geoglyfy určeny k trvalému obývání. Kolem nich však stály dlouhé vícegenerační domy, v nichž žily jednotlivé komunity. Obyvatelé pěstovali kukuřici, tykve a další plodiny, takže nešlo o lovce a sběrače, ale o zemědělskou společnost.

Podle dochovaných ústních tradic domorodých obyvatel sloužila tato centra především ke společenským a náboženským setkáním. Lidé se zde scházeli při obřadech, navazovali vztahy mezi jednotlivými komunitami i s nadpřirozenými bytostmi, řešili politická rozhodnutí a místní náčelníci zde upevňovali svou prestiž mimo jiné okázalou štědrostí vůči ostatním.

Kolik lidí žilo v dávné Amazonii?

Dosud archeologové v oblasti zaznamenali přibližně 1 700 geoglyfů. Autoři nové studie se ale domnívají, že jde jen o zlomek skutečného počtu. Na základě dosavadních průzkumů odhadují, že v dosud neprozkoumaných částech Amazonie může čekat na objevení více než 20 000 podobných staveb.

Výzkumníci se pokusili odhadnout také velikost tehdejší populace. Pokud bylo ke stavbě a údržbě každého geoglyfu potřeba v průměru asi 300 lidí, mohla civilizace Aquiry mezi lety 100 a 300 n. l. čítat přibližně 1,25 až 3 miliony obyvatel. Tak vysoká čísla by z ní činila jednu z největších předkolumbovských společností v celé Jižní Americe.

Geoglyfy ano, ale jiné než v Peru

Monumentální geometrické obrazce mohou připomínat slavné linie Nazca v Peru, které vznikaly přibližně ve stejné době. Obě kultury skutečně vytvářely rozsáhlé linie a geometrické tvary nejlépe viditelné z ptačí perspektivy.

Podobnost je však podle autorů studie spíše náhodná. Nazca byla od území Aquiry vzdálena zhruba 1 700 kilometrů a představovala odlišnou kulturní tradici. Zatímco peruánské obrazce často zobrazují zvířata, rostliny nebo lidské postavy, amazonské geoglyfy mají převážně geometrickou podobu a plnily zřejmě jinou společenskou i rituální funkci.

Nevyřešená záhada pádu Aquiry

Jednou z největších záhad zůstává, proč byla tato rozsáhlá síť ceremoniálních center náhle opuštěna. Podle současných poznatků k tomu došlo poměrně rychle někdy mezi lety 850 a 950 n. l.

Přímou příčinu archeologové zatím neznají. Časové zařazení je však pozoruhodné, protože se překrývá s obdobím úpadku několika dalších významných předkolumbovských civilizací, například Mayů ve Střední Americe nebo andských říší Tiwanaku a Huarijské kultury (Wari).

Zda šlo o důsledek klimatických změn, epidemií, společenských otřesů nebo jiných faktorů, zatím zůstává otevřenou otázkou.

Nové objevy zapadají do stále početnějších důkazů, že předkolumbovská Amazonie nebyla nedotčenou divočinou, ale krajinou intenzivně přetvářenou člověkem. Rozsáhlé stavby, organizovaná zemědělská výroba i milionové odhady populace ukazují, že zde existovaly složité společnosti schopné koordinovat velké stavební projekty a udržovat rozsáhlé sociální sítě.

Každý nový průzkum navíc naznačuje, že pod korunami amazonských stromů se stále skrývají tisíce dosud neobjevených památek. Zdá se proto, že skutečný rozsah civilizace Aquiry i dalších amazonských kultur začínáme teprve poznávat.