OSN schválila „opravu mapy světa“. Slavné zobrazení zkresluje velikost Afriky i dalších zemí
Když před pár dny Valné shromáždění OSN „nařídilo“ změnit mapu světa, byl z toho docela rozruch. Ve skutečnosti se toho moc neděje a jde spíše o gesto.
Mercatorovo zobrazení (pro přehlednost s uříznutou Antarktidou) vzniklo jako navigační pomůcka, použít ji třeba pro popis populační hustoty není vhodné. (zdroj: Wikimedia Commons, Strebe, CC BY-SA 3.0)
Afrika je ve skutečnosti čtrnáctkrát větší než Grónsko. Na jedné z nejznámějších map světa to ale rozhodně nevypadá. A právě s tím se rozhodla zatočit africká země Togo. Iniciativu za „opravu mapy“ nejprve prosadila v Africké unii, která ji letos v únoru podpořila, a potom ji přenesla až na půdu OSN. Valné shromáždění skutečně 4. září schválilo rezoluci Correct the Map, která doporučuje používat mapová zobrazení zachovávající správné poměry ploch, především systém Equal Earth. Pro hlasovalo 164 zemí, proti pouze USA a šest se zdrželo.
Délky, úhly, plochy?
Mercatorovo mapové zobrazení, o které tu šlo, samozřejmě nikdo nezakazuje – OSN ale chce, aby se tam, kde záleží na porovnávání velikosti zemí a kontinentů, používaly vhodnější alternativy. Samotné Mercatorovo zobrazení přitom není kartografický omyl, nebo dokonce záměrná lež „ve prospěch kolonialistů“. Vlámský kartograf Gerardus Mercator je vytvořil už roku 1569 pro námořníky, a právě jejich potřebám sloužilo skvěle: kurz podle kompasu se na něm dá vést jako rovná čára (jde o tzv. konformní neboli úhlojevnou mapu).
Za tuto šikovnou vlastnost ovšem platí obrovským zkreslením ploch směrem k pólům (a póly samotné dokonce leží v nekonečnu). Zmíněné Grónsko (2 166 086 km²) tak vypadá skoro jako Afrika (30 368 000 km²), přestože by se do ní vešlo zhruba 14×. Evropa, Kanada nebo Rusko jsou podobně „nafouknuté“.
Zobrazení Equal Earth (vlevo) se od Robinsona liší jen v detailech – ale rovnice, které je popisují, dokážou zachovat poměry všech ploch. (zdroj: Wikimedia Commons, Strebe, CC BY-SA 3.0)
Českému čtenáři přitom může současný poprask připadat trochu zvláštní. U nás totiž Mercator zdaleka nevládne světu map (hlavně těch školních) tak jako třeba v USA. V atlasech se daleko častěji setkáte s Robinsonovým zobrazením. To vytvořil americký kartograf Arthur H. Robinson v roce 1963 a od začátku šlo o kompromis: mapa nemá dokonale zachovat plochy ani tvary, ale má svět ukázat tak, aby vypadal přirozeně a žádné zkreslení příliš nebilo do očí. Jak moc se panu Robinsonovi jeho cíl podařil, zjistíte snadno při pohledu na globus – jeho mapa opravdu vypadá jako řádně vyžehlený potah koule (byť tomu tak samozřejmě není).
Matematická formule
Právě Robinsonova projekce byla inspirací pro model Equal Earth, který v roce 2018 představili Bojan Šavrič, Tom Patterson a Bernhard Jenny. Na první pohled jsou si obě mapy docela podobné – mají zakřivené poledníky, rovné rovnoběžky a příjemně zaoblený tvar. Rozdíl je však zásadní. Robinson kvůli hezčím tvarům připouští i zkreslení ploch, zatímco zobrazení Equal Earth je plochojevné: zachovává správné vzájemné poměry rozloh. Afrika je tedy proti Evropě či Grónsku skutečně tak velká, jaká má být.
Neznamená to, že by svět 450 let používal „špatnou mapu“. Každé převedení koule na rovnou plochu musí něco zkreslit a správná projekce závisí na tom, k čemu mapu potřebujeme. Ta Mercatorova zůstává užitečná tam, kde jsou důležité úhly a směry – nutno dodat, že v době satelitních navigací už dávno není primární navigační pomůckou, byť ji právě mapové systémy stále používají jako základ.
